NATO se prý chystalo vtrhnout v roce 1968 do Československa a na ruské vojáky, kteří vyrazili na pomoc, stříleli lidé z kulometů. Tak měla vypadat „bratrská pomoc“ vojsk Varšavské smlouvy podle reportáže ruské televizní stanice Rossija 1. Proti překrucování historických faktů se už ohradilo slovenské ministerstvo zahraničních věcí. Česká diplomacie však k případu zatím mlčela.
Ministr zahraničí si v pondělí předvolal ruského velvyslance. „Bude s ním řešit jak seznam nežádoucích osob, kteří mají zákaz vstupu do Ruské federace, tak i ten dokument o 68., který pana ministra nenechal úplně klidným,“ řekla serveru Lidovky.cz mluvčí ministerstva Michaela Lagronová.
Na reportáž a seznam zareagoval i Hrad. „Pořad této stanice je typickou ukázkou hrubé manipulace s historií v podání ruské propagandy. Obsahově se neliší od lživých komunistických propagandistických publikací z počátku 70 let,“ řekl na dotaz serveru Lidovky.cz mluvčí Jiří Ovčáček.
Sám prezident Miloš Zeman by měl vydat k reportáži prohlášení ve středu na tiskové konferenci.
Seznam nežádoucích osob, kteří nemohou do Ruska a na němž uvízla i čtyři česká jména mimo jiné exministra zahraničí Karla Schwarzenberga či europoslance Jaroslava Štětiny, je podle Hradu reakcí na omezení vstupu ruských činitelů na území EU po anexi Krymu. „V každém případě je třeba, aby ruská strana svůj postup vysvětlila,“ dodává Ovčáček.
Čeští politici podle prezidentova mluvčího reagují stejně jako ti ruští na seznamu nežádoucích osob. „Stejně jako ti ruští, považují zařazeni do seznamu za čest,“ komentoval Ovčáček.
Německo chce od Moskvy také odůvodnění, proč osm jeho občanů skončilo na sankčním seznamu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí vyjádřil své zklamání nad tím, jaké reakce seznam v Evropské unii vzbudil.
