VYŠŠÍ BROD Rožmberkové neleží v rakvích, nýbrž sedí v drahocenných křeslech, postavených do kruhu, jako za živa. Takto popsal údajnou podobu hrobky rodu Rožmberků v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě historik a jezuita Bohuslav Balbín, narozený v roce 1621. Po takřka čtyřech stech letech se nyní Češi možná dočkají potvrzení či vyvrácení nejen této legendy, ale i dalších tajemství spojených s hrobkou. Skupina českých archeologů a geofyziků se totiž unikátní, takzvaně nedestruktivní metodou chystá proniknout do nitra hrobky a prozkoumat její skutečnou podobu.
„Výzkum ve Vyšším Brodě plánujeme na příští rok a už dnes mu předchází důkladná příprava,“ řekla LN archeoložka Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Zuzana Thomová, vedoucí projektu nedestruktivního průzkumu hrobek v historických objektech. Pomocí minisondy chtějí archeologové do podzemních prostor kláštera spustit kameru a nafilmovat, co se v podzemí skrývá.
Podobná metoda byla s úspěchem použita například při průzkumu hrobky Karla IV. na Pražském hradě či hrobek v kostele v Želivi. „K zasunutí sondy stačí otvor o průměru dva centimetry. Ještě před tím však celý podzemní prostor zmapují geofyzici,“ uvedla Thomová. Poté, co bude zaměřen půdorys stavby, začne georadar, připojený k počítači, vysílat do podzemí paprsky, které se odrážejí od pevných překážek, ale třeba dřevěnými podlahami procházejí.
„Získáme tak přesnou počítačovou modulaci podzemních prostor i s barevným rozlišením některých stavebních prvků včetně klenutí,“ uvedla Thomová.
I když tato metoda vypadá na první pohled jednoduše, podle Thomové samotná špičková technika nestačí. „Abychom získali potřebné údaje o podzemí, musí z počítače číst opravdu zkušený odborník, geofyzik, který ví, co přesně archeologický průzkum vyžaduje,“ uvedla archeoložka.
Otevřeno poprvé od roku 1611
Pokud se plánovaný průzkum ve Vyšším Brodě podaří, bude se jednat o první oficiální průnik do hrobky od roku 1611, kdy byl v klášteře pohřben poslední Rožmberk Petr Vok. Kromě legend o způsobu uložení těl, podle odborníků velmi málo pravděpodobných, je ale hrobka opředena i záhadami z moderní doby. A to především kvůli tomu, že z kláštera si během druhé světové války udělali nacisté přísně střežený sklad uměleckých sbírek ukradených po celé Evropě. I když Němci na konci války většinu uměleckých předmětů převezli, i komunistická Státní bezpečnost prověřovala zprávy, že část cenností zůstala v hrobce.
„Někdy kolem šedesátého roku si pro mě na faru přijeli estébáci a odvezli mě do Vyššího Brodu. Ukazovali mi dlažbu nad hrobkou a ptali se, jestli ta podlaha vypadala před válkou stejně jako nyní, jestli ji někdo nově nevydláždil,“ řekl před pěti lety LN dnes už zesnulý páter Xaver, poslední pamětník předválečné historie kláštera, zrušeného komunisty v roce 1950. LN mají k dispozici i přepisy dokumentů z archivu ministerstva vnitra, z nichž vyplývá, že StB kvůli možnému úkrytu v hrobce vyslýchala po válce internované Němce. „Internovaný Němec uvedl, že koncem války byl odvezen německými vojáky na neznámé místo, kde zazdíval nějaký otvor, v němž byly barely. Domníval se, že šlo o podzemí kláštera ve Vyšším Brodě. Další z úkrytů je údajně v rožmberské hrobce,“ popsala StB výsledek jednoho z výslechů.
Ani komunisté ani nacisté však zazděnou hrobku v klášteře, za války střeženém speciální jednotkou SS, nikdy oficiálně neotevřeli. „Část hrobky byla údajně odhalena při stavebních pracích někdy kolem roku 1902, nemáme o tom žádný ale písemný záznam ani jakýkoli jiný věrohodný důkaz,“ řekl LN současný převor kláštera Justýn.
***
Petr Vok (1. října 1539 - 6. listopadu 1611)
Podporoval českou literaturu, divadlo, školství (Rožmberská škola v Soběslavi) a výtvarné umění. Vytvořil jednu z nejrozsáhlejších knihoven ve střední Evropě. Jeho sbírka uměleckých předmětů, fyzikálních přístrojů a přírodnin byla srovnatelná se sbírkami Rudolfa II. na Pražském hradě. I když měl značné dluhy, nikdy svým poddaným nezvyšoval daně ani nezaváděl nové. Byl posledním z rodu Rožmberků. Zdroj: www.wikipedia.cz
Jak průzkum proběhne
Archeologická metoda průzkumu pomocí minikamery, kterou použijí ve Vyšším Brodě, vznikla při zkoumání původní hrobky Karla IV. v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Cena zařízení dosahuje řádově statisíců korun. Nejprve přijdou na řadu geofyzikové, kteří podzemí kostela prozkoumají za pomoci georadaru.
Dutiny, které objeví, pak budou prozkoumány za pomoci kamery. Ta má průměr osm milimetrů, pomocí kloubových ramen je možné s ní proniknout až na vzdálenost deseti metrů od vstupního otvoru. Archeologové mají k podobnému průzkumu vybráno na dvě desítky hrobek v sídlech šlechtických rodů hlavně v Jihočeském kraji a na Vysočině.
Vyšší Brod
Klášter převzal název od osady, v jejíž blízkosti byl založen. Nejdříve je doloženo německé jméno Hohenfurt, které vzniklo z místního určení „zu dem hohen furt“, tj. „u vysokého brodu“. Klášter založil Vok z Rožmberka roku 1259 a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn postupně od 60. let 13. století, dokončen byl v 80. letech 14. století. Za nejstarší je pokládána patrová sakristie z doby kolem roku 1270, která dříve sloužila jako opatská kaple. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni Záviš z Falkenštejna. Jako poslední Petr Vok.
