Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Indiány zrazují jejich vlastní mýty

Česko

POD MIKROSKOPEM Mnislav Zelený-Atapana přináší nová svědectví od přírodních národů v Jižní Americe

Mezi indiány prožil Mnislav Zelený Atapana celkem 40 let. Osobní zážitky, informace z terénního výzkumu a z literatury nyní publikuje v Malé encyklopedii bohů a mýtů Jižní Ameriky. Do duchovního světa indiánů se vypravil přes jejich mytologii.

* LN Víra je dost citlivé téma, jak jste získal důvěru indiánů?

Podařilo se to, když jsem žil osm měsíců na jednom místě a sblížil se s jejich stařešiny. Většinou jsou to bývalí náčelníci, tedy lidé nabití informacemi. Během mnoha večerů mi začali sami vyprávět o pralese, o tom, jaké tam žijí zvláštní osobnosti, duchové.

* LN To bylo poté, co vás jeden náčelník symbolicky adoptoval a dostal jste jméno indiánské jméno Atapana?

Ne, to se stalo dříve u kmene Séke v Peru v roce 1973. Spřátelil jsem se synem šamana. Ten mi poprvé otevřel okno do mytického světa a vysvětloval mi určité věci.

* LN A dozvěděl jste se...?

Že za největší hodnotu považují duchovní sféru. Ale až po mnoha letech pobytu mezi indiány jsem pochopil, že vidí svět jako jeden harmonický celek, propojený horizontálně i vertikálně, do svého životního prostředí zahrnují celý vesmír. Šamani se duchovně pohybují mezi hvězdami.

* LN Jak se vyrovnávají s tím, když harmonický svět nabourá nějaká událost?

Pokud něco „vypadne“ z jejich duchovního světa, naruší to určitou rovnováhu a civilizace se zřítí. To je taky důvod, proč obrovské kultury rychle zanikly, jsou totiž velice křehké.

* LN Indiáni se nedokážou nové situaci přizpůsobit?

Nejsou toho schopni, protože byli po tisíce let vychováváni a vedeni k tomu, že svět je harmonický. Když zjistí, že realita je jiná, dochází k obrovské deziluzi. Indiáni jsou připraveni na každou přírodní i sociální katastrofu - berou jako fakt, že někdo agresivnější je vytlačil, ale nijak to nekomentují. Přišel blesk - spálil vesnici - tečka. Přišel běloch - zničil nás - tečka. Oni se jen strachují o další osudy svojí země, kterou dobyvatelé přebírají. Ale vlastní život berou jako pomíjivou záležitost, protože přesně vědí, jak bude vypadat další dimenze světa.

* LN Dají se jejich bohové přirovnat k pohanským božstvům starých Slovanů?

Ano, je to dost podobné, jsou to duchové vod, stromů, kamenů. Božstvo je obvykle jedno jediné jako stvořitel všeho. Každý kmen má trochu jiného boha stvořitele, ale struktura je stejná.

* LN Jak vypadá všední den lidí, jejichž hlavní hodnotou jsou duchovní záležitosti?

Každý vstává, kdy chce, na všechno je dost času, protože všechno je předurčeno a nikdo nepotřebuje víc, než má. Všichni se jdou vykoupat do potoka. Ženy pak odcházejí obdělávat políčka v pralese. Na děti nikdo nekřičí, aby neurazil jejich ducha. Mohlo by to mít neblahé následky. Muži se třeba chystají na lov. Oštěpem bodají do magického obrazce v písku, nebo kolem kresby tančí. Rozmíšky jsou vzácné, nastávají jen kvůli mužům, žen je totiž více a občas mezi sebou musí o budoucího partnera bojovat.

* LN V předmluvě knihy uvádíte, že indiáni si stejně jako my dávali hlubokomyslné a filosofické otázky: kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme. Jaké odpovědi našli?

Vědí přesně, jak vznikli, každé etnikum má o svém původu mýtus. Ten obsahuje normativy způsobu života a je pro ně určující. Mýtus jim říká, kdo jsou a kam kráčí. Například, jak vznikla žena a muž a jaké mají úkoly. Můžeme to připodobnit k bibli nebo jiným svatým knihám. Indiáni svoje mýty nikdy nezpochybňují, neustále jim věří a proto se jejich chování těžko chápeme.

* LN Podařilo se vám vystopovat počátky mýtů? Jak se vyvíjely?

Všechny mýty si předávají ústně, neustálým opakováním se samozřejmě vyvíjejí a tříbí. Ale k jejím začátkům jsem se ani nemohl dostat. To je nereálné. Může jít o mýty staré 10 až 14 tisíc let, kdy předci dnešních indiánů přicházeli přes Beringovu úžinu.

* LN Ptal jste se stařešinů na význam symbolů obsažených v mýtech?

Stařešina kmene Yekwanů mi vyprávěl o duchu lesa. Věřil v jeho existenci, popsal mi ho, protože, jak říkal, několikrát ducha viděl. Stařešina se snažil pomoci mi pochopit jejich víru, neboť bez ní není možné mýtus správně chápat. Pro mně je podstatné, že díky indiánům částečně věřím v řadu postav, které ovládají přírodu. Hlavní sdělení pak bylo, že za realitou, kterou vidíme v pralese, jsou daleko mocnější síly. Jsou v každém předmětu, stromu, kameni. Indiáni všechno vnímají jako oživlé, proto se chovají k přírodě tak, aby jí neškodili.

