Vlnu odchodů zaznamenali Piráti už loni na podzim. Nejznámější tváří, která opustila stranu v době přechodu z vládní koalice do opozice, byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
U toho to současně znamenalo příležitost zůstat jako nestraník součástí vlády. Piráti v listopadu uvedli, že mají 1243 členů, z toho 1159 aktivních a 84 s pozastaveným členstvím. Příchody tehdy podle tiskového odboru Pirátů převažovaly nad odchody.
Pirátská strana je transparentní
Poté, co se v listopadu stal předsedou Hřib, který současně prosadil reformu fungování strany, odešli například někdejší europoslanec Marcel Kolaja či bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu.
V tomto týdnu oznámili odchod senátorka Adéla Šípová, bývalý senátor Lukáš Wagenknecht, který v listopadu kandidoval na předsedu strany, bývalý poslanec František Kopřiva, bývalý europoslanec Mikuláš Peksa či někdejší místopředsedkyně Jana Holomčík Leitnerová.
Hřib uvedl, že Pirátská strana je transparentní a otevřená, což znamená, že je u ní do všeho více vidět než u ostatních stran. Považuje to za přednost.
„Pirátská strana má přes tisíc členů a členek a přibližně stejný počet registrovaných příznivců a příznivkyň, lidé odcházejí a přicházejí. Odchody nás samozřejmě mrzí, ale vnímáme je jako přirozenou součást fungování každé politické strany,“ řekl.
Odchod je podle šéfa strany svobodným rozhodnutím každého člena, nikdo nikoho nevyhazuje.
„Je však jasné, že pokud někomu nevyhovuje nedávné vycentrování strany, tak může mít nutkání takzvaně ‚opustit loď‘. Navíc příprava volební kampaně a členství v politické straně vůbec vyžaduje hodně času a odříkání, často na úkor svého volného času a rodiny. Proto chápeme, že se někteří chtějí více věnovat jiným aktivitám,“ dodal.
Uzavření stranického fóra
Média tento týden upozornila i na další odchody. Podle serveru Novinky.cz a Deníku N odešli od Pirátů i někdejší místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal a celkově polovina bývalých poslanců, například Petr Třešňák, Martin Jiránek či Ondřej Polanský.
Kromě změn ve fungování strany a částečného uzavření stranického fóra zmiňují členové jako důvod odchodu třeba to, že pirátským lídrem v Karlovarském kraji by mohl být expert na diplomacii a postsovětský prostor Vladimír Votápek. Vyčítají mu členství v KSČ, Hřib však argumentuje tím, že získal bezpečnostní prověrku a má čistý lustrační rejstřík.
Nesouhlas s novým vedením i volební nezdary
Nesouhlas se směrováním, které nastavil nový předseda Hřib, ale i série předchozích volebních neúspěchů stojí podle politologů za odchody některých známých tváří Pirátů z poslední doby.
Podle Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy potřebují Piráti oslovit v kampani mladé liberály, kteří utíkají ke Starostům a nezávislým (STAN) nebo mezi nevoliče. Podle Milana Školníka z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity by měli Piráti sázet na témata, se kterými zatím tolik nepracují další strany, například umělou inteligenci.
Michal uvedl, že odchody souvisejí primárně s nesouhlasem se směrováním, které nastavil po listopadovém zvolení do čela strany Hřib.
„Jde většinou o ty, kteří kritizují posun strany do středu a mají pocit, že se tím strana vzdává svojí identity,“ míní. Školník upozornil na to, že důvody jsou podobné jako u každé strany, které se dlouhodobě nedaří získat mandáty ve volbách.
„A která je rozdělena na dva tábory při volbě vedení a kde jsou protichůdné ideologické názory, kterým směrem by měla strana směřovat. Tím vším si Piráti poslední čtyři roky procházejí,“ uvedl.
Musí připravit „dobrou barevnou kampaň“
Politolog Roman Chytilek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity spojuje odchody s tím, že u Pirátů převládalo křídlo upřednostňující pragmatičtější a na kompromis zaměřenou politiku. „V takovém prostředí se radikálnějším členům asi nepůsobilo moc dobře,“ míní.
Piráti by se podle Michala měli zaměřit na své někdejší jádro, zejména progresivní voliče. „Třeba téma dostupného bydlení může fungovat, protože víme z nedávných zkušeností, že ekonomická témata hrají silnou roli v tom, aby postmateriální strany konkurovaly populistům,“ dodal.
Aby oslovili mladé liberály přecházející ke STAN, musí Piráti připravit „dobrou barevnou kampaň“ a představit silné krajské lídry, uvedl.
Podle Školníka nicméně dlouhodobí voliči Pirátů už zakotvili u jiných stran, což ukazují výsledky posledních několika voleb. „A nevypadá to, že by se chtěli vracet. Piráti by mohli lovit v tématech, se kterými zatím tradiční strany tolik nepracují, jako je například umělá inteligence a její implementace do veřejné správy a vůbec společnosti,“ uvedl.
Budou jim vyčítat digitalizaci stavebního řízení
Na druhou stranu musejí počítat s tím, že jim ostatní budou vyčítat digitalizaci stavebního řízení, jejíž problémy v konečném důsledku vedly k odchodu Pirátů z vlády.
Chytilek míní, že Piráti se musí snažit přivést k volbám své tradiční voliče. „A využívat toho, že někteří voliči mohou být otráveni zvyšující se bipolarizací mezi ANO a Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), a snažit se ve správný čas přijít s tématem, které sice může být celkem parciální, ale relativně nové a skutečně hodně důležité i pro malou část voličů,“ uvedl. Jako příklad podobného postupu zmínil to, jak některé místní strany využily v kampani přemnožení medvědů na Slovensku.
