BAGDÁD/PRAHA Bagdádská katedrála, poslední říjnový den: přes padesát mrtvých po přepadení svatostánku islamisty patřícími k teroristické síti Al Kajda. Včerejší ráno, části čtvrtí irácké metropole s větší koncentrací křesťanů: několik mrtvých (podle různých zdrojů tři až pět) při explozích granátů a podomácku vyrobených bomb.
Sektářské násilnosti v Iráku zuří s měnící se intenzitou již sedm let. Útoky proti křesťanské menšině jsou však výjimečné: jednak svojí systematičností, až donedávna nepříliš velkou pozorností světových médií a v neposlední řadě i specifičností tamní komunity.
Pomahači „křižáků“ Historie iráckých křesťanů je mimořádně dlouhá a pestrá. Kořeny sahají až do 1. století našeho letopočtu - tedy několik set let před arabizací (a islamizací) území tehdejší Mezopotámie. Zde má původ i nejpočetnější komunita iráckých křesťanů: příslušníci chaldejské katolické církve, k níž mimo jiné patří i někdejší ministr zahraničí za Saddámova režimu Tárik Azíz. Potomci původních nestoriánů postupně uznali papežovu autoritu a zhruba od počátku 19. století jsou považováni za katolíky. Zajímavostí -a důkazem jejich dlouhé historie -může být fakt, že při bohoslužbách stále používají aramejštinu, jazyk Ježíše Krista.
Přívrženci chaldejské církve tvoří asi 70 procent všech iráckých křesťanů, zbytek doplňují příslušníci asyrské ortodoxní církve, syrští a arménští katolíci, anglikáni či evangelíci. Tento spíše encyklopedický úvod kontrastuje s nejasnosti kolem počtu křesťanů, kteří v Iráku zůstali dnes. Za režimu Saddáma Husajna jich bylo podle různých odhadů kolem milionu, násilnosti propuknuvší krátce po jeho pádu ale dopadly tvrdě i na křesťany. Ato nikoliv náhodou: pro řadu radikálních islamistů se stali „zrádci“, kteří pomáhali „americkým křižákům“. Ostatně „židé a křižáci“ jsou již řadu let oblíbeným terčem výpadů vedení teroristické sítě Al Kajda, zvláště pak jejího hlavního ideologa, egyptského islamisty Ajmána Zavahrího. A tak hned rok po invazi - v dubnu 2004 - se stala bagdádská katedrála terčem pumového útoku, začali být unášeni a zabíjeni křesťanští duchovní a napadáni i řadoví věřící. Britský deník The Daily Telegraph například například nedávno přinesl reportáž z Mosulu, kde jsou na ulici zastavováni mladí Iráčané - a pokud jejich jména v dokladech vypovídají o křesťanském původu, následuje střelba. „Dřív chtěli nejdřív peníze. Teď je rovnou zabíjejí,“ uvedl jeden z místních knězů.
Zůstat, nebo přežít?
Odhady, kolik křesťanů v Iráku zůstalo, se liší. Podle některých odhadů je to ještě 800 000, podle jiných jen 600 000, či dokonce ještě méně. Jejich osudu si čím dál víc načíná všímat i Západ. Několik desítek křesťanů, kteří přežili útok z posledního říjnového dne v bagdádské katedrále, například přijala Francie, která jim zároveň nabídla azyl. Dá se totiž očekávat, že islamističtí teroristé budou ve svých útocích pokračovat. Po masakru v katedrále, při němž se útočníci neúspěšně pokusili dosáhnout propuštění několika ozbrojenců z iráckých věznic a několika Egypťanek údajně držených tamní koptskou církví, totiž irácká Al Kajda označila veškeré křesťany na Blízkém východě za „legitimní cíl“.
Arcibiskup Athanosios Dawood, irácký křesťanský duchovní žijící v Londýně, tak týden po bagdádském krveprolití vyzval své souvěrce, ať Irák opustí. „Co je lepší, uprchnout, nebo zůstat? Nechat se zabít, nebo přežít?“ citovala jeho slova britská BBC. Zároveň ale přiznal, že při vyslovení rady „odejděte“, mu není lehko. Představitelé irácké křesťanské komunisty ale tuto možnost odmítají. „Je to náš domov. Žijeme tu s muslimy po staletí. Je naším osudem zůstat pospolu,“ nechal se slyšet křesťanský irácký poslanec Jonadam Kanna.
***
Náboženské a etnické skupiny v Iráku
Sunnitští Arabové Sunnitští Kurdové Šíitští Arabové Sunnitští Arabové a Sunnitští Kurdové Sunnitští Arabové a Šíitští Arabové
Iráčtí křesťané Nejpočetnější skupinou jsou přívrženci chaldejské katolické církve, kteří tvoří asi 70 procent iráckých křesťanů. Dále je doplňují příslušníci asyrské ortodoxní církve, syrští a arménští katolíci, anglikáni či evangelíci.
Nedávná exploze bomby umístěné v automobilu před bagdádským kostelem Panny Marie Spasitelky předcházela obsazení kostela ozbrojenci. Při následném zásahu bezpečnostních složek zahynulo několik desítek lidí.