* LN Mají lepší mimosmyslové vnímání?

Mají je především šamani, kteří podávají mužům halucinogenní drogy a uvádí je tak do menšího transu. Mají pak vidiny a šaman je v tomto stavu učí poznávat dobro a zlo v tom jiném duchovním světě. Když jsem šamana požádal, aby mi taky dal drogu, odmítl se slovy, že jsem neprošel iniciací. Mysl jim tedy otevírá droga a pod jejími účinky mohou nahlédnout do světa, který je pro ně mnohem důležitější, než ten, který je běžně pozorovatelný. Jde o transcendentální stav vědomí. Šamanské rituály jsou schopny vytěsnit vědomí a probouzet nevědomí, ve kterém je pravá čistá podstata člověka.

* LN Proč, protože jim duchové říkají, jak se mají chovat?

Ne, důvodem je fakt, že hodnotu pro ně nemá materiální, ale duchovní svět. Například šaman neléčí tělo, ale duši. Není tedy důležité, jestli člověk zemře, hlavní je zachránit duši, která má pro indiány větší hodnotu. V tom jsou jiní než my.

* LN Jak se ale indián vyrovnává například s poražením stromu, vždyť podle svých představ zabijí ducha ukrytého ve kmeni?

Když chce ze dřeva postavit třeba chýši, udělat si luk nebo něco skutečně potřebného, odprosí ducha určitým rituálem o svolení a pak ho „zabije“. Ovšem pokud indián kácí strom proto, aby vyrobil ze dřeva nějaký předmět na prodej, vyrovnává se s likvidací ducha mnohem hůře, dobře totiž ví, že nejednal správně. Proto se původní, civilizací nepoznamenaní, indiáni brání jakémukoliv obchodování. Stejně postupují při lovu. Pokud zvíře zabijí kvůli jídlu, je to v pořádku, když ale jeho kůži prodají, dá se říct, že mají obavu, aby se duch nerozzlobil a neodvedl zvířata jinam, třeba na území jiného kmene.

* LN Co považujete za první signál blízkého zániku kultury přírodních národů?

Pravý indián má jen to, co potřebuje a víc nechce. K životu mu stačí nůž, mačeta, luk, pár šípů, jednoduché obydlí, hamaka a to je všechno. Jakmile se začne zajímat o majetek, je to začátek konce jeho kultury.

* LN Když považují duchovní svět za nejvyšší hodnotu, proč tak rychle po kontaktu s naší civilizací podléhají materiálnímu přístupu k životu?

Nejsou na to připraveni, propadají lákadlům podobně jako děti. Každý člověk jedná zcela svobodně, když se někdo rozhodne koupit si třeba pět televizorů, nikdo mu v tom nebrání.

* LN Říkal jste, že jejich život se řídí mýty a v těch přece není stanoveno, aby hromadili majetek. Proč tedy porušují autoritu mýtů, kterou jejich předci dokázali respektovat?

Nikdy v minulosti nedošlo k tak masivnímu ovlivňování jako nyní. Během předchozích staletí jim nikdo neukazoval pohyblivé obrázky v televizi, mobil... A protože takové setkání s moderní technikou nezažili, nejsou na něj připraveni. To je jako kdyby tady teď přistáli mimozemšťané, taky nevíme, co všechno nám nabídnou. Indiáni jsou tedy vyvedeni z míry a snadno propadnou našim lákadlům. Jsou to taky jenom lidi, i když se silnými vazbami ke svým mýtům. Ale ty jim na novou situaci nedávají odpověď, protože s ní nepočítali. Narušení je i velmi rychlé. Jak můžou reagovat lidé, jejichž předkové žili po tisíce let v pralese a najednou se v jejich osadě objeví něco zcela nového? Kdyby to přicházelo postupně, stačí se přizpůsobit.

* LN Indiáni by tedy asi v zájmu zachování své civilizace museli každého bělocha při prvním setkání zabít. Ale to je dost nereálné.

Zatím to bylo posledních 500 let spíše opačně. Ale v Brazílii už mají zákon, podle kterého mohou pralesní indiáni beztrestně a bez varování zabít každého, kdo vstoupí nezván na jejich území. A několik dřevařských prospektorů už takhle opravdu skončilo.

* LN Jakou funkci mělo pro indiány zlato a další drahé kovy?

Veškeré bohatství - zlato, platina, drahokamy - nesloužilo k prezentaci vladaře, ale k oslavě božstev a zachování kontinuity vesmíru. Ze zlata se vyráběly obřadní nástroje, Inka například zahajoval hlavní období zemědělských prací zlatým rýčem. V cenných předmětech se vždy ukrývala mytická cesta k božstvům.

***

Osobnost Mnislav Zelený-Atapana (* 1943) Venezuela - od roku 2002 každoroční až tříměsíční terénní antropologické a etnobotanické výzkumy v rámci činností nadace Velká Amazonie, kterou založil v roce 2003 Brazílie - 1989 antropologický výzkum pralesních etnik, adoptován indiánským náčelníkem, dostal jméno Atapana Ekvádor, Peru - 1972 až 1973 studijní pobyt na místních univerzitách, terénní antropologický výzkum amazonských etnik, archeologický výzkum na peruánském pobřeží Brazílie, Peru, Ekvádor, Panama, Kostarika, Honduras, Mexiko 1969, 1991, 1980 studijní cesty po Latinské Americe Absolvoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské (1965) a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (1974)

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.