V Evropě se komár vyskytuje už od roku 2000, na území České republiky byl poprvé zaznamenán až v roce 2021. Velmi rychle se však rozšířil a v loňském i letošním roce jej vědci zachytili na zhruba polovině zkoumaných lokalit Česka.
„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči, nebo třeba ve vázách s květinami,“ upozornil Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu a hlavní koordinátor výzkumu.
„Podobná místa na rozmnožování v minulosti využíval původní český komár pisklavý, ten ale saje hlavně na ptácích, tudíž jeho přítomnost člověk příliš nepocítil. Oproti němu komár japonský jako svého hostitele preferuje hlavně savce, včetně člověka. Na rozdíl od komára pisklavého je komár japonský aktivní přes den, přičemž jeho aktivita je nejvyšší ráno a večer,“ dodal.
„Naše výsledky ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska poměrně různorodá. To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ uvedl Bodhi van Wieringen, který se na České zemědělské univerzitě věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského v Česku.
Komár zatím není rizikem, může se to ale změnit
Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity, který se na výzkumu také podílel, komár japonský zatím není pro lidi v Česku bezprostředním rizikem. „To se ale může v budoucnu změnit. Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ doplňuje.
Efektivní obranou před komáry je likvidace líhnišť, tedy míst, kde jsou larvy. Typickým líhništěm invazních komárů jsou stojaté vody o malé ploše, kde periodicky stoupá a klesá hladina vody, stojí v tiskové zprávě Státního zdravotního ústavu.
„Lidé by neměli dlouhodobě nechávat na svých pozemcích vodu v kýblech, konvích nebo dalších nádržkách. Vodu v truhlících pod květináči nebo ve vázách je pak optimální alespoň jednou za dva týdny vyměnit, aby se v ní nemnožily komáří larvy,“ radí Jakub Dvořák ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Velké sudy a nádrže na dešťovou vodu je pak podle něj vhodné překrýt moskytiérou. „Pozor je potřeba dát i na skladování předmětů, kde se může kumulovat voda a můžou tak sloužit jako líhniště. Typickým předmětem toho rázu jsou například pneumatiky,“ dodal.
Infekce si lidé přivážejí z cest
„Co se týká horečky dengue, v letošním roce máme v ČR zatím hlášeno 72 případů, horečky chikungunya 8 a 1 případ západonilské horečky. U všech těchto nákaz se jedná o importy z exotických destinací, to znamená, že si infekci přivezli lidé z cest,“ řekl Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Asi 80 % nákaz západonilskou horečkou probíhá podle něj bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky. Přibližně 1 člověk ze 150 nakažených osob však může mít závažný až fatální průběh.
„Očkování neexistuje, léčba je pouze symptomatická. Proti nákaze virem chikungunya a dengue možnost vakcinace existuje. Pro turisty cestující do oblastí častého výskytu těchto infekcí se doporučuje s dostatečným předstihem před cestou navštívit centrum cestovní medicíny a informovat se, zda se nechat očkovat. Léčba je opět symptomatická. Pokud jste pobývali v tropických oblastech a trpíte po návratu horečnatým onemocněním, vyhledejte vždy lékařskou pomoc a informujte o svém pobytu v zahraničí,“ dodal.
V Česku se kromě komára japonského trvale vyskytuje také další invazní komár – komár korejský, kterého ovšem na lokalitách sledovaných v rámci uvedeného projektu nezachytili. Další invazní druh – komár tygrovaný je do Česka pravidelně zavlékán auty a jeho trvalý výskyt prozatím nebyl potvrzen. V souvislosti s tím, že v Rakousku i na Slovensku již trvale žije, je jeho usazení v Česku v budoucnosti velmi pravděpodobné.
Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat a vyzývají veřejnost, aby se do projektu zapojila. „Pozorování invazních komárů, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu na níže uvedené adresy. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s vědci fotografie komárů, kteří vás obtěžují,“ uvedl SZÚ v tiskové zprávě.
Na výskyt komára poukázaly výsledky monitoringu prováděného vědci ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity v rámci projektu OH SURVECTOR, zaměřeného na surveillance viru západonilské horečky.
