Andrej Babiš si ve čtvrtek odbude v Bruselu svou premiéru. Vůbec poprvé se v roli premiéra představí na summitu lídrů členských zemí EU. A vše nasvědčuje tomu, že hned napoprvé bude mít dobrou startovní pozici. Žádné závazné závěry summitu se neočekávají, a navíc Babiš nebude muset čelit nepříjemným problémům.
Babišova vláda se pouští do práce, začne škrtáním úředníků |
Agenda summitu českému premiérovi plně vyhovuje a konvenuje dlouhodobým postojům české vlády. Nejen předchozího kabinetu Bohuslava Sobotky, ale i Babišovy nově jmenované vlády, která těsně po svém oficiálním vzniku ještě ve středu stačila premiéra vybavit mandátem pro jednání v Bruselu. Babiš tak dostal svolení jménem celé vlády opět odmítnout povinné přerozdělování migrantů a naopak kývnout na vznik trvalé vojenské spolupráce většiny zemí EU.
V obou úkolech bude mít Babiš nečekaného spojence – předsedu Evropské rady Donalda Tuska, s nímž si ostatně naplánoval separátní schůzku. Neformální prezident EU ještě před summitem stačil rozbouřit evropské politické vody.
Tusk rozeslal lídrům členských zemí EU dopis, v němž kritizoval migrační kvóty. „Prokázalo se, že otázka povinných kvót velmi rozděluje, a celý přístup se ukázal jako neefektivní,“ napsal Tusk v listě, který tradičně předesílá, kam se diskuse na summitu bude ubírat. Zvládnutí migrace je podle neformálního prezidenta EU záležitostí členských zemí, ne společných pravidel.
Babiš: Prioritou zahraniční politiky bude pozice České republiky v EU |
Tuskův dopis vyvolal paniku. Protestovaly proti němu Itálie, Řecko a Španělsko, tedy země, které jsou nárazníkovou zónou migračního toku. S kritikou se přidalo i Německo nebo Švédsko. A také Evropská komise. „Materiál připravený předsedou Tuskem je nepřijatelný. Je protievropský. Ignoruje práci, kterou jsme společně odvedli v minulých letech,“ řekl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.
Tusk sice ve druhé verzi „notiček“ na summit připojil zmínku o solidaritě a společném řešení, z kritiky kvót ale neslevil. Zůstalo i sousloví o „ilegální migraci“, kterému se dosud Brusel vyhýbal.
Předseda Evropské rady chce projednat i jeden praktický návrh. Napřesrok by měl vzniknout trvalý fond na zvládání migrace, který by byl jednou z priorit unijního sedmiletého rozpočtového plánu. Dosud se totiž extra peníze na řešení uprchlické vlny uvolňovaly podle potřeby.
  |
Česko s návrhem na zvláštní balík dlouhodobě vyčleněný na migraci nemá problém. „Vznik fondu podporujeme a souhlasíme s tím, že je potřeba řešit situaci preventivně mimo EU. Řešení vidíme v zastavení nelegální migrace mimo evropský kontinent av boji proti pašerákům lidí. Kdybychom zlikvidovali jejich sítě, kvóty by nemusely být řešeny,“ řekl LN Babiš.
„Myslím, že si uvědomují, že to rozhodnutí o kvótách, které já považuji za nesmyslné a nevyřeší problém ilegální migrace, má celkově negativní dopad na image Evropské unie a Evropské komise. Proto předpokládám, že takovou chybu už ty státy opakovat nebudou,“ uvedl Babiš v pátek pro ČTK k případnému přehlasování. Česko podle něj musí být aktivnější. „Mám pocit, že naše politická scéna je jednotná v názoru na ilegální migraci,“ podotkl.
Vstřícné gesto
Český premiér by se měl v Bruselu kromě Tuska sejít také s ostatními lídry Visegrádu. Ti budou společně jednat s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, který jezdí na summity jako host, a také s italským premiérem Paolem Gentilonim. Babiš by rád na schůzce V4 s Junckerem chtěl jako vstřícné gesto a doklad, že je Česko v otázce migrace dostatečně solidární, představit český příspěvek do unijního fondu pro Afriku. Až 35 milionů eur (přes 900 mil. Kč) z českého rozpočtu by mělo putovat na zlepšení ochrany libyjských hranic a zlepšení situace uprchlíků, kteří v bezvýchodné situaci uvázli na severu Afriky. Jde o podstatné navýšení českého příspěvku. Do afrického fondu EU letos Praha poskytla 1,7 milionu eur (45 mil. Kč).
Peníze však nebudou jedinou formou české aktivity. Jak ve středu Babiš prohlásil, chtěl by, aby perspektivně Česko poslalo do Libye vojenskou jednotku na ochranu hranice této země. Úkolem vojáků by byl boj proti migraci. Nápomocna v tom má být i nová ministryně obrany Karla Šlechtová, která chce v úřadě zjistit, zda je česká armáda bojeschopná.
Babišova pozice bude v Bruselu složitější v tom, že jeho vláda nemá ani důvěru parlamentu, ani program. Na summitu ovšem rozhoduje spíš vystupování než politické postoje. „Čeká se, s čím přijede. Názory, naladění, celkový dojem, ze kterých půjde usuzovat, jak se bude Česko stavět k unijní politice,“ upozorňuje eurokomisařka Věra Jourová.
