Již na začátku tohoto roku uvedl Kuneš první část zamýšleného triptychu – opus Small Hour. Nová choreografie On An Aven Keel na něj navazuje a opět rozkrývá vztah páru a jejich cestu za poznáním sebe sama. Pompézní barokní hudba Henryho Purcella zní v kontrapunktu se zpomaleným pohybem tanečníka (V. Kuneš), který prochází za bílými visícími provazy na horizontu scény; jeho partnerka (Wei Watanabe) se zastavuje v póze připomínající zoufalý, tichý výkřik. Následuje duet, který zaujímá souhrou interpretů. Vzájemně se prolínají, jejich těla na sebe citlivě reagují – tvarování pohybu je nesmírně subtilní a niterné.
Choreografie je intimní zpovědí, kdy lze obdivovat jemně odstíněné strukturování pohybu, avšak stěží postihnout veškerá možná sdělení. Purcellovu perlivou partituru pak v závěrečném sólu Kuneš roztančil s nesmírnou razancí a rozevlátostí.
O sobě samém také vypovídal tanečník a choreograf Tom Rychetský (v angažmá ND Praha), jenž vstupoval do obdélníkových světelných výsečí – rychle fázovaný pohyb v úvodu jeho 5 kroků k tobě se následně rozplynul do pomalejších sekvencí, kdy tančil na bílém pruhu a mířil k tanečnici, po celou dobu pomalu jdoucí po okrají scény. Rychetský umí dodat svým choreografiím působivost divadelního obrazu, nejen světelným designem, ale také svou prací s prostorem.
Hra těl a tónů Pro soubor nastudoval novou choreografii také Ohad Naharin, umělecký šéf izraelského Batsheva Dance Company. Ve svém B/OLERU si pohrává s těly tanečnic jako s loutkami ve výrazném zeleno-fialovém nasvícení, odrážejícím se od černých krátkých šatů.
Slavná Ravelova skladba zní na nahrávce, kterou na syntetizátor zaznamenal japonský skladatel Isao Tomita. Zcela rozpouští napětí a očekávání, které původní předloha přináší. Bolero v Naharinově pojetí je prostě jen hra těl a tónů, kdy i závěrečný akord je zcela vypuštěn a tanečnice uzavírají kreaci kyvadlovými pohyby paží připomínajícími metronom.
Hudba Lajkó Félixe inspirovala Kuneše k vytvoření tanečního tria Golden Crock uvedeného v závěru večera. Spontánní hudební projev souzněl s taneční kompozicí stejně bouřlivou a dynamickou. Kuneš se opět zabývá hledáním vnitřní rovnováhy a proměnlivostí vztahů. Tanečníci se impulzivně ovlivňují, intenzita pohybu vychází ze vzájemného kontaktu. Pozornost upoutala Nataša Novotná, která s filigránskou přesností pracuje se svým tělem jako dokonale ovládaným nástrojem. Večer v divadle Archa zaujal subtilností uměleckých výpovědí; kromě Naharina v nich autoři ztvárňují životní zkušenost, kterou procházejí – chvílemi jako by zůstávali zahleděni sami do sebe.
HODNOCENÍ LN *** 420People
On An Even Keel, Golden Crock Choreografie: Václav Kuneš B/OLERO Choreografie: Ohad Naharin 5 kroků k tobě Choreografie: Tom Rychetský Divadlo Archa. 9. 12. 2008
