Sobota 22. ledna 2022, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Hokus pokus se srdcem Prahy

Česko

Příběh dostavby Staroměstského náměstí naznačuje, jak dopadne Národní knihovna a magistrála

Ač by tomu ještě loni věřil jen málokdo, tématem číslo jedna zdejší veřejné debaty se stává Praha a urbanismus. Zhmotní se Kaplického blob? Postaví se vůbec nová Národní knihovna? Vytlačí nějaká její verze přízračný Palác kultury? Zlomí Praha moc husákovské magistrály, která zavádí dálniční normy a pravidla do centra historické metropole?

To téma vytěsňuje i nedávný trhák - bratry Mašíny. Jde totiž o téma ještě více znejisťující. Co se týče vztahu k Mašínům, funguje tu běžný civilizační model Západu: debata se vede mezi táborem fanoušků i odpůrců, a který tábor získá v bitvě argumentů navrch, toho názor zvítězí. Jenže tenhle model nefunguje v případě samotné Prahy.

Správná odpověď je A, B i C Praha není Londýn, který rovněž zažil spor o kontroverzní stavbu, o „kukuřičný klas“ Normana Fostera. Jenže tam sváděly argumentační bitvu tábory fanoušků - a první zvítězil. V Praze ukázal spor o blob (či o Kaplického vůbec) něco jiného.

Místo aby byla před rokem vytroubena regulérní bitva argumentů a vyrukovaly do ní dva tábory, zazníval zpočátku jen rozplizlý souhlas s projektem. Tábor odpůrců se dával dohromady pomalu, zmatečně a zákulisně coby jakýsi slepenec - od kritiků neférovosti soutěže přes fanoušky Klausova aktivismu („připoutám se k bagru“) až po odpůrce Kaplického. Místo souboje zásadních argumentů tak vidíme spíše souboj účelových podrazů, faulů a složitých detailů. Prioritně už nejde o to, je-li návrh kvalitní, odpovídáli potřebám moderního knihovnictví i celé země. Na prvním místě jde o metry parcel, o právnické nuance smluv, o pravomoci rozhodování státní správy i samosprávy.

Jaký názor hájí primátor Bém? A: chce blob. B: odmítá blob, ale novou knihovnu vyžaduje. C: chce se soustředit především na starou budovu Klementina. Správná odpověď je A, B i C, záleží na jejím datu. Bémův názor z jara 2007 se zásadně liší od jeho postoje z podzimu 2007, zatímco jaro 2008 mu přineslo další možnosti.

Tahle zkušenost je určující pro optiku celé názorové debaty týkající se Prahy. Teď padají silná slova a konkrétní návrhy ohledně budoucnosti Kongresového centra (Paláce kultury) a magistrály. Ale vsadil by někdo výplatu, že za pár měsíců to nebude jinak?

Prázdné místo? Vyřešit!

Máme teď po ruce dobré měřítko, ukazující vývoj podobných úvah v horizontu celého století. V únoru otevřel pražský magistrát další frontu „války o podobu metropole“, když po dvaceti letech oprášil ideu dostavby Staroměstské radnice. Ve skutečnosti jde o ambicióznější cíl -o celkovou podobu Staroměstského náměstí. A v rámci tohoto plánu je teď přímo v budově radnice, v podkrovním Sále architektů, přístupná výstava Srdce města.

Jak upravit a doplnit narušený gotickorenesančně-barokní celek tak, aby opět působil a fungoval jako přirozený celek? Tahle otázka se vznáší nad Staroměstským náměstím už přes sto let. Mnoha lidem vadí řada věcí - od vyústění secesního bulváru Pařížské třídy na gotické náměstí, přes příliš otevřenou expozici kostela svatého Mikuláše, po prázdnou díru po novogotickém křídle radnice.

O detailech exponátů na výstavě Srdce města se nemusíme rozepisovat, je lepší si je prohlédnout, ale jeden společný jmenovatel tu ční. Těch celkem osm soutěží snad ani nemohlo být myšleno vážně, řekne si návštěvník. O realizaci výsledků se totiž nikdo nikdy ani nepokusil.

Pro férovost zdůrazněme jednu věc. Pseudogotické křídlo radnice padlo za oběť bojům v květnu 1945. Chceme-li tedy srovnávat korektně, musíme rozlišovat soutěže do konce první republiky (1899, 1903, 1909, 1938), počítající ještě se stojící novogotickou budovou, a soutěže pozdější (1946, 1963, 1966, 1987), počítající s již vyprázdněným prostorem.

Pro nás jsou relevantní poslední čtyři soutěže, zejména ta nejnovější. Byla sice motivována čtyřicátým výročím „vítězného února“, ale proběhla v rozjezdu tehdejší „perestrojky“ a „glasnosti“, kdy už se leccos mohlo. Mezi autory projektů najdeme i jména známá v současné veřejné sféře a urbanistické debatě - Milan Knížák, Jan Kasl, Zdeněk Lukeš, Emil Přikryl... Právě Knížákův návrh (z roku 1987, ale mimo soutěž) vybízí k otázce, proč věčný provokatér české scény tak vehementně protestuje proti Kaplického blobu. Ano, i dvacet let staré projekty evokují dojem, že soutěže se vyhlašují jen jako cvičení - aby se jejich výsledky nerealizovaly.

Dostavět, či nedostavět Staroměstskou radnici? Tak se ptá v katalogu výstavy šéf Útvaru rozvoje hlavního města Prahy Bořek Votava. Podaří se generovat tábory poučených fanoušků a odpůrců změny? Zatím panuje skepse. Šéf magistrátního archivu Ledvinka připomíná, že „hlas lidu“ v anketě po poslední soutěži vyzněl pro zachování současného stavu. Jenže podle šéfa magistrátních památkářů Kněžínka chce většina architektů jádro Prahy „urbanisticky dořešit“. Kdo zažil vojenskou službu za komunistů, má pro to nutkání „řešit“ prázdné parcely asociaci. Otázka „Soudruhu, byl jste někdy řešen?“ měla jasný význam: „Měl jste někdy průšvih?“

O autorovi| Zbyněk Petráček, komentátor LN

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat