HRČAVA/ČESKÝ TĚŠÍN Celá republika čeká na to, až se stane součástí schengenského prostoru. V Hrčavě, nejvýchodnější obci republiky, si ho už užívají.
Slováci i Poláci chodí už dnes bez obav z pohraničních hlídek do Hrčavy na pivo a přes hraniční přechody to zrovna neberou. Starosta obce Josef Szkandera se při vyslovení slova Schengen jen pousměje. „Tady už to vlastně tak trochu funguje,“ připouští.
Hned za Hrčavou se spojují troje hranice - česká, polská i slovenská - dohromady. Horská obec je mezi Polsko a Slovensko doslova vklíněna. V hospodě klidně navíc mohou zaplatit i svojí měnou. Úřady už přimhuřují před touto „nedisciplinovaností“ místních obě oči. Z Hrčavy se třemi stovkami obyvatel je tak díky její poloze již plně evropská vesnice, kde už hranice vlastně padly. „Stejně ale bude všechno takové klidnější a volnější,“ myslí si přesto o brzkém vstupu Česka do schengenského prostoru starosta Szkandera.
Český Těšín: Spojení rozděleného města
Granica paňstva. Przekraczanie zabronione. Červenožluté cedule na břehu řeky Olše v polském Cieszyně stále vyznačují hranice a varují před nepovoleným průchodem. Přebrodit se mělkou hraniční řekou Olší na druhou stranu kdysi jednoho města Těšín ale už brzy nebude žádný problém. Těch několik metrů k tiskárně proslavené rodiny Krejčířů už nebude takový problém jako v rozděleném městě, kde hranici tvoří řeka a celnice stojí přímo na hraničních mostech.
Už nyní je kontrola přecházejících přes dva hraniční přechody v Českém Těšíně velmi vágní. Polští i čeští policisté včera jen s úsměvem kynuli chodcům, ať jdou dál. Občanské průkazy, které jsou k přechodu stále nutné, mnohdy ani nechtěli vidět. Do tří měsíců se tudy stejně bude chodit naprosto volně a bez jakýchkoli zábran. „Pracoviště našich policistů se z bezprostřední blízkosti hranic přesune do vnitrozemí na inspektoráty cizinecké policie,“ konstatovala včera mluvčí Cizinecké a pohraniční policie v Ostravě Daniela Vlčková.
V Českém Těšíně i Cieszyně asi není nikdo, kdo by se na zrušení kontrol netěšil. Vždyť ještě na konci osmdesátých let se smělo do Polska pouze na pozvání - to znamenalo mít kromě pasu i papír, na kterém někdo z Polska musel Čecha do své vlasti pozvat. Na pozvání musel být i kolek a ani takto vybavený dokument ještě žádnou jistotu vstupu do země severních sousedů neskýtal. Koho celníci a policisté na hranicích podezřívali, že by se v Polsku mohl dát k tehdejším kontrarevolucionářům z polské Solidarity, byl poslán hezky zpátky do Jakešova Československa. Hranice byla přísně střežena ozbrojenými pohraničníky.
„Žijeme velkou nadějí, že ta mnohdy hodně nenáviděná hranice navždy zmizí. Spousta rodin zejména na Těšínsku s ní má velmi bolestné zkušenosti. Takhle si určitě oddechnou, mnozí si na oslavu jistě vytáhnou i něco ostřejšího,“ těší se předseda Kongresu Poláků v České republice Josef Szymeczek. Radnice v Českém Těšíně očekává, že po odstranění kontrol na hranicích dojde k velkému oživení obchodu i turistského ruchu. Už nyní radní z obou Těšínů přemýšlejí o zřízení společných služeben svých městských policií nebo o úpravách dopravních značek, aby byly srozumitelné pro zástupce obou zemí. V minulém týdnu se naposledy delegace radních z české části města do polské vydala s cestovními pasy a občanskými průkazy, aby mohla v souladu s předpisy přejít hranici. V Těšíně už také plánují velké oslavy vstupu. Ty se mají uskutečnit na jednom z mostů, které město spojují. Doprovázet je má velký ohňostroj. Až dosud dělalo každé z měst ohňostroj vlastní na svém území. Teď má být poprvé v dějinách společný. Zatím však panuje nejistota v termínu. Podle některých zpráv z Bruselu by mohly obě země vstoupit do schengenského prostoru už někdy před Vánoci, a ne o silvestrovské půlnoci, jak se všeobecně očekávalo. „Bez ohledu na termín každopádně oslavy budou,“ ujistila mluvčí českotěšínské radnice Dorota Havlíková.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
