Podle tvůrců expozic se má věnovat ne příliš často diskutovaným tématům. Postupně by se návštěvníci muzea měli dozvědět informace například o kolaborantech s nacistickou mocí či o zvěrstvech, která na civilních obyvatelích páchali vojáci Rudé armády při osvobozování tehdejšího Československa.
Součástí expozice je tak například kufr, který si člen jedné z hrabyňských rodin sbalil v roce 1939. V době, kdy si myslel, že bude muset rodný kraj opustit. Neodešel a kufr pro jistotu schoval na půdě, kde zůstal až do těchto dnů. Lidé uvidí i kuchyňský příborník, ve kterém jsou jasně zřetelné díry po výstřelech – prostříleli ho sovětští vojáci při osvobozování.
„Naším cílem je představit i kontroverzní témata, která touto formou ještě prezentována nebyla. Z muzeologického hlediska je ale problém získat exponáty, které by potvrzovaly například zločiny spáchané vojáky Rudé armády,“ řekl ředitel Slezského zemského muzea Antonín Šimčík, do jehož péče areál spadá. Vedoucí památníku Jana Horáková dodala, že osudy těchto lidí budou v expozici přibývat postupně. Památník je součástí Slezského zemského muzea od roku 1992. V roce 2005 byl kvůli rekonstrukci pro veřejnost uzavřen. Začala o rok později. Vyžádala si 192 milionů korun, jež z velké části uhradilo ministerstvo kultury. Veřejnosti jsou přístupná tři patra památníku. Opravy se dočkal i symbolický hřbitov obklopující památník. Je na něm opraveno původních 13 000 destiček se jmény padlých.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
