Vesmír se rozpíná, oznámil Edwin Hubble před osmdesáti lety
Ředitel střední školy v rodném Missouri se s ním loučil slovy: „Edwine Hubble, čtyři roky jsem tě zkoumal a ani jednou jsem si nevšiml, že bys aspoň deset minut dával pozor...“ A poté, co si vychutnal jeho rozpaky, dodal: „Tady máš stipendium na chicagskou univerzitu!“
Těsně před první světovou válkou dokončil v Oxfordu studium mezinárodního práva. Po promoci rodina čekala, že se syn pustí do něčeho úctyhodného. Edwin však měl už patnáct let jinou lásku: dalekohled, který dostal od dědy k osmým narozeninám... „Nechal jsem práva plavat kvůli astronomii. Věděl jsem, že i kdybych v ní vůbec nevynikl, byla to astronomie, na čem mi záleželo.“
Místo nástupu na dráhu diplomata tedy třiadvacetiletý Edwin začíná psát disertaci z astronomie.
Hned po válce, jejíž konec strávil jako dobrovolník v evropských zákopech, se pustil do studia nejtajemnějších objektů tehdejší astronomie – mlhovin. Vedl si tak, že jeho starší kolega z Lickovy hvězdárny v Kalifornii (a ještě nic netušící budoucí tchán) ho své dceři představil slovy: „Je to houževnatý pracovník, chce poznat vesmír. Z toho je vidět, jak je ještě mlád...“
Rozhodující pro Hubblovu kariéru – a vlastně pro poznání kariéry celého vesmíru – byl krátce po válce jeho příchod na hvězdárnu Mount Wilson v Kalifornii, kde právě začal fungovat tehdy největší dalekohled světa – reflektor o průměru zrcadla dva a půl metru.
Za pomoci výtečného pozorovatele Miltona Humasona během deseti let studia těch nejvzdálenějších pozorovatelných mlhovin je Hubble napřed vůbec poprvé identifikoval jako další galaxie a dokázal, že představují vyšší, takříkajíc velkorozměrný stupeň struktury vesmíru.
Mlhoviny–galaxie začal spektrálně třídit. Logicky se přitom domníval, že mezi nimi najde objekty s žádným, modrým i rudým dopplerovským posuvem, že tedy vůči Zemi budou buď nehybné, nebo se budou přibližovat či se vzdalovat.
Ke svému úžasu však shledal, že se téměř výhradně vzdalují. Dokonce nejen od nás, ale i od sebe navzájem... Ano, vesmír jako celek se rozpíná. Z hodnot rudých posuvů Hubble dokonce formuloval matematický zákon této expanze: radiální (zde ve smyslu „odzemská“) rychlost galaxií je přímo úměrná jejich vzdálenosti. (Konstanta této úměrnosti dnes nese Hubblovo jméno.) Podle tohoto vztahu pak zjistil rozložení rudých posuvů galaxií až po tehdy největší známý, odpovídající rychlosti 42 tisíc km/s.
To všechno Hubble publikoval v březnu 1929 v časopise Národní akademie věd USA.
Edwin Hubble, nobelovským výborem velkoryse přehlížený autor jednoho z největších objevů světové přírodovědy, zemřel roku 1953 na infarkt.
