Jméno Hokusai oslovuje jen experty. Přitom výraz manga pro japonské komiksy zná každý. Tak tedy vězte, že jejich „otcem“ je právě Kacušika Hokusai, od jehož narození včera uplynulo 250 let. Malíř označovaný za nejplodnějšího umělce na světě vytvořil 35 tisíc kreseb a obrazů.
Jeho Manga, česky zhruba náčrtník, obsáhla 15 svazků barevných dřevorytů. Ještě pozoruhodnější je, že umělec žijící (1760-1849) na konci éry Japonska uzavřeného vůči cizině byl tematicky i žánrově tak otevřený - od krajinek přecházel k erotice (na Wikipedii najdete Sen rybářovy ženy), od portrétů ke karikatuře.
Teprve po své smrti - a otevření se Japonska Západu - začal Hokusai ovlivňovat Evropany. Těch ovlivněných je slušná řada: Manet, Monet, Whistler, Degas, Toulouse-Lautrec, Emil Orlik, Pavel Reisenauer... Ano, obraz, jehož výřez vidíte, není přímo od Hokusaie, ačkoliv pochází z jeho cyklu 36 pohledů na Fudži. Je to remake od Pavla Reisenauera, dvorního kreslíře Respektu, je to kresba, která před lety vyšla na titulní straně Orientace LN. Poznáte pět rozdílů oproti originálu?
Hokusai inspiruje dodnes, někoho třeba i téměř obsesivní touhou po dokonalosti. Když mu bylo 75 let a sám už si říkal Stařec posedlý kreslením, v předmluvě k pohledům na Fudži napsal: „Když jsem dospěl věku 50 let, nebyl jsem spokojen s tím, co jsem dosud vytvořil. Teprve když jsem dosáhl 73 let, pochopil jsem částečně skutečnou podobu a povahu ptáků, ryb a rostlin. Až mi bude 80 let, učiním další pokroky.
V 90 letech vniknu v podstatu všech věcí. Ve 100 letech dostoupím vysokého stavu dokonalosti a až se dožiji 110 let, bude vše, co vytvořím, každý bod a každá čárka, žíti.“ I Pavel Reisenauer má tedy ještě hodně před sebou. Za rok mu bude teprve padesát.
