5. listopadu 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Istanbulská úmluva a dvě petice ve sněmovně. Třídní dělení na muže a ženy není cesta, říká odpůrkyně

Koláž: Vlevo předsedkyně spolku Středoevropská inspirace a bývalá poslankyně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Koláž: Vlevo předsedkyně spolku Středoevropská inspirace a bývalá poslankyně... | foto: Lidovky.cz

PRAHA Hned dvojího pohledu se v úterý v Poslanecké sněmovně dostane takzvané Istanbulské úmluvě. Zatímco po boku poslankyně Radky Maxové (ANO) představí zastánci paktu petici pro její podporu, na zasedání petičního výboru předstoupí odpůrci dokumentu. Podpisovou akci oponentů úmluvy spustila bývalá poslankyně za TOP 09 Nina Nováková. Istanbulská úmluva je dokumentem Rady Evropy, jež především upravuje prevenci proti domácímu násilí vůči ženám.

12 362 versus 10 500. První číslo je počet podpisů proti ratifikaci, druhá cifra odráží množství zastánců úmluvy. Podpisovou akci namířenou proti přijetí dokumentu tuzemským parlamentem uspořádal spolek Středoevropská inspirace, jemuž předsedá někdejší zákonodárkyně za TOP 09 Nina Nováková. Jako cíle spolku deklaruje ochranu evropské kultury či zvýšení prestiže rodičovství, proto se prý musela proti úmluvě ozvat.

CELÉ ZNĚNÍ ISTANBULSKÉ ÚMLUVY SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

„Peticí poslance prosíme, aby dokumentu, který má větší sílu, než naše národní zákony, věnovali patřičnou pozornost,“ sdělila serveru Lidovky.cz Nováková, která ve sněmovně zasedala minulé volební období. „Cesta podezíravosti, cesta třídního dělení na muže a ženy, cesta diskriminace většiny, cesta neodpustitelných zásahů do výchovy dětí opravdu není způsob, jak může Evropa v současných globálních problémech přežít,“ hodnotí dokument.

S argumenty předstoupí před petiční výbor v úterý odpoledne. Poslance se jimi bude snažit získat na svou stranu. Právě v obou komorách parlamentu se bude rozhodovat, zda se Česká republika k dokumentu s konečnou platností připojí. Dosud úmluvu vzaly za své více než tří desítky evropských států. Na půdě sněmovny se přitom jen o hodinu dříve než Nováková představí příznivci úmluvy, kteří zákonodárcům předají svou petici.

„Smyslem petice je mimo jiné vyvolat veřejnou diskuzi o tom, jak velký problém násilí na ženách představuje a že je třeba o něm nejen mluvit, ale hlavně začít jednat a poskytnout adekvátní pomoc,“ sdělila serveru Lidovky.cz Hana Stelzerová, ředitelka spolku Česká ženská lobby (ČŽL), jež petici uspořádala spolu s českou pobočkou mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International.

‚S domácím násilím mám osobní zkušenost‘

Plod této podpisové akce představí po boku poslankyně ANO Radky Maxové, která na sebe v dolní komoře parlamentu převzala roli ambasadorky tématu. K této pozici ji dovedly i ryze osobní motivy. „V minulém volebním období jsem se opakovaně setkala s problematikou násilí. Od organizací pomáhající obětem jsem se dozvěděla o existenci Istanbulské úmluvy a o nutnosti její ratifikace. S domácím násilím mám osobní zkušenost,“ uvedla pro Lidovky.cz.

K dokumentu se Česká republika přihlásila už prostřednictvím vlády Bohuslava Sobotky roku 2016. Tehdejší koaliční kabinet ji však do parlamentu ke schválení neposlal, dokument se tam nedostal dodnes. Pakt rozpoltil politickou, laickou i odbornou veřejnost. Zatímco obhájci v něm spatřují pojistku proti domácímu násilí, odpůrci ho považují za hrozbu pro rovnováhu vztahů mezi muži a ženami.

RADKA MAXOVÁ (ANO). Bývalá poslankyně a místopředsedkyně hnutí ANO působí...
Nina Nováková.

