Stačilo pouhých šest minut a na nejstarší a nejdelší české dálnici se stala nehoda, která do té doby neměla obdoby. Krátce po desáté hodině dopolední u Jihlavy na Vysočině začalo hustě sněžit. Na D1 napadlo několik centimetrů sněhu a už několik minut poté na 102. kilometru ve směru na Prahu bourala první auta.
Za sněhové vánice s nízkou viditelností do sebe narazilo celkem 231 vozidel.
„Nedá se dohlédnout ani jednoho konce nehody. Jsou tu vrtulníky záchranářů, hasiči, policie, rozbitá nákladní i osobní auta... Mezi auty nejde projít, lidé je přelézají,“ popsala tehdy Kateřina Buzková, cestující, která se nacházela před nehodou.
Na místě tehdy vznikla škoda v hodnotě 28 milionů. Šest lidí utrpělo těžká zranění a dalších 24 pouze lehká. Jen zázrakem nikdo nepřišel o život.
Dálnici se podařilo zprůjezdnit až po dlouhých sedmnácti hodinách. Uzavřená byla mezi 91. a 134. kilometrem. V kolonách podle odhadů policie uvázlo na 20 tisíc lidí.
VYSOČINA - Dvacet tisíc lidí uvězněných v kolonách, dlouhé hodiny uzavřená D1, 231 havarovanych aut. Dnes to je 15 let, kdy se stala největší hromadná nehoda na dálnici D1. Událost policisté řešili jako 93 nehod, zranilo se 33 osob a hmotná škoda dosáhla 28 milionů. #policievys https://t.co/pOtOvUvdqy
Policie havárii šetřila jako 93 nehod. Důvodem srážky podle ní byla vysoká rychlost vozidel za sněžení a nedodržování bezpečné vzdálenosti. Za viníka soud označil osm řidičů, za ublížení na zdraví byl však obviněn jen jediný. Miroslava Fialu z Ivančic, který ve voze Škoda uhýbal sypači, uznal vinným Okresní soud v Jihlavě, od trestu ale upustil.
Modernější vysílačky a termoprádlo
Březnová nehoda roku 2008 mnohé změnila. Hasiči z Vysočiny si na ní například poprvé vyzkoušeli přeřezávání svodidel. Záchranáři zase díky mnohahodinovému pobytu na mrazu zjistili, že nezbytnou výbavou na zásah v zimě je i termoprádlo.
Chladné počasí komplikovalo také komunikaci mezi záchrannými složkami. Podle tehdejšího velitele zásahu Jiřího Hernera z hasičského záchranného sboru kraje Vysočina zdravotníci, policisté a hasiči mezi sebou komunikovali hlavně osobně, což celý proces zpomalovalo.
„Až po nehodě jsme pořizovali ruční radiostanice a také stany pro hromadné neštěstí jak pro skrytí pacientů, tak našich záchranářů v nepříznivém počasí,“ vzpomněla k desátému výročí nehody ředitelka zdravotnické záchranné služby na Vysočině Vladislava Filová.
Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla však největší pokrok nastal v předpovědi počasí a s ní spojenou modernější technikou silničářů. Ti díky meteorologickým modelům nyní mají přehled o sněžení takřka po minutách. Na různé úseky dálnic tak mohou vyjíždět těsně před sněžením.
Kolaps na D1: nehody 20. března 2008 uvěznily na dálnici tisíce lidí:
20. března 2008 |
