Nouzový stav, který chce vláda vyhlásit od pondělka, bude dle Prymuly platit měsíc |
Příklad housek není vybrán náhodně. Pětadvacetiletý Lukáš Kalina jich v Brně 2. dubna zcizil pět. V té době přitom už platil přes dva týdny nouzový stav. Od soudu si recidivista odnesl trest 18 měsíců za mřížemi.
Jiný recidivista si „vysloužil“ ve stejném nouzovém období 26 měsíců za krádež dvou salámů a stejného počtu krabicových vín. V dalším případě si muž v podmínce vyslechl za odcizení dvou zubních kartáčků za 1800 korun nejprve verdikt o třech létech ve vězení, který mu byl ale později snížen na rok.
Na devět měsíců do žaláře zase putoval zloděj, který si za nouzového stavu přisvojil kabelku v hodnotě 260 korun. Zcizení vibrátoru za pět set korun vyneslo muži z Kopřivnice dva roky odnětí svobody.
Podobně bizarních případů by se našla ještě řada – a od pondělí mohou začít opět přibývat.
Není krize jako krize
Advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka změnu v přístupu soudů nepředpokládá. „Na jaře totiž nastavily nějakou linii a budou ji bohužel zřejmě dodržovat i nadále. Čistě formalisticky je to správně, ale z hlediska principů myslím není,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Klíčová je podle Vučky podstata vyhlášeného nouzového stavu. Ten, který Česko čeká od pondělí, je spjat s epidemií koronaviru a hygienickými opatřeními. Vztahovat k němu proto třeba ony krádeže housek či vibrátoru nedává podle advokáta smysl.
Nouzový stav mimo jiné umožní zapojit studenty medicíny, prohlásil Prymula. Nárůst ohrožuje kapacitu lůžek |
Podobně to vidí Lukáš Bohuslav z katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Připouští však, že páchání trestného činu v časech krize je přitěžující okolností.
„Využít by se to dalo ve chvíli, kdy by pachatel nouzového stavu zneužil, ale paušálně přísněji posuzovat každý trestný čin je podle mě přepínání trestní represe,“ komentoval Bohuslav pro server Lidovky.cz.
Poukázal také na fakt, že v daném paragrafu, který umožňuje trestné činy posuzovat přísněji, se o nouzovém stavu konkrétně nehovoří. „Soud se tak dle svého uvážení může přiklonit k oběma možnostem,“ vysvětluje Bohuslav.
Podle předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho jsou ale přísnější tresty během nouzového stavu v pořádku. Argumentuje tím, že vyšší sankce odrazují od páchání kriminality v době, kdy má stát a jeho obyvatelé závažné problémy. „Ty tresty se mohou zdát přísné, ale myslím, že za takové situace přísné nejsou,“ řekl k tomu Angyalossy, který má soudcovskou zkušenost s posuzováním rabování během masivních povodní na Moravě.
Bohuslav i Vučka souhlasí, že v některých případech je zpřísnění namístě. Oba jako příklad nabízejí krádeže roušek či respirátorů v době, kdy jich je nedostatek.
Rok a půl vězení za krádež pěti housek. Soud potrestal muže za trestný čin v době nouzového stavu |
Podle Lukáše Bohuslava lze navíc příklady najít i u méně očividných případů. „Třeba vykradení recepce hotelu, který musel kvůli nouzovému stavu zavřít, by se dalo klasifikovat jako jeho zneužití,“ myslí si advokát.
Podobně je tomu v případě šíření nakažlivé choroby z nedbalosti, čímž je myšleno třeba porušení nařízené karantény poté, co byl člověk pozitivně testován. Žena z Novojičínska, která navzdory karanténě v květnu jezdila taxíky na nákupy do obchodních center, si za to koncem září od soudu odnesla tříletý trest.
