TEHERÁN Stavět se měla již v 70. letech, a to ještě za šáhova režimu a s pomocí německé firmy Siemens. Islámská revoluce ale učinila plánům přítrž a oživit záměr na výstavbu jaderné elektrárny v íránském Búšehru se začalo dařit až od poloviny 90. let. Včera byly v zařízení zahájeny první zkoušky, a to díky Rusům, kteří Búšehr pomohli dostavět – a přislíbili dodávky paliva. Byť se jedná o civilní využití atomové energie, na Západě panují obavy, že technologický pokrok ve využívání nukleární energie mohou Íránci zneužít i při výrobě atomové bomby.
Testy v Búšehru nyní mají podle íránských úřadů trvat čtyři až sedm měsíců. Rusko už dříve oznámilo, že elektrárna by měla být spuštěna letos. Dostavěn je první ze čtyř plánovaných reaktorů. Je to lehkovodní reaktor o výkonu 1000 megawattů.
Včera byla provedena zkouška náhražkou paliva, tedy nejaderným materiálem. Testům přihlíželi jak samotní Íránci, tak zástupci Ruska. „Je to významná chvíle tohoto rozsáhlého projektu,“ prohlásil včera v Búšehru šéf ruské agentury pro jadernou energii Sergej Kirijenko.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která sleduje jaderné aktivity Íránu, ve zprávě z minulého týdne konstatovala, že Teherán počítá s vložením jaderného paliva do reaktoru ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Rusko loni dodalo Íránu 87 tun paliva, které je nyní pod dohledem MAAE. Teherán má vyhořelé palivo Rusku vracet. V Rusku bylo také pro obsluhu reaktoru vyškoleno 700 Íránců.
Írán je odhodlán budovat další jaderné elektrárny a rozvíjí kvůli tomu také výrobu paliva. K tomu je třeba obohacovat uran, což je technologie využitelná i k výrobě nukleárních zbraní. Západ se obává, že právě to je skrytý cíl íránského jaderného programu.
