Být třetím pólem politiky v České republice. To je podle úřadujícího šéfa zelených Ondřeje Lišky šance na jejich záchranu v politice. Průzkumy straně prorokují, že se ani neudrží ve sněmovně.
BRNO Zelení jsou rozhodnutí znovu otevřít své kandidátky pro poslanecké volby a novými jmény bojovat o voliče, které ztrácejí. Rádi by pro kandidaturu ve svých barvách získali například ekonoma Jana Švejnara a lidi jeho typu.
Zaznělo to mezi delegáty před včerejším zahájením celostátního sjezdu zelených. Po odchodu Karla Schwarzenberga do TOP 09 straně osobnost podobného typu chybí. Zatím ale zelení ani nevědí, kdo bude jejich předsedou.
Nástupce Martina Bursíka, který rezignoval po neúspěšných eurovolbách, má dnes dopoledne vybrat právě brněnský sjezd.
„Nejsme spojeni s žádnou aférou a korupcí,“ tvrdí úřadující předseda a kandidát na řádnou hlavu strany Ondřej Liška. Nezkorumpovanost je podle něj jeden z argumentů, který by mohli využít v kampani. Současně míní, že by se strana měla stát třetím pólem tuzemské politiky. „Musí skončit tradiční pravolevé vidění politické scény,“ uvedl před jednáním.
Liškův hlavní protikandidát na funkci předsedy Matěj Stropnický je přesvědčen, že Strana zelených není dostatečně zelená. Měla by současně více lákat prvovoliče, protože jejich liberální voliče z roku 2006 jim podle všeho přebírá právě Schwarzenbergova strana TOP 09.
Spory uvnitř strany už přitom provázely i včerejší přípravnou část brněnského sjezdu. Část delegátů totiž odmítala navržená omezení práva na diskusi a délku příspěvku. Předsedající sjezdu by měl dostat také možnost odejímat řeč těm, kdo se nebudou chovat úměrně vážnosti situace. To lze podle nich snadno zneužít.
Na víkendovém sjezdu mají zelení mluvit o strategii, ale také diskutují o změně svého vztahu k regionům. „Navrhujeme posílit jejich status v republikové radě, kromě poslanců a členů vedení strany by v ní byli automaticky předsedové krajských organizací a pak další lidé podle počtu členů v regionech,“ uvedl místopředseda strany Martin Ander. Zelení chtějí častěji mířit na voliče z měst.
Zásadním problémem Strany zelených, která slaví dvacáté výročí založení, je pokles voličských preferencí. Neuspěla nejen v eurovolbách, ale ztratila i hlasy v krajských volbách. Nyní se podle průzkumů pohybuje pod pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je nutné k udržení míst ve sněmovně.
