Zřejmě nejslavnější brněnský výtah definitivně dosloužil. Čest páternosterů v Brně hájí poslední dva.
BRNO Legendární páternoster na brněnské hlavní poště zůstane na místě už jen jako stojící připomínka své slavné minulosti. A to přesto, že odborníci připouštějí, že by ho bylo možné i přes komplikované evropské normy zprovoznit.
Vedení pošty si nechalo připravit studii rekonstrukce budovy. A výtah je problém: památkáři nedovolí jeho odstranění ani jeho nahrazení novým. Budova, dílo architekta Bohuslava Fuchse, totiž patří mezi významné architektonické památky. Provoz zdviže by ale podle vedení pošty byl z hlediska bezpečnostních předpisů problematický. „S opravou páternosteru, který je za svou životností, studie sice počítá, ale veřejnosti by stejně už nesloužil. Šlo by vlastně jen o jakýsi zakonzervovaný exponát. Obsluha zákazníků by podle studie navíc byla soustředěna do přízemí,“ uvedl náměstek pro provoz jihomoravského závodu České pošty Vladimír Procházka. Kdy však s opravou budovy začnou, není jasné.
Právě na už několik let stojící výtah na hlavní poště Brňané často vzpomínají jako na ten, kde přestupovali zákaz a tajně projížděli přes sklep či půdu. Přesvědčovali se tam, že když v nejvyšším patře nevystoupí, nepřijedou i s kabinou „vzhůru nohama“. „Spolužáci mi to pořád líčili, dokonce stihli udělat stojku, aby mě postrašili. Pak jsem si to ale projela sama,“ vzpomíná Sylva Fojtíková.
Evropská pravidla už s páternostery jako s výtahy nepočítají. „To ale neznamená, že nemohou nové vzniknout. Spadaly by však do kolonky strojní zařízení. Ale nevím o tom, že by se o to někde pokusili,“ říká David Kabele, který se o tento typ výtahů zajímá. Podle něho jsou ale běžné generální opravy tohoto typu výtahů. „Příkladem je ostravská radnice, kde to dokázali u památkově chráněného výtahu,“ dodal. Nebylo to však zadarmo – v Ostravě za rekonstrukci jejich 80 let starého páternosteru zaplatili přibližně pět milionů korun. V Brně nyní mohou lidé využít jen dva oběžné výtahy – jeden je v budově magistrátu na Malinovského náměstí, další v areálu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem. Obě instituce si tradiční dopravní prostředek chtějí udržet. Především vzhledem ke kapacitě přepravovaných osob. Stejný počet lidí nahoru a dolů jako páternoster by totiž muselo přepravovat několik moderních výtahů.
„Náš výtah, který je z roku 1978, pravidelně udržujeme a na rozdíl od těch běžných má dokonce vlastního mechanika,“ podotkl s úsměvem tajemník Fakulty strojního inženýrství VUT Vladimír Dumek. Podle něj páternoster není pro svoje pasažéry nijak nebezpečný, všechna místa, kde by mohlo dojít k nějaké nehodě, jsou dostatečně zajištěna. Problémy jsou pouze při přepravě velkých předmětů. Zkoušíli nastoupit malíř se žebříkem, připomíná to spíš němou grotesku. „Buď jsou ve výtahu štafle, nebo malíř. A jednou nám dokonce kabinku celou zničil,“ připomněl. Problematický nástup by měly i maminky s kočárky, pro vozíčkáře je páternoster asi nemyslitelný.
Pečlivě se starají o svůj páternoster z přelomu let 1968 a 1969 i na magistrátu. A to i přesto, že údržba je nákladná. „Poslední generální oprava se uskutečnila v roce 1996, kdy byly vyměněny kabiny i motor pohonu,“ popsal vedoucí odboru správy budov Petr Gabriel. Páternoster je tady prý nezastupitelný. „V budově fungují i nové kabinové výtahy, ale velká většina návštěvníků raději využije právě páternoster,“ dodal.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