„Z hlediska ČR bude ratifikace úmluvy znamenat uznání problematiky domácího násilí a násilí na ženách jako závažného problému celospolečenského rázu a závazek podílet se systematicky a aktivně na prevenci a potírání těch forem násilí, na které se úmluva vztahuje, bez ohledu na aktuální politickou situaci,“ kvituje pro Lidovky.cz význam dokumentu ředitelka jedné z členských organizací ČŽL Branislava Vagová Marvanová.

Úmluva do sněmovny v roce 2019

Obhájci paktu poukazují na to, že legislativní prostředky umožňující efektivnějí postihovat domácí násilí jsou jen jedním z jeho čtyř pilířů. „Dalšími jsou prevence, ochrana (dostupné a specializované služby) a integrovaný a koordinovaný přístup k pomoci obětem. V tom spočívá unikátnost úmluvy, řeší problematiku domácího násilí a násilí na ženách komplexně a zabývá se všemi dopady prožitého násilí na život oběti,“ upozorňuje Vagová Marvanová.

Oponenty naopak úmluva dráždí tím, že staví muže do pozice apriorních viníků. Dokument prý vyvozuje násilí ze strany mužů jako historicky podmíněné. „Ženy jsou formovány k tomu, aby za vším viděly genderově podmíněné násilí, smlouva ani nepřipouští jiný kořen násilného chování, než pocit nadřazenosti mužů, jedná se o jasnou antiprevenci,“ míní Nováková.

Právě přisouzením takové role mužům se podle kritiků dokumentů podrývá pozice tradiční rodiny. Údajně tak hrozí, že pakt ve svém důsledku postaví obě pohlaví proti sobě. „Jsme v nesouladu s radikálními feministkami, které připravují nadvládu žen, a jsme v nesouladu s těmi, kteří milují kontrolu a dohled nad naším životem ve všech sférách,“ říká exposlankyně Nováková.

Obě petice se objeví ve sněmovně ve chvíli, kdy úmluvu poslanci ještě nemají v rukou. Vláda jim hodlá dokument předložit, až zákonodárci přijmou novelu trestního zákona, jež zahladí rozdíly mezi českým právem a úmluvou. Novela počítá s tresty za odvlečení do ciziny na účelem sňatku, násilnou sterilizaci či úpravou promlčecí doby kvůli stíhání za ženskou obřízku. Novela čeká na schválení Senátem. Ministerstvo spravedlnosti by pak mohlo Istanbulskou úmluvu poslat do sněmovny v lednu či únoru 2019.

Témata smlouvy

1. NÁSILÍ NA ŽENÁCH Zabránit všem formám násilí na ženách je hlavním cílem úmluvy. U domácího násilí se hovoří o ochraně všech jeho obětí, ale s douškou, že „smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost ženským obětem násilí založeného na pohlaví“.
2. TERMÍN GENDER Kritici úmluvy hovoří o tom, že text míří ke zmnožení pohlaví, k nimž se člověk může přihlásit. Dokument ale důsledně pracuje jen s kategoriemi muž a žena. Gender je definován jako „sociálně ustavená role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženu a muže“.
3. VÝUKA VE ŠKOLÁCH Do školních osnov se mají začlenit lekce o otázkách rovnosti mezi mužem a ženou či o genderových rolích bez stereotypů. Kritici se domnívají, že to děti povede k předčasné sexualizaci a zmatku.
4. STÍHÁNÍ BEZ VÝJIMEK Trestně stíhány mají být všechny případy genderově podmíněného nebo domácího násilí bez ohledu na to, jestli se stalo mezi příbuznými či manželi. Vyvstala obava, aby to nebylo v rozporu s českým pravidlem, že pokud je pachatelem osoba blízká, lze ji stíhat jen se souhlasem oběti. Vládní analýza došla k závěru, že to v rozporu není.
5. TRADICE NEOMLOUVÁ Článek 12 mluví o „vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“ Vyplynula otázka, jestli se velikonoční pomlázka nedostane mimo zákon. Praxe ve státech, kde už se úmluva ratifikovala, ukazuje, že lidové zvyky se nepotírají. 

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky