Lidovky.cz: Od ledna roku 2014 se zpřísňuje migrační politika České republiky. Lidé žádající o občanství budou skládat těžší test z českého jazyka a nově také z českých reálií. Proč k této změně došlo?
To se nám nepodařilo zjistit ani v průběhu legislativního procesu, když jsme ho připomínkovali. Navíc nevnímáme potřebu zpřísňovat podmínky přístupu ke státnímu občanství. V důvodové zprávě ministerstva se píše, že je třeba prověřit integraci cizince. Já si ale myslím, že jestli někdo v testu z obrázků pozná románskou stavbu, tak to úplně neukazuje, zdali je integrován, či nikoli. Stejně tak nová úroveň B1 z českého jazyka diskriminuje cizince ze zemí jako např. Čína, kde je úplně jiný jazyk. Tyto požadavky jsou zcela zbytečné.
Magda FaltováMagda Faltová je ředitelka ve Sdružení pro integraci a migraci, kde působí také jako právní poradkyně. V roce 2007 se stala členkou správní rady Separated Children in Europe Programme a působí jako zástupkyně členky Rady vlády pro lidská práva. |
Lidovky.cz: Jak zkouška vypadala dosud?
Stačil zhruba třicetiminutový rozhovor se zástupci krajského úřadu. Ti zjistili, jestli se žadatel orientuje ve společnosti, jak funguje a zdali se domluví tak, aby věděl, o čem si lidé povídají. To bylo nejen dostatečné, ale i praktičtější.
Lidovky.cz: Jaká jsou pozitiva zákonu?
Třeba dvojí občanství nebo možnost dětí cizinců, které zde chodily do školy, získat občanství tzv. prohlášením. Nemusí tedy dokládat všechny záležitosti, jak je tomu u standardních žádostí. To jsou velmi dobré kroky vpřed.
Lidovky.cz: V testu z českých reálií je například otázka, do jaké země v EU Česko nejvíce exportuje, či která církev má u nás nejvíce věřících. Tyto znalosti skutečně vypovídají o integraci cizinců?
Myslím si, že test z českých reálií je vymyšlený pro to, aby vytvořil bariéru. Kvalita otázek je podle našeho názoru ne zcela dobrá. Některé jsou špatně položené, jiné zcela nesmyslné. Např. žadatel má na obrázku poznat barokní kostel sv. Mikuláše. Pokud poptáváme dělnické profese, pochybuju, že to např. dělník pozná. Pokud chceme, aby český občan něco věděl, tak by se měl spíše orientovat v systému parlamentní republiky, aktuálním dění atd. Navíc není zřejmé, podle jaké metodologie testy vznikaly.
Pro splnění testu je potřeba získat 60 %. To možná není moc, ale vzhledem k obsahu je to pro cizince hodně. Obsah testů je podle mého názoru z 80 % naprosto nepoužitelný, zavádějící nebo nepřesný. Vztah k českému státu či vůli být dobrým občanem České republiky zkouška nijak neprozkoumá.
Ukázka otázek z části NovověkV 16. století se Praha stala kulturním centrem Evropy. Jak se jmenoval panovník, který tehdy v Čechách vládl? A) Rudolf II. Kdy českým zemím vládla královna Marie Terezie, která začala s reformou školství? A) V 15. století. Kdo vládl českým zemím od roku 1848 do roku 1916? A) Karel I. |
Lidovky.cz: Test z českého jazyka je třeba nově udělat na úroveň B1 evropského rámce, tedy poměrně vysokou znalost češtiny. Vypovídá o praktických schopnostech cizince domluvit se?
Požadavky zkoumají, jak cizinec umí jazyk i gramaticky. Je ale otázka, jestli j potřeba, aby to musel znát. Máme zkušenost se zkouškou z českého jazyka pro cizince, kteří žádají trvalý pobyt, kde je potřeba úroveň A1. Zkušenost je taková, že cizinci, kteří se domluví česky poměrně bez problémů, v praxi nepoužívají psanou češtinu. S testem pak mají problémy. A navíc se píše na počítači, se kterým ne všichni umí pracovat. Cvičení typu „Napište e-mail“ je tedy pro někoho, kdo obšívá volanty v továrně, trochu vzdálená zkušenost. Na druhé straně máme zase manažery apod., kteří česky moc neumí, ale jsou schopni naučit se formu zkoušky.
Lidovky.cz: Každou zkoušku si navíc musí žadatel zaplatit...
Zkouška z češtiny stojí 3300 korun, zkouška z českých reálií 1500 nebo 1600 korun. Při opakování zkoušky se jedná o poměrně drahou záležitost, např. pro čtyřčlennou rodinu to může být velmi finančně nákladné.
Lidovky.cz: Jaké další poplatky jsou spojeny se žádostí o občanství?
Dříve to bylo tak, že žadatel zaplatil poplatek deset tisíc ve chvíli, kdy získal občanství. Mohl také požádat o snížení, např. rodiny mohly prokázat, že nemají dostatek financí. Podle nového zákona byl tento správní poplatek snížen na 2000 korun, nicméně narůstá část za zkoušky, která předtím nebyla.
Otázky z bloku VzděláváníKterý druh školy obvykle končí maturitní zkouškou? A) Střední škola. Jak se jmenují střední školy, které poskytují všeobecné vzdělání? Kolikrát za školní rok dostávají žáci na českých základních a středních školách vysvědčení? A) Jednou. |
Lidovky.cz: Kdo bude tyto zkoušky a testy pořádat? Ministerstvo, anebo třeba jazykové školy s licencí?
Bude to dělat jediná instituce, a to Ústav jazykové a odborné přípravy při Univerzitě Karlově. V zákoně se píše, že to může pořádat taková instituce, která je členem jakéhosi mezinárodního sdružení jazykových škol, které tyto testy provádí. V České republice tato kritéria splňuje jen Ústav jazykové a odborné přípravy. Už při projednávání a nastavování těchto podmínek ale bylo zřejmé, že to budou právě oni. Otázkou tedy je, jaký zisk z toho mají.
Lidovky.cz: Má žadatel možnost absolvovat přípravný kurz? To by byla zřejmě příležitost i pro komerční instituce.
Přípravné kurzy samozřejmě budou, podle mého názoru je ale budou moci vypisovat i běžné jazykové školy, které samotnou státní zkoušku nedělají. A i přípravné kurzy budou samozřejmě zpoplatněné.
Lidovky.cz: Řekněme, že cizinci uvedené testy splní. Mají jistotu, že občanství skutečně dostanou?
Na občanství není právní nárok, což znamená, že i když žadatel splní všechny povinnosti, stát může rozhodnout, že mu občanství neudělí. To platí i v současné době, souvisí to i s bezpečnostním rizikem. Bezpečnostní složky rozhodnou, že udělení konkrétního občanství je v rozporu s ochranou státu, a žádost bude zamítnuta. Navíc je to soudně nepřezkoumatelné. Ve všech ostatních případech je možné odvolat se a rozhodnutí napadnout.
