Tři roky, kdy motoristé projížděli staveništěm, pro ně byly peklem. Mnohdy v zácpách stáli i několik desítek minut. „Nyní bude podstatné, aby si všichni zvykli na nové vedení pruhů - a pak bude průjezd rychlejší,“ potvrdil vedoucí brněnského dopravního inspektorátu Štěpán Zachara. Podle odhadů projedou křižovatkou v průměru čtyři tisíce aut za hodinu, minimálně jedno auto každou sekundu.
Mimoúrovňová křižovatka ulehčí život brněnskému výstavišti. „Bude opět lepší přístup do našeho areálu od ulice Hlinky. A zmizí krizové situace, které nastávaly například při navážení exponátů,“ poznamenal generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla.
Sami motoristé si libují. Diví se ale například nad způsobem výjezdu z Pisáreckých tunelů. „Pokud budu chtít jet na ulici Hlinky, nepojedu jako dřív přímo. Musím sjet k deváté bráně výstaviště a projet dvě křižovatky,“ poznamenal Brňan Karel Vondráček. Paradoxní je, že prvním projíždějícím nebyl Brňan: jako první plně zprovozněnou křižovatkou projel automobil s polskou poznávací značkou.
„Stavba byla mimořádná právě tím, že se konala za provozu, až na výjimky nešlo zastavit proud aut na velkém městském okruhu,“ poznamenal Ondřej Šuch ze společnosti Skanska, která stavbu garantovala. Dělníci postavili samostatný koridor pro městský okruh, který zavrtali do podzemí, a na povrch umístili klasickou křižovatku s ulicí Hlinky. Kromě toho vybudovali i cyklostezky, položili 2700 metrů nových tramvajových kolejí a vztyčili 450 metrů protihlukových stěn.
Ještě v létě budou pokračovat některé práce v okolí, zavře se také provizorní most přes Svratku u Veslařské. Důležité bude ale zejména vybudování čtyřpruhového úseku mezi novou křižovatkou a Žabovřeskami. To je nyní v kanceláři projektantů, podle odhadů si vyžádá stovky milionů korun.
Mimoúrovňová křižovatka ulehčí život brněnskému výstavišti. „Bude opět lepší přístup do našeho areálu od ulice Hlinky. A zmizí krizové situace, které nastávaly například při navážení exponátů,“ poznamenal generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Škrla.
Sami motoristé si libují. Diví se ale například nad způsobem výjezdu z Pisáreckých tunelů. „Pokud budu chtít jet na ulici Hlinky, nepojedu jako dřív přímo. Musím sjet k deváté bráně výstaviště a projet dvě křižovatky,“ poznamenal Brňan Karel Vondráček. Paradoxní je, že prvním projíždějícím nebyl Brňan: jako první plně zprovozněnou křižovatkou projel automobil s polskou poznávací značkou.
„Stavba byla mimořádná právě tím, že se konala za provozu, až na výjimky nešlo zastavit proud aut na velkém městském okruhu,“ poznamenal Ondřej Šuch ze společnosti Skanska, která stavbu garantovala. Dělníci postavili samostatný koridor pro městský okruh, který zavrtali do podzemí, a na povrch umístili klasickou křižovatku s ulicí Hlinky. Kromě toho vybudovali i cyklostezky, položili 2700 metrů nových tramvajových kolejí a vztyčili 450 metrů protihlukových stěn.
Ještě v létě budou pokračovat některé práce v okolí, zavře se také provizorní most přes Svratku u Veslařské. Důležité bude ale zejména vybudování čtyřpruhového úseku mezi novou křižovatkou a Žabovřeskami. To je nyní v kanceláři projektantů, podle odhadů si vyžádá stovky milionů korun.
