Předseda ANO Andrej Babiš žaloval slovenský Ústav paměti národa, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Bratislavský soud ale v létě jeho žalobu zamítl s tím, že žalovanou stranou nemá být Ústav ale slovenské ministerstvo vnitra. To je právním nástupcem represivních složek bývalého komunistického režimu.
Babiš dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a evidován byl bez svého vědomí. Už v červnu po vyhlášení rozhodnutí uvedl, že se hodlá dál soudně bránit. „Že se má žalovat Slovenská republika, zastoupená Ministerstvem vnitra SR, jsem se dozvěděl až po deseti letech soudních sporů. U jiných soudních sporů to celé roky nevadilo?“ postěžoval si v září Babiš na Facebooku.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
Hlavní spor je léta v tom, koho má Babiš žalovat. V roce 2017 slovenský ústavní soud zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu ve prospěch Babiše. V roce 2019 pak zrušil další verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly.
Nynější Babišovo podání dovolání k slovenskému Nejvyššímu soudu portálu potvrdil Pavol Adamčiak, mluvčí bratislavského okresního soudu, který se žalobou zabýval v prvním stupni.
14. září 2017 |
