Představte si nepříliš složitou situaci. Máte na zahradě hryzce, kteří na jaře podhryžou rybíz. Že jsem si nedal větší pozor, řeknete. Že jsem se neporadil u Mountfieldu, řekl by Přemek Podlaha. Ale ouha! Je tu říjen a rybíz je podhryzán opět. Čím to asi bude?
Podobně musí uvažovat každý, kdo někdy alespoň slyšel o pražském parku Stromovka. Fakt, že se pod Stromovkou hloubí silniční tunel Blanka, je známý už roky. Fakt, že ono hloubení probíhá v rizikových geologických podmínkách, že nadloží se musí vyztužovat, se neméně dlouho rozebírá v novinách. Když se ve Stromovce v květnu zničehonic propadla zem, reakce byla zřejmá: Jak to, že na povrchu, tedy v parku plném cest, nebyla výstraha? Ještě že se náhodou nikomu nic nestalo. Když se ve Stromovce včera a opět bez výstrahy propadla zem podruhé, už to začíná zavánět černým humorem.
Květnovou nehodu podle odborníků zavinil déšť. Příčiny nynějšího propadu se zatím zkoumají, čteme ve zprávě ČTK. Co se vyzkoumá? Bude obviněn hryzec, či déšť? Dvacetimetrový kráter u cesty zdvihl ze židle i Pavla Béma – hodlá žalovat neznámého pachatele. Ale nemá-li primátor pravomoc k tomu, aby stavbaři umístili na povrchu parku výstražné cedule, jaký smysl má žaloba na neznámý déšť?
Čtěte „Pražský tunel...“ na str. 4
