Teď se ovšem chystá novinka, která má vnímání Hradní stráže jako pouhé „ozdoby Hradčan“ změnit. Její příslušníci se vydají až do dalekého Afghánistánu, kde tisíce českých vojáků získaly bojové ostruhy. Prezidentský palác či Lánský zámek tak vymění za letiště v Kábulu a středoevropský pyl vířící vzduchem za všudypřítomný prach a smog, jímž je metropole asijské země proslulá.
„Připravujeme první skupinu vojáků Hradní stráže do Afghánistánu,“ potvrzuje velitel jednotky střežící prezidenta Jiří Kývala.
Hradní stráž chce cvičit střelbu na virtuálním simulátoru za 12 milionů |
Jeho podřízení se zapojí přímo do zahraničních misí české armády. Do Afghánistánu jich už v červenci zamíří prvních šest. Na mezinárodním letišti v Kábulu budou dohlížet na své krajany, kteří trénují afghánské piloty v létání ve vrtulnících ze sovětské éry.
Práce strážců Hradu se nebude lišit od toho, co dělají běžně v Česku, tisíce kilometrů od afghánské válečné zóny. Jen prostředí bude o poznání nebezpečnější. Útoky sebevražedných atentátníků na koaliční vojska jsou v Kábulu běžné. Hradní stráž přitom bude tým leteckých expertů doprovázet mimo střežená místa vojenské základny.
Zkušení a dobře vyzbrojení
Zahraniční mise jsou vnímány jak „akcelerátor“ vojenských ka riér. Bojovníci, kteří jimi projdou, získávají zkušenosti, které by jindy a jinde nenačerpali. Návyky z působení v nebezpečných oblastech jim pomáhají i po návratu do vlasti. Velitel Kývala proto chce, aby zapojení jeho oveček do misí pokračovalo i v budoucnu. Zatím počítá se třemi rotacemi vojáků Hradní stráže, v každé skupině bude šest jejích členů. Poté by do Afghánistánu měla zamířit formace čítající rovných deset hlídačů. Kývala by přitom byl rád, kdyby v případě konce současné mise leteckých mentorů v Kábulu mohla Hradní stráž v zahraničí pokračovat ve své práci v rámci jiné vojenské mise.
Krátce po zahájení prvního volebního období prezidenta Miloše Zemana si Hradní stráž koupila moderní odstřelovací pušky CZ 750 SNIPER. Už od roku 2011 má také samopaly Scorpion EVO3 z produkce uherskobrodské zbrojovky, nyní však jednotka nabere ještě další svaly – přibude výzbroj i vojáci.
„Z podpůrných zbraní máme jen zastaralé (sovětské granátomety) RPG 7. Budeme muset doplnit podpůrné zbraně, jako je kulomet, případně nějaká bezzákluzová zbraň,“ vypočítává Kývala.
V blízkosti prezidenta nemůže sloužit každý. Nároky na adepty Hradní stráže jsou ještě vyšší než na jiné vojáky. Ideální člen? Vysoký, štíhlý, bez vousů a s dobrým zrakem. Ale hlavně ve výborné fyzické i psychické kondici. Náročné požadavky však splní jen minimum lidí. Sítem projde jen zhruba každý sedmý uchazeč.
Zápis v dějinách
„Z tabulkových a skutečných počtů vyplývá, že Hradní stráž by uvítala nárůst zájmu o službu v této jednotce. Ne všichn i zájemci však projdou výběrovými kritérii,“ stěžoval si před dvěma lety mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Od té doby se ale situace přece jen změnila k lepšímu. Za poslední roky se podařilo vedení Hradní stráže a armádním personalistům doplnit jednotku na 98,5 procenta. Podle Kývaly jde o velký úspěch. Zájem je přitom i nadále velký.
Lákadlem pro nové muže a ženy jsou možná i dějinné události, jichž se Hradní stráž čas od času přímo účastní. Dohlížela třeba na zdárný průběh historického pražského summitu USA–Rusko, na němž tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali pakt o snížení počtu jaderných zbraní.
