O odpojování se nespokojených zákazníků od tepláren říká: „Není to tak strašné, jak se píše.“
* LN V jakých oborech nyní skupina MVV Energie v Česku podniká?
Máme v České republice tři základní pilíře. Tím prvním je centrální zásobování teplem, druhým výroba elektřiny a třetím, který zatím není vybudován a je otázkou, jestli vůbec bude vybudován, je spalování odpadu. Zde nemáme zatím žádnou aktivitu a situaci zatím spíš jen monitorujeme.
* LN Spalovny odpadu zatím vybudovala jen největší města, tedy konkrétně Praha a Brno. Vyplatí se ekonomicky budovat spalovny ve středně velkých městech?
To jste přesně vyzdvihl ten největší otazník. Ekonomický smysl to zatím nemá. V systému odpadového hospodářství nejsou nastaveny principy tak, jak to požaduje Evropská unie. Když to srovnám se situací v Německu, kde působí naše mateřská skupina MVV Energie, tam už není možné uložit na skládky odpad, který by předtím nebyl zpracovaný nebo energeticky využitý. Problém u nás je v tom, že je stále povoleno skládkování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Nejprve musí narůst poplatky za ukládání odpadu.
* LN Chcete na českém trhu dál působit výhradně jako dodavatel tepla? Neuvažujete o tom, že byste domácnostem a dalším zákazníkům dodávali také elektřinu a plyn?
Málo se to ví, ale dodáváme v omezeném rozsahu elektřinu přímo firmám. Hlavně ve Vsetíně, kde máme lokální distribuční síť. Do budoucna je možné, že oslovíme další průmyslové podniky v lokalitách, kde působíme. Nepočítáme s dodávkami domácnostem, není to v naší strategii. Navíc trh s elektřinou je už dost obsazený.
* LN Vaše skupina v posledních dvou letech investovala stovky milionů korun do pořízení kogeneračních jednotek (zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, spalují nejčastěji zemní plyn – pozn. red.). Jaké jsou vaše zkušenosti s touto technologií?
Díky kogenerační výrobě využijete lépe palivo. Na řadě míst jsme dříve pálili zemní plyn a energie šla pouze na ohřev vody a vytápění. Zvažovali jsme, jak z toho vytěžit víc. Vtip je v tom, že máte zajištěný odběr tepla a zároveň s vyšší účinností než v klasických elektrárnách vyrobíte i elektřinu. V kogenerační jednotce palivo využijete z 80 až 90 procent na rozdíl od klasických elektráren, kde je to 30 až 40 procent. Za kogenerační výrobu je navíc vyplácen bonus, který stanovuje Energetický regulační úřad.
* LN Dá se říci, že kogenerační jednotky mohou být budoucností českého teplárenství? Ptám se na to v souvislosti s tím, že zásoby hnědého uhlí rychle docházejí a nová vláda odmítla prolomit limity těžby uhlí.
Jedinou alternativou, na kterou reálně můžeme dosáhnout, je plyn. Pravděpodobně by šlo o kogenerační jednotky. Ty ale nejsou řešením pro teplárenské soustavy velkého rozsahu. Kogenerační jednotky se vyvinuly z velkých lodních motorů, tudíž jejich kapacita je omezená. Navíc bonus od státu je přidělován jen do pěti megawattů instalovaného elektrického výkonu. Pro velké teplárenské soustavy připadá v úvahu buď paroplynová elektrárna, nebo decentralizace soustavy a instalace kogeneračních jednotek. Co se týká neprolomení limitů, my se snažíme mít záložní scénář. V našem případě vyrábíme jen okolo dvaceti procent tepla z hnědého uhlí, proto to pro nás takové riziko není. Co se týká paliv, jsme velmi flexibilní. Spalujeme uhlí, zemní plyn, biomasu, těžký topný olej a dokonce v Děčíně využíváme geotermální energii. Na druhé straně, produkce tepla z plynu je podstatně dražší než z hnědého uhlí. Pokud uhlí bude, chceme ho využívat co nejdéle. Nicméně, i kdyby se limity prolomily, neznamená to, že cena tepla bude stále dobrá. Stát by musel dohlédnout na to, kam bude uhlí nasměrováno a za jakých cenových podmínek. Podle mého názoru by měl stát povolit prolomení limitů výměnou za závazky těžební společnosti.
* LN Vycházejí kogenerační jednotky z pohledu cen pro odběratele tepla výhodněji než staré výtopny na zemní plyn?
