Současný premiér Petr Fiala rozporuje, že by vláda nekonala. Vláda podle něj postupuje proti inflaci a růstu cen aktivně, její možnosti jsou ale omezené kvůli rozhazovačné politice minulé vlády, která zanechala veřejné finance v rozvratu.
To odmítá šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Vysoká míra inflace je podle něj způsobena externími vlivy. Vládě by doporučil plošně pomoci lidem, zejména u vysokých cen energií. Pomoci občanům s cenami energií navrhuje i předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, který v těchto cenách vidí kořeny vysoké inflace. Přechodně by u energií snížil DPH.
Okamura soudí, že občanům a firmám mohou pomoci i další kroky, například odstoupení od Zelené dohody pro Evropu a od systému emisních povolenek, prodej české elektřiny napřímo občanům a podnikům a přes evropskou energetickou burzu pouze prodej přebytků, obnovení národního dovozce plynu, nákup plynu přímo od producentů, obnovení národního zpracovatele ropy nebo zrušení solární daně.
V boji s vysokou inflací a jejími důsledky by podle předsedy Pirátů a místopředsedy vlády Ivana Bartoše mohlo pomoci i vyšší zdanění energetických firem. Stát by tím podle něj získal prostředky, kterými by pak mohl kompenzovat nárůst ceny energií.
ODS nese dle Kalouska podíl viny
Bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP09 Miroslav Kalousek pak na základě čtvrtečního vyjádření Národní rozpočtové rady – dle které strukturální deficit veřejných rozpočtů činí zhruba 3% HDP, tedy zhruba 220 miliard korun – soudí, že je na místě mluvit o rozvratu. „Je ale také poctivé dodat, že polovinu toho průšvihu, 110 miliard, podpořila Babišovi ODS,“ uvedl na Twitteru.
2) Vládě se v roce 2024 ani 2025 pravděpodobně nepodaří dostat deficity veřejných rozpočtů pod (maastrichtskou) hranici 3 % HDP – vláda ve střednědobém výhledu předpokládá, že deficit státního rozpočtu bude v letech 2023 až 2025 stagnovat těsně pod hranicí 300 mld. Kč.
Podle Fialy se nové vládě podařilo sestavit úsporný rozpočet, přesto na pomoc občanům uvolnila zhruba 100 miliard korun. „Kromě rozšířené možnosti čerpání příspěvku na bydlení, snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo mimořádného příspěvku 5000 Kč na dítě připravujeme například úsporný energetický tarif, abychom domácnostem pomohli s růstem cen energií,“ poznamenal premiér.
Babiš naopak dosavadní pomoc kritizuje, například k mimořádnému příspěvku 5000 korun včera na Twitteru napsal, že tato dávka vyplácená na každé dítě je příliš malá a dorazí příliš pozdě. Jak hnutí ANO prezentovalo zhruba před týdnem, rodiny by podle nich měly tento příspěvek dostávat každý měsíc do konce roku a vztahovat by se dle Babiše měl i na studující do 26 let.
Do diskuze si na Twitteru přisadil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda podle něj může v boji proti inflaci kromě adresné a úsporné pomoci lidem postiženým růstem cen také zasáhnout tím, že bude brzdit nápady opozice na gigantické výdaje. Vysoká inflace je podle Stanjury realitou, s níž se bude muset vypořádat obměněná bankovní rada České národní banky.
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová vládu obviňuje z nečinnosti. „Tady už končí legrace. Vláda svojí nečinností způsobila akceleraci pádivé inflace. Množství lidí zažívá dokonce vyšší než oficiální inflaci, která je dnes 16 procent,“ uvedla na svém twitterovém profilu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO všechny okolní země bojují proti drahotě, zatímco v ČR se neděje nic.
Ceny potravin nadále raketově rostou. Cena mouky vzrostla o 64,6 % (v dubnu 52,3 %), mléko na 42,1 % (v dubnu 31,3 %) a másla na 51,9 % (v dubnu 31,6 %). Státy EU dávno pomáhají snižováním DPH a zastropováním cen. Jen @ZNekula čeká, až skončí válka. Že to nechápete? To nikdo.
Na Schillerovou zareagoval ekonomický odborník vládní ODS Jan Skopeček, taktéž místopředseda Sněmovny. Ten považuje, vzhledem k vysoké míře inflace, za důležité ukotvit inflační očekávání a realizovat restriktivní měnovou i fiskální politiku. „Rozumím tomu tak, že podle Vás s rekordní inflací nemá bojovat ČNB, ale ministr zemědělství Zdeněk Nekula?“ tázal se bývalé ministryně financí na Twitteru.
Podle Skopečka firmy vidí, že spotřebitelé stále akceptují vyšší ceny a nereaguji výraznějším snížením spotřeby. „Sami spotřebitelé, kteří v době covidu tvořili rekordní úspory v bankách, zase utrácejí s úvahou, že v dalších měsících budou ceny ještě vyšší. To navíc povede z jejich strany k tlaku na růst mezd, což muže roztočit mzdovou a inflační spirálu,“ sdělil Skopeček.
Podle místopředsedy Sněmovny Karla Havlíčka musí vládní kabinet uvolnit trh práce a okamžitě udělat plošná opatření pro ztlumení cen energií a pohonných hmot. „Je patrné, že vláda od začátku roku situaci hrubě podcenila. Žila mylně v předvolební rétorice a vsadila v inflaci na kartu ČNB, která vsadila na poptávkovou inflaci a zvyšování úroků, navzdory varování řady ekonomů, že jde o inflaci nákladovou,“ napsal ČTK.
Toto by neměli číst podnikatelé. Německo si vyjednalo v EU podporu pro podnikatele 271 mld. Kč pro firmy zasažené dopady války na Ukrajině. Česká vláda jako vždy neudělala nic. Asi jim nedochází, že i tím znevýhodňuje české firmy na evropském trhu.
Razantně zvyšovat úrokové sazby nemá velký smysl ani podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD). „Je třeba se zaměřit na posilování kurzu koruny, aby se snížila cena dovozu. Zároveň je potřeba zajistit energetickou a potravinovou soběstačnost České republiky,“ sdělil.
Podle Bartoše je inflaci nutné vnímat z více pohledů. Jedním pohledem jsou zvyšující se náklady pro občany. V této oblasti by měl stát podle něj nastavit sociální síť, uvažovat o vyšší minimální mzdě, ale také se zavedením energetického tarifu, který by lidem umožnil snížit náklady na energie.
Květnová meziroční inflace byla o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala ČNB v nové prognóze. Důvodem jsou mimo jiné ceny pohonných hmot. Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst tak dále zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Na druhé straně pomyslného inflačního žebříčku je Lichtenštejnsko a Švýcarsko s inflací 2,5 procenta, respektive 2,9 procenta, a Faerské ostrovy s mírou inflace 4,4 procenta. Pobaltské státy mají inflaci mezi 15 až 20 procenty, v Německu je 8,7 procenta, v Rakousku 8,1 procenta a na Slovensku 11,8 procenta.
