„Tušili jsme, že hrad je mnohem starší, než se udává. Doslova to viselo ve vzduchu. My jsme jen čekali, až to tady někde vyskočí. A podařilo se. Díky odstranění podlah při stavbě kreativního centra jsme si mohli naši domněnku ověřit,“ neskrývá radost archeolog Národního památkového ústavu v Lokti Filip Prekop.
Podle jeho slov se pod podlahou paláce podařilo objevit další, mnohem starší zděnou konstrukci. „Zásadním zjištěním tak bylo, že už v této době vznikl plně kamenný hrad zděný na maltu. Šlo o technologii, která byla v tehdejších knížecích Čechách zcela výjimečná, zatímco v sousedním Bavorsku běžná. U nás se v té době stavělo takzvaně nasucho, stály tu především dřevohlinité konstrukce s čelní kamennou plentou,“ řekl Prekop.
Doplnil, že archeologické výzkumy v areálu hradu se provádějí již nejméně od roku 1983 a k dnešnímu dni je evidováno téměř 90 tisíc archeologických nálezů. Dosud však chyběla ucelená nálezová situace zachycující vývoj konstrukcí od samotných počátků.
Zároveň nebyl k dispozici neporušený sled kulturních vrstev, který by umožnil spolehlivě rekonstruovat jednotlivé etapy výstavby. To se však díky stavbě kreativního centra změnilo.
Výzkum odkryl nejstarší stavební fázi hlavní kamenné hradby areálu i doklady její pozdější přestavby. „V podstatě jsme tu našli dvě staveniště. Mladší z přelomu 12. a 13. století a v hlubší minulosti jsme pak objevili další, o sto let starší staveniště i se střepy hliněných nádob. A právě z těchto střepů se podařilo extrahovat zbytky na tuky bohaté stravy. Zřejmě to bylo jídlo dělníků, kteří na stavbě zdi pracovali,“ vysvětlil archeolog. Dodal, že právě unikátní metoda extrakce a radiouhlíkového datování tuků ze zbytků potravin zachovaných v jádru keramických nádob, přispěly k přesnému datování obou stavebních etap.
Určení stáří je tak nezávislé na archeologickém pozorování. Zmíněnou analýzou se zabývala Veronika Brychová z České radiouhlíkové laboratoře a vůbec poprvé ji aplikovala na středověký keramický materiál. „Nově získaná radiouhlíková data doplňují výsledky předchozího výzkumu z roku 2018, který však neměl přímou vazbu na zděné konstrukce,“ doplnil Prekop.
Podobný obraz přinesla i analýza zbytků dřevin a rostlin ve vzorcích zeminy jednotlivých vrstev. Ta ukázala druhové spektrum téměř člověkem nedotčených lesních společenství, která byla teprve postupně ovlivňována lidským hospodařením.
„Je to skvělé. Výzkumy dokazují, že hrad Loket je skutečně jeden z nejstarších hradů v Čechách. My teď posouváme datum narození a musíme také zaktualizovat výklad průvodců. Nálezová situace a archeologické sondy jsou nadále přístupné pod novou podlahou přízemí Východního paláce. To umožní pokračovat ve výzkumu i v budoucnu. Nic se nezničilo, archeologové se tam mohou kdykoli vrátit,“ zhodnotila výsledky výzkumu Jana Těžká, ředitelka společnosti Hrad Loket, která městskou památku spravuje.
Podle jejích slov se novinka promítne i do nové expozice, která vznikne v patře nad kreativním centrem. „Protože k tomuto období nemáme žádné trojrozměrné předměty, bude tato nejstarší doba prezentována multimediálně na velkoformátových plátnech, hranými animacemi a podobně,“ doplnila ředitelka Těžká.