Cena dosažitelná pro koncové zákazníky je lepší tam, kde je kogenerace, ale není to o řády. Pokud cena tepla vyráběného z plynu včetně DPH je okolo 600 korun za gigajoul, díky kogeneraci se dá zbrzdit růst cen. Palivo je prostě lépe využito. Teplo se zde snažíme prodávat za náklady na nákup paliva, zatímco celé zařízení uhradíme z toho, za co prodáme elektrickou energii.
* LN MVV Energie CZ koncem loňského roku odkoupila teplárnu na biomasu v Pelhřimově. Chystáte v současnosti další akvizici některé z českých energetických firem?
Máme zájem téměř o všechno, co se vyskytne a co se hodí do našeho portfolia v oblasti centrálního zásobování teplem. Co se týká českého trhu, ten není pro investory velký a není tu mnoho velkých cílů, které by šlo koupit. V našem hledáčku jsou proto menší cíle, jakým byla loni menší teplárna v Pelhřimově. Co se týká aktuálních záměrů, vypůjčím si často používanou odpověď a řeknu „rozpracované projekty nekomentujeme.“ Nedá se vyloučit ani velká transakce, ale spíš se soustředíme na ty malé a střední.
* LN V souvislosti s ekonomickou krizí lze pozorovat, že některé společnosti ze západní Evropy prodávají své podíly v dceřiných firmách ve střední a východní Evropě a stahují se z těchto trhů. Nemáte podobné signály ze strany mateřské skupiny?
To je otázka spíš na vlastníka. Co vím je, že MVV Energie považuje svoji investici v Česku za úspěšnou a není důvod se stahovat. To potvrzuje i fakt, že skupina v Česku dál investuje. Pokud by byla na stole exit strategy, tak by se jistě jakákoli expanze nebo investiční programy zastavily.
* LN Letos v březnu se objevila zajímavá a poměrně neobvyklá zpráva, že by polská uhelná elektrárna v Turówě mohla dodávat teplo do Liberce a Jablonce nad Nisou, které nyní zásobují teplem vaše teplárny. O něco později jste vydali prohlášení, že jste ochotni spolupracovat a nebudete záměr a priori blokovat.
Ten nápad není úplně špatný, ale má to širší souvislosti. Co například bude se spalovnou odpadů, která vyrábí 40 procent tepla pro město Liberec. Ještě nikdo nespočítal, kolik by teplo z Turówa opravdu stálo. Velmi hrubými výpočty jsme zatím dospěli k tomu, že by nedošlo k zásadnímu snížení cen tepla. Vyvolalo by to náklady spojené s přepravní cestou a podstatné zásahy do teplárenské sítě v Liberci a Jablonci, které stojí obrovskou sumu peněz. Navíc elektrárna Turów by zřejmě dodávala nějaké základní pásmo, které by se muselo jinými zdroji tepla dorovnat. Chceme se vyhnout tomu, aby to bylo téma pro téma a vzbudilo to plané naděje, které pak nebudou naplněny. Je tam spousta otázek, které je potřeba vyřešit. My to nechceme blokovat, dokonce dva lidi od nás jsou v pracovní skupině. Ale není to tak, že je dopředu známý výsledek, jak se občas píše.
* LN Magistrát v Liberci v minulosti uvažoval i o využití geotermální energie, která by zčásti nahradila váš zdroj na topné oleje. Je ten projekt ještě aktuální?
Pokud vím, tak žádná aktivita nyní neprobíhá. My projekty na využití geotermální energie považujeme za rizikové a málo prozkoumané. V Německu již několik projektů realizovali, ale v praxi vykazují nízkou míru spolehlivosti. Stejně musíte nějakým způsobem zabezpečit záložní zdroje. Neříkáme, že ne, je to docela dobrá věc, ale na druhé straně to má řadu rizik. Někde docházelo i k seizmickým poruchám. Je to hudba budoucnosti, podobně jako jaderné zdroje v malém provedení.
* LN Myšlenka na využití malého jaderného zdroje k vytápění města se objevila v Jablonci nad Nisou.
Je to dobrý nápad. Ale když se podíváte na realizovatelnost, tak se bavíme o deseti, patnácti, možná dvaceti letech, kdy s tím bude možné začít. My se zatím soustředíme na to, co budeme dělat do té doby. Tuto technologii dnes zatím nikdo nepovolí, není vyzkoušená a je také velkým bezpečnostním problémem.
* LN Když se na chvíli vrátím ke geotermální energii, zatím nejdále jsou v Litoměřicích. Ve fázi územního řízení měla MVV Energie CZ nějaké výhrady. O co tam šlo?
