VĚDNOHUBKY
Děti, o které se od malička velice dobře pečuje, mají v pozdějším věku méně problémů s agresivitou a porušováním pravidel. Tento závěr vyplývá ze studie uveřejněné v časopisu Child Development. Tým odborníků z několika amerických univerzit sledoval celkem 350 dětí z rodin s nízkými příjmy, které žijí v Bostonu, Chicagu a v San Antoniu. Vědci nejdříve zaznamenávali průběh výchovy u dětí ve věku mezi druhým a čtvrtým rokem. později se do stejných rodin vrátili v době, kdy bylo dětem sedm až jedenáct let. Část rodin se účastní dlouhodobého projektu zajišťovaného americkou vládou pro obyvatele s nízkými příjmy. V projektu se dětem věnuje péče zaměřená na jejich zdravý tělesný vývoj, dále se dbá na správnou výživu a jsou pro ně připraveny programy podporující hravost, poznávání a tvořivost.
Děti, které absolvovaly tento stimulující projekt, se podle zjištění vědců lépe zapojují do sociálních vztahů, mají menší problémy s respektováním pravidel společenského soužití a lépe zvládají agresivitu. „Studie ukazuje, že se vyplatí dětem z rodin s nízkými příjmy poskytovat vysoce kvalitní péči a vzdělání,“ říká vedoucí výzkumného týmu Elizabeth Votruba-Drzal, psycholožka z univerzity Pittsburghu. Koho občas budí ranní „řev“ ptáků, měl by zpozornět. Začátek jejich koncertu totiž nesouvisí jenom s příchodem nového dne, ale také s pouličním osvětlením. Tam, kde lampy ozařují široké okolí a kužel světla nesměřuje pouze k zemi, ozývají se ptáci o mnoho minut dříve než obvykle.
Jejich časnější budíček má nepříznivý vliv i na samotné opeřence. Vyplývá to ze studie uveřejněné na webových stránkách Current Biology. Vědci sledovali chování sýkorek modřinek, které hnízdily v blízkosti nebo naopak ve větší vzdálenosti od pouličního osvětlení. Ornitologové zjistili, že nedaleko lamp snášely samičky vejce v průměru o jeden a půl dne dříve. Samečci zase díky časnějšímu nasazení svých árií dokázali úspěšněji přivábit partnerky.
Na první pohled to vypadá jako výhra, ale opak je pravdou. Podle vedoucího výzkumného týmu ornitologa Barta Kempenaerse z Ústavu Maxe Plancka v Německu to pro samečky znamená méně spánku. Nevyspalost pak vede k menší ostražitosti, takže se sameček snadněji stává kořistí predátorů.
Nepříznivě působí příliš brzké zpívání také samičky. Přírodou jsou vedeny k výběru vysoce kvalitních partnerů, aby pak společně zplodili co nejživotaschopnější potomstvo. Samičky proto dávají přednost nápadníkům, kteří začínají dříve zpívat, protože to je jeden ze znaků partnerovy kvality. Ovšem světelný smog může tento rozlišovací rys posunout a setřít hranici mezi ranním zpěvem a kvalitou samce. Podle Barta Kempenaerse by se nakonec mohlo stát, že samičky rezignují na potřebu mít potomky s co nejkvalitnějšími otci, což by mohlo ohrozit druh jako takový. Řešením není pozhasínání pouličních světel, protože v takových místech stoupá kriminalita, ale v konstrukci lamp směřujících světlo přímo k zemi. V Nizozemsku a v Německu se již takové lampy testují.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
