UKÁZKA Z KNIHY O VĚDĚ
Úvahy mladých učenců připravovaly veřejnost na myšlenku, že národ Akademii nezbytně potřebuje. Tuto myšlenku však neuskutečnil nikdo ze skupiny kolem Athenaea či vůbec z univerzitních kruhů, nýbrž osobnost nacházející se spíše na protilehlé straně politického a světonázorového spektra, konzervativní bývalý stavitel a mecenáš Josef Hlávka.
Hlávka se nejprve pokusil o jisté přetvoření Královské české společnosti nauk (KČSN). Roku 1884 věnoval 20 000 zlatých na zařízení Jubilejního fondu pro vědeckou literaturu českou, který v následujících třech letech zvýšil vždy o 5000 zlatých. Hlávka předpokládal, že se k němu připojí další mecenáši a pod tímto tlakem se bude KČSN stále více a více orientovat na podporu české vědy. Tak by se mohla připravovat cesta k přetvoření KČSN v Akademii. Další mecenáši se však nenašli (pouze kníže Lobkovic věnoval 2000 zlatých). Na druhé straně ovšem KČSN nereagovala na dar žádnou změnou programu nebo činnosti.
Hlávka uvažoval o nějaké velké nadaci, kterou by bylo možno přirovnat buď s ohledem na její velikost pozdějšímu Nadání nebo s ohledem na účel k Akademii, již ve druhé polovině sedmdesátých let. První náčrt udělal v roce 1877 na svém letním sídle Kirchbergu Hlávkův přítel Karel Habietinek. Nadaci měl tvořit lužanský velkostatek a z jejích výtěžků se měly odměňovat vynikající spisovatelské výkony v jazyce českém z oboru vědy i krásného písemnictví. ved Knihu Jiřího Pokorného Odkaz Josefa Hlávky vydalo nakladatelství Academia.
Text vybrala redakce LN.
