„Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula exemplárním případům hoaxů věnoval samostatné posty na sociálních sítích s přiléhavým titulkem „Bludy“,“ uvedl pro server Lidovky.cz vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.
Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla.
Obecně největší problém podle něj představují hoaxy, které na první pohled vypadají důvěryhodně, mají pravdivý základ a uvádějí zdánlivě autentické citace odborníků. Ty jsou ovšem buďto falešné, zkreslené, případně vytržené z kontextu.
V případě koronavirových hoaxů je pak podle Dzurilly zvýšené nebezpečí v tom, že narušují důvěru a vůli lidí dodržovat opatření. „Navíc lidé jsou izolovaní doma, setkávají se méně se svými příbuznými a třeba kolegy v práci a o to více sledují sociální sítě,“ míní Dzurilla. Koronavirových hoaxů je pak podle něj během druhé vlny více než na jaře.
Hoax je zpráva, která se snaží šířit paniku. Jejím úkolem je především vystrašit příjemce, donutit ho k unáhleným a často iracionálním reakcím. Obsahem hoaxu bývá většinou varování před neexistujícím nebezpečím, nepravdivé a zkreslené informace, nebezpečné návody všeho druhu, ale také se může jednat o kanadské žerty, jejichž cílem je zejména pobavit uživatele internetu, nikoli jim přímo ublížit. |
Podle etnologa Petra Janečka, který se dezinformacemi zabývá už ve svém čtvrtém knižním díle, reaguje moderní folklor především na aktuální témata celospolečenského zájmu, jež se objevují v masových komunikačních médiích, jsou kontroverzní a vybízejí ke společenskému dialogu. A právě proto se stala pandemie živnou půdou pro šíření těchto „bludů“.
Autor knihy o dezinformacích: Že hoax o čipování lidí takto silně odnese zrovna Bill Gates, jsem neočekával |
Asi nejrozšířenějším hoaxem podzimní vlny je příběh o lidech, kteří se chtěli nechat otestovat na covid-19, ale těsně před testem to po několikahodinovém čekání vzdali a otestovat se nenechali. Přesto jim ale druhý den přišla informační SMS, že jsou pozitivní.
Zajímavý byl však zmíněný hoax v tom, že se na konci října stal skutečností: skupina hackerů napadla systém pražské Všeobecné fakultní nemocnice a Fakultní nemocnice Plzeň a odesílala z něj falešné informace o výsledcích testů i lidem, kteří testováni vůbec nebyli.
„Realita tak předstihla fikci. Nic to ale nemění na tom, že městská legenda tu byla první - a hackeři se jí, jak už to tak často bývá, pouze inspirovali,“ uvedl pro server Lidovky.cz folklorista Janeček.
V závěsu nejrozšířenějších dezinformací je pak ta, který tvrdí, že aplikace eRouška sleduje lidi či smyšlená zpráva o čipování populace během testů na covid-19.
Jak dezinformaci poznat?
„Ostražití bychom měli být u zpráv, které se tváří velice důležitě, snaží se získat naši pozornost prosbou o pomoc nebo nás před něčím varují. Dalším znakem těchto zpráv je únik tajné informace, případně sdílení informace z důvěryhodného zdroje,“ uvedl pro Lidovky.cz vládní zmocněnec Dzurilla. I všechny výše zmíněné dezinformace tak spojuje začátek „známé mojí známé se stalo,“ přičemž konkrétní jména zdroje nikdy neuvádí.
Známé přišla esemeska, že je pozitivní, i když frontu na test nevystála. Průvodce nejrozšířenějšími hoaxy o covidu |
Nejlepším bojem proti šíření hoaxů je pak podle odborníků nemluvit o nich a především je nerozesílat dál - tedy jednoduše výzvy o jejich sdílení ignorovat.
Podle vládního zmocněnce je nejčastějším distributorem dezinformací věkově starší část populace. Ta obvykle nedisponuje přílišným zaujetím pro sociální sítě, takže se různé mystifikace obvykle šíří formou řetězových e-mailů. „V závěsu je pak Facebook. V rámci elektronických sítí se falešné zprávy dostávají dál sdílením, doplněné o vlastní komentář,“ uvedl Dzurilla.