V Litoměřicích vlastníme rozvody tepla, máme tam velmi dobrou cenu tepla, protože tam vyrábíme z hnědého uhlí. Neustále připojujeme nové zákazníky, což v případě tepláren na plyn není tak častá situace. Víme o projektu města, snažíme se s ním komunikovat. Pracujeme na dohodě, jak postupovat v souladu. Nemáme výhrady k projektu jako takovému, jde spíše o technické detaily, například jak se geotermální zdroj napojí do sítě či jakou bude mít zálohu.
* LN Město Litoměřice se uchází o dotaci z Evropské unie.
Ano, bez dotace by se zdroj nevyplatil. Kdyby to měli pořídit celé z komerčních peněz, nemohlo by to vůbec fungovat.
* LN Geotermální energie tedy není zrovna univerzálním řešením pro české teplárenství, biomasa předpokládám také ne.
Nových tepláren zpracovávajících biomasu už moc nebude. Někdo biomasou vytěsňuje uhlí, ale je složité ji sehnat. Poptávka převýší nabídku, což už se dnes děje. Ceny biomasy porostou.
* LN Lidé v některých městech si stěžují na vysoké ceny tepla. V případě vaší skupiny se mluví hlavně o teplárnách v Liberci a Jablonci.
Stav, který tam je, není ideální. Hledáme technická opatření a diskutujeme je s místní politickou reprezentací. Cena tepla plně odpovídá nákladům. Místní sdružení Dost! na nás poslalo energetickou inspekci, prověřoval nás Energetický regulační úřad. Ten dokonce stanovil ještě vyšší cenu, než jsme v Liberci měli původně. Podrobili jsme se hloubkovému forenznímu auditu na žádost zákazníků. Vše prokázalo, že se teplárna chová v souladu s pravidly. Co se týká odpojování, není to tak strašné, jak se píše, nicméně to rozhodně nepodceňujeme.
* LN Máte k dispozici údaj, kolik lidí se na Liberecku od vaší teplárenské sítě odpojilo?
Jsou to řádově desítky zákazníků, přičemž v obou městech zásobujeme dohromady na 30 tisíc domácností. Například v loňském roce se v Liberci odpojil jeden dům o 32 bytech, kde si pořídili vytápění na elektřinu. Tvrdí, že tím ušetřili, ale to není prostě možné. Vytápění elektřinou je prostě dražší. Navíc ti, co se nám snaží přetáhnout zákazníky, vyzobávají jen to z našeho portfolia, co je pro ně ideální velikostně, konstrukčně a technicky. Když si to představíte jako koláč, oni chodí a vyzobávají pouze rozinky. Vůbec nechtějí okraj ani tvaroh.
* LN V Liberci a Jablonci máte ještě parovodní systém. Snížilo by cenu, kdybyste předělali rozvodnou síť na horkovodní?
Velmi pravděpodobně by to cenu tepla zvýšilo. Došlo by k úspoře na palivu a na ztrátách, ale úspory nepřeváží investici. Ta investice je obrovská. I samotné technické řešení je složité. Musíme vždy zajistit nepřetržitost dodávek, a proto není možné systém prostě jen odstavit a začít stavět nové rozvody.
* LN Když jsme u úspor, neuvažujete o sloučení některých firem v rámci vaší skupiny?
Optimalizujeme nyní činnosti ve Studénce, tedy převádíme dodávky vody na firmu Zásobování teplem Vsetín. Obě firmy jsou unikátní tím, že kromě tepla dodávají zákazníkům i vodu.
* LN Jak se změní ceny tepla v příští topné sezoně, tedy buď na podzim, nebo od počátku příštího roku?
Smlouvy na nákup paliv jsme již uzavřeli, a to v dobrém okamžiku. Nicméně u cen paliv neexistuje cenová fixace, pokud ji neuzavřete například s bankou. Vždy je tam nějaký cenový vzorec navázaný na ceny ropy, uhlí nebo topných olejů. Proto se jen těžko odhaduje, jestli bude cena vyšší, nebo nižší.
***
Nových tepláren na biomasu už moc nebude. Poptávka převýší nabídku, což už se dnes děje. Ceny biomasy porostou.
VÁCLAV HRACH
Absolvoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Profesní kariéru začal v útvaru marketingu ve Škodě Praha. Ve společnosti MVV Energie CZ pracuje od roku 2000, nejprve jako finanční ředitel a od roku 2005 jako jednatel. Po transformaci na akciovou společnost byl zvolen členem představenstva a nyní je předsedou představenstva MVV Energie CZ. Německá teplárenská skupina MVV Energie se sídlem v Mannheimu působí na českém trhu od roku 1999. Postupně odkoupila majoritní podíly v teplárnách v 16 českých a moravských městech. Patří mezi ně například Liberec, Jablonec nad Nisou, Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Opava a Vsetín.
