Miroslav Krejča a Ladislav Rybišar vzali verneovky pod editorský nůž, pořídili moderní překlad, krátili a krátili a výsledek je strhující. Zvláště Dva roky prázdnin patří k nejznámějším Verneovým dílům. Hoši ve věku Rychlých šípů jsou po ztroskotání na pustém ostrově nuceni postarat se o bandu mrňousů a sami o sebe. Nacházejí tajuplnou jeskyni, čísi kostru, podnikají výpravy do neznáma, loví divou zvěř, bojují s medvědy. Po dvou letech najdou lidské stopy a znamená to pro ně smrtelné nebezpečí. Vede je rozvážný Gordon, všeuměl Brian a hrdopýšek Doniphan. Hošíci z dobrých rodin tu dřou, aby se najedli a zahřáli. Poselství je jasné: musíme se starat jeden o druhého, spory znamenají zkázu pro všechny. Právě tato verneovka byla inspirací pro knihu Pán much Williama Goldinga a přistrčila ho k Nobelově ceně. Dalších variací je bezpočet, Rybišarova a Krejčova patří k těm zdařilým.
Editorským nůžkám ovšem podlehlo popíjení zkvašených plodů trulky či lusků algarob, stejně jako tvrdé tělesné tresty uštědřované provinilcům. I to zabíjení zvířátek je tu tak trochu zamlčeno. To ale nevadí. Výborní jsou Jiří Ornest, Jaroslav Pešice a Tomáš Šolc v rolích vůdcovského trojlístku. Doplňují je přeskakující hlásky ostatních kluků ze smečky i hrozivé burácení bouře, překřikované kořalkou vysmolenými basy pirátů. Úlevně působí nástup jediného ženského ostrovního hlasu, totiž uklidňující a mateřské trosečnice Katy – Luby Skořepové. A pak už finále, kýžené šumění vln pod kýlem lodi. Dobrodružná výprava se vydařila.
