Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Hudební tipy Co by vám nemělo uniknout

Česko

U norského saxofonisty už jakoby „víme“, oč kráčí. Ale když na koncertním dvojalbu rozbalí nuance svého jazzu s etnickými a lyrickými přesahy, zase z toho vychází jako proklatě živý člověk. Vždycky uměl rozehrát napětí mezi zpěvnými jednoduchými melodiemi a vzrušeným jamováním: dnešní kapela s brazilským baskytaristou a francouzským bubeníkem (Manu Katché) je pro to silným zázemím. Tohle není živá „bestofka“, mezi početné nové kousky patří núbijský motiv hraný na severskou lidovou píšťalu. Garbarek, který pro tentokrát úplně odložil svou oblíbenou hru se smyčkami a samply, tu také adaptuje skladbu Haralda Saveruda (1897–1992), nejplodnějšího norského skladatele po Griegovi, kterého také přitahovaly lidové melodie. I když umí přitlačit na pilu, neostýchá se Garbarek znít krásně: a přesně od toho bodu se odvíjí jak jeho obliba, tak kritika. Na každý pád se mu dost se ctí daří řešit velký problém současné hudební éry: balancovat mezi potřebou nahrávacího průmyslu vydávat pořád nějaká ta alba, která by byla jiná než ta předchozí, a osobním naladěním pro jediný typ hudby, který s člověkem zvolna zraje celý život.

Jak se dnes může povést hudebnímu labelu ve zdraví a bohatství oslavit padesáté narozeniny? Chris Blackwell to říká bez vytáček: „Prostě máme U2 a Boba Marleyho.“ Blackwell založil „Ostrov“ na Jamajce v roce 1959 s kapitálem tisíc liber. Stabilní prodej globálních hvězd mu dovoluje vydávat mnohé další.

Na trojalbu jsou tedy hity Amy Winehouse, Keane, Roxy Music, Pulp a Grace Jonesové, ale taky výteční o něco méně známí Sparks či Kid Creole & The Coconuts. Island letos slaví i dalšími trojalby (reggae, folkrock), dokumentem BBC a skvostnou tlustou knihou: viz web Island50. com.

Berlínskému vydavateli Thomasi Morrovi se letos podařil objev tak příjemný a nenuceně laskavý, až popírá představy o německém chladu.

„Ty písně jsou příliš báječné, než aby je měli znát jen fajnšmekři,“ pravil Morr, zmámený scénou – z Nového Zélandu! Bigbít tam vtrhl až v 80. letech a vedl k vlně garážového romantismu: punkový přístup „sami a lacino“ se snoubil s emocemi a hity jako Brno.

Jejich evropští obdivovatelé (Lali Puna, Tarwater...) je teď nahráli po svém. Naštěstí zůstala původní atmosféra: rané Rádio 1, nedělní ráno, velvetovské Sunday Morning... „Čína je budoucnost, Peking je cool!“ hlásá heslo na čtyřalbu (!), které je vůbec první velkou evropskou zprávou o tom, jak žhavě bují hudba v pevninské Číně, Hongkongu, na Tchai-wanu či v Singapuru. Příznivci současného umění, kteří tuší, jak podnětná je východní zóna, ale ještě si tam nezaletěli na žádné bienále, tady mají celý art veletrh v krabičce (sestavil ho čínský umělec Dickson Dee).

Zní tu vedle sebe ambient, abstraktní beaty, sound art, asijsky radikální hlukové smrště i digitální variace na meditativnost dalekého východu. Obstojná protilátka na skepsi, že v muzice už nepřijde nic nového.

***

Jan Garbarek Group Dresden ECM / 2 HP

ISLAND LIFE – 50 Years Of Island Records Island / Universal

Různí umělci: Not Given Lightly Morr Music / Starcastic

An Anthology Of Chinese Experimental Music 1992–2008 Sub Rosa

Autor: