130 let
Nová Škoda Octavia. Ilustrační foto.

Nová Škoda Octavia. Ilustrační foto. | foto: Škoda Auto

Hledáme auta, značka: jen škodovky. Úřad diskriminoval dodavatele

Česko
  •   6:00
PRAHA - Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), kterému šéfuje Dana Drábová, nakupoval auta v nezákonné soutěži. Podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu v letech 2013 až 2015 diskriminoval dodavatele, kteří nemohli nabídnout vozy značky Škoda. Šlo o 13 vozidel celkem za 3 855 488 korun.

Úřad nastavil parametry požadovaných aut na milimetry přesně. A sám přiznává, že proto, aby vozy jiných značek nemohly v tendru uspět. Podle mluvčí úřadu Miroslavy Leflerové je takový vozový park výhodnější kvůli ceně i servisu. Argumentuje i rizikem technických problémů pro řidiče, kteří na jiný typ vozidla nejsou zvyklí. Experti i¬antimonopolní úřad to ovšem považují za porušení zákona.

„Dlouhodobá koncepce obnovy vozového parku je z důvodu hospodárnosti založena na automobilech značky Škoda,“ uvedla pro Lidovky.cz vedoucí oddělení strategie Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Miroslava Leflerová.

Kontroloři zjistili nedostatky při zadávání zakázek u několika vybraných úřadů

Mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Václav Kešner ale považuje takový výklad za nerelevantní. Není mu prý jasné, zda řidiči SÚJB dříve přepálí spojku či budou lít olej do nádobky s brzdovou kapalinou jen proto, že dříve využívali vozy jiné značky. „Na NKÚ věříme v řidičské schopnosti zaměstnanců Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nepochybujeme o tom, že by se úspěšně zvládli sžít bez větších útrap a problémů i s podobným vozem jiné značky,“ poznamenal.

Milimetrové nákupy

SÚJB v dokumentaci na milimetry specifikoval takové parametry vozidel, jako je rozchod předních a zadních kol nebo délka a výška automobilu. Mimo jiné požadoval také přesný rozvor náprav či objem zavazadlového prostoru.

Takové parametry odpovídaly výhradně vozům značky Škoda, což NKÚ dokládá i tím, že byly od dodavatelů nabídnuty identické vozy.

„Podle uvedených informací se zdá, že byla tato veřejná zakázka, dokonce přiznaně, šitá na míru, což je v rozporu s tehdy platnou a účinnou právní úpravou,“ uvedl Petr Bouda, právník a člen protikorupčního projektu Rekonstrukce státu.

Při zadávání zakázek na nákup automobilů použil SÚJB oficiální číselník NIPEZ, schválený ministerstvem pro místní rozvoj.

Číselník slouží jako pomůcka při zadávání veřejných zakázek. Využívají ho jak dodavatelé, tak zadavatelé, kteří mohou s jeho pomocí upřesnit, co přesně od dodavatele požadují.

Podle NKÚ si však Úřad pro jadernou bezpečnost využití číselníku vyložil po svém a použil ho tak, aby mohl veřejné zakázky ušít na míru svým potřebám.

„Použití číselníku NIPEZ má zadavateli pomoci co možná nejlépe definovat parametry toho, co chce vysoutěžit. Neznamená to ale, že může kritéria nastavit tak specificky, aby na ně pasoval jen jeden konkrétní typ vozu. V takovém případě jde o omezování veřejné soutěže a znevýhodňování ostatních uchazečů. Ostatně právě takovým postupem se může zadavatel připravit o výhodnější nabídky,“ napsal Kešner.

SÚJB takto koupil například auta Škoda Fabia combi, Octavia nebo Yeti.

Porušení zákona

Na tom, že jde o porušení zákona při zadávání veřejných zakázek, se shodují i experti.

„SÚJB jednoznačně porušil zákon o veřejných zakázkách. Specifikace konkrétního zboží, ať již názvem výrobku, jeho typovým označením, či opsáním produktového listu, která ukazuje na konkrétní výrobek, je častým hříchem zadavatelů, kteří bez bližšího odůvodnění chtějí pořídit výrobek konkrétní značky. Tento postup samozřejmě není v pořádku,“ říká k případu Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti Otidea, která se zabývá poradenstvím v oblasti veřejných zakázek.

Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové „zákon o zadávání veřejných zakázek zakazuje takovou specifikaci, která by bezdůvodně vedla ke zvýhodnění konkrétní značky“.

Zároveň zdůraznila, že toto se týká jak přímého zvýhodňování značky, tak toho nepřímého, kdy dochází k technické specifikaci směřující ke konkrétní značce. Podle Šlechtové má takové případy v gesci Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten se však zakázkou nikdy nezabýval.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost je nepřímo podřízen pouze vládě, která jmenuje a odvolává jeho předsedu.

Kontrolními závěry NKÚ se zabývá ve svých rozpravách vláda za přítomnosti prezidenta NKÚ. Ta pak organizaci nebo instituci uloží, aby v předem stanovené lhůtě podnikla kroky, které by pro příště takovým pochybením zabránily. Kdy však bude tento konkrétní nález zařazen na program jednání, nedokázaly NKÚ ani Úřad vlády blíže specifikovat.

„Pokud má NKÚ podezření na omezování veřejné soutěže, pak se věcí bude zabývat příslušný úřad, v tomto případě ÚOHS. Úřad vlády v tomto nemá žádné kompetence,“ napsala mluvčí Úřadu vlády Vanesa Šandová.

Zda se ÚOHS bude případem zabývat, odmítl jeho mluvčí Martin Švanda komentovat.

Je tak opět pravděpodobný scénář, kdy úřady předloží formální ujištění, že sjednaly nápravu a nálezy NKÚ nakonec lidově řečeno vyšumí.

Autor: Michal Bernáth