Město Husinec dlouho marně žádalo nejrůznější státní instituce o finanční pomoc na rekonstrukci Husova domku. Chtělo dvanáct až dvacet milionů. Teď přišlo s novou žádostí: na stejný účel chce po ministerstvu kultury rovnou 150 milionů. I někteří husinečtí zastupitelé to považují za snahu vylákat ze státu peníze na účet některých soukromých firem. Jiní zástupci města ale argumentují tím, že kdyby Husinec nežádal o tak vysokou částku, nic by nedostal. Žádost o hodně peněz totiž bývá úspěšnější než prosba o almužnu.
„Mně osobně připadá ten projekt opravdu příliš megalomanský, při hlasování v radě jsem ale zůstal spíše v menšině,“ řekl LN starosta Husince Robert Klesner. Nakonec tak připojil svůj podpis pod žádost o dotaci z integrovaného operačního programu ministerstva kultury ve výši přesahující sto milionů korun. Částka by se podle neoficiálních informací LN měla blížit sto padesáti milionům. Starosta připouští, že za takové peníze by mohla vedle Mistrova domku stát Husova socha z ryzího zlata. Jenže poradenské firma, se kterou město uzavřelo smlouvu na shánění dotací, údajně Husinci poradila, že jinou cestou peníze nezíská. „Ten operační program ministerstva totiž poskytuje dotace na opravu národních kulturních památek za předpokladu, že bude investováno minimálně sto milionů,“ uvedl Klesner.
V Husinci i v celém kraji však záměr města vzbuzuje rozporuplné reakce. „Opravdu to spíše vypadá jako snaha o nějaký tunel,“ řekl LN husinecký zastupitel Milan Zíka, předseda občanského sdružení Mistra Jana z Husince. Další zastupitel a předseda finančního výboru Petr Tesárek tvrdí, že dřívější odhady na cenu nutné rekonstrukce domku se pohybovaly maximálně do dvaceti milionů. „Za čtyřicet už by to musela být velkolepá expozice,“ uvedl Tesárek.
Otázkou zůstává, kam by tedy měly zbývající peníze směřovat. Tesárek tvrdí, že zastupitelé se o žádosti dozvěděli, až když byla odeslána. „O projektu máme zatím jen velmi kusé informace. Stavební úpravy by snad měly vyčerpat jen čtvrtinu dotace, zbytek by měl připadnout na nějakou multimediální expozici, na hardware a software, a také na informační a studijní centrum,“ uvedl Tesárek. Nechce přitom soudit, zda žádost o dotaci může být nějakým tunelem nebo prostě jen upřímnou snahou dostat od státu peníze na základě pravidel, které si sám stanovil. S předchozími žádostmi o nižší dotace Husinec neuspěl. A to se přitom jedná o národní kulturní památku. „Mě ale především vadí, že se z uctění památky jedné z nejvýznamnějších osobností našich dějin stává jakási stavebně umělecká záležitost, místo aby se jednalo o tom, jak připomenout skutečný Husův odkaz,“ řekl. Husova společnost podle něj už dříve plánovala modernizaci expozice v tom smyslu, aby obsahovala i moderní, často různorodé názory na středověkého reformátora.
Zástupci ministerstva kultury potvrzují, že úřad žádost o dotaci ve výši přesahující 100 milionů obdržel, ovšem s formálními nedostatky. „Chyběla studie proveditelnosti, a žadatel byl proto vyzván, aby ji doložil,“ řekl LN náměstek ministra Jaromír Talíř. Podle něj není vůbec jisté, zda bude Husinec úspěšný.
Pře o rekonstrukci Husova domku je přitom v krátké době už druhým sporem, který se týká husitství. Zatímco ministerstvo kultury posuzuje žádost o stopadesátimilionovou dotaci na Husův domek, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových hodlá nabídnout k prodeji areál Žižkova rodiště v Trocnově. Na údržbu areálu, spojeného se slavným a nikdy neporaženým českým vojevůdcem, totiž stát nemá peníze.
***
Rodný dům?
Husinec Nejstarší zmínka o Husově rodném domku pochází z roku 1616. Dům není zachován v původní podobě. Ta současná je ze 70. let dvacátého století, kdy zde byla otevřena stávající expozice.
