Istanbulská úmluva a dvě petice ve sněmovně. Třídní dělení na muže a ženy není cesta, říká odpůrkyně

12 362 versus 10 500. První číslo je počet podpisů proti ratifikaci, druhá cifra odráží množství zastánců úmluvy. Podpisovou akci namířenou proti přijetí dokumentu tuzemským parlamentem uspořádal spolek Středoevropská inspirace, jemuž předsedá někdejší zákonodárkyně za TOP 09 Nina Nováková. Jako cíle spolku deklaruje ochranu evropské kultury či zvýšení prestiže rodičovství, proto se prý musela proti úmluvě ozvat.

„Peticí poslance prosíme, aby dokumentu, který má větší sílu, než naše národní zákony, věnovali patřičnou pozornost,“ sdělila serveru Lidovky.cz Nováková, která ve sněmovně zasedala minulé volební období. „Cesta podezíravosti, cesta třídního dělení na muže a ženy, cesta diskriminace většiny, cesta neodpustitelných zásahů do výchovy dětí opravdu není způsob, jak může Evropa v současných globálních problémech přežít,“ hodnotí dokument.

Evangelíci se staví za Istanbulskou úmluvu. Dalším církvím a Dukovi navzdory

S argumenty předstoupí před petiční výbor v úterý odpoledne. Poslance se jimi bude snažit získat na svou stranu. Právě v obou komorách parlamentu se bude rozhodovat, zda se Česká republika k dokumentu s konečnou platností připojí. Dosud úmluvu vzaly za své více než tří desítky evropských států. Na půdě sněmovny se přitom jen o hodinu dříve než Nováková představí příznivci úmluvy, kteří zákonodárcům předají svou petici.

„Smyslem petice je mimo jiné vyvolat veřejnou diskuzi o tom, jak velký problém násilí na ženách představuje a že je třeba o něm nejen mluvit, ale hlavně začít jednat a poskytnout adekvátní pomoc,“ sdělila serveru Lidovky.cz Hana Stelzerová, ředitelka spolku Česká ženská lobby (ČŽL), jež petici uspořádala spolu s českou pobočkou mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International.

‚S domácím násilím mám osobní zkušenost‘

Plod této podpisové akce představí po boku poslankyně ANO Radky Maxové, která na sebe v dolní komoře parlamentu převzala roli ambasadorky tématu. K této pozici ji dovedly i ryze osobní motivy. „V minulém volebním období jsem se opakovaně setkala s problematikou násilí. Od organizací pomáhající obětem jsem se dozvěděla o existenci Istanbulské úmluvy a o nutnosti její ratifikace. S domácím násilím mám osobní zkušenost,“ uvedla pro Lidovky.cz.

K dokumentu se Česká republika přihlásila už prostřednictvím vlády Bohuslava Sobotky roku 2016. Tehdejší koaliční kabinet ji však do parlamentu ke schválení neposlal, dokument se tam nedostal dodnes. Pakt rozpoltil politickou, laickou i odbornou veřejnost. Zatímco obhájci v něm spatřují pojistku proti domácímu násilí, odpůrci ho považují za hrozbu pro rovnováhu vztahů mezi muži a ženami.

„Z hlediska ČR bude ratifikace úmluvy znamenat uznání problematiky domácího násilí a násilí na ženách jako závažného problému celospolečenského rázu a závazek podílet se systematicky a aktivně na prevenci a potírání těch forem násilí, na které se úmluva vztahuje, bez ohledu na aktuální politickou situaci,“ kvituje pro Lidovky.cz význam dokumentu ředitelka jedné z členských organizací ČŽL Branislava Vagová Marvanová.

Úmluva do sněmovny v roce 2019

Obhájci paktu poukazují na to, že legislativní prostředky umožňující efektivnějí postihovat domácí násilí jsou jen jedním z jeho čtyř pilířů. „Dalšími jsou prevence, ochrana (dostupné a specializované služby) a integrovaný a koordinovaný přístup k pomoci obětem. V tom spočívá unikátnost úmluvy, řeší problematiku domácího násilí a násilí na ženách komplexně a zabývá se všemi dopady prožitého násilí na život oběti,“ upozorňuje Vagová Marvanová.

Oponenty naopak úmluva dráždí tím, že staví muže do pozice apriorních viníků. Dokument prý vyvozuje násilí ze strany mužů jako historicky podmíněné. „Ženy jsou formovány k tomu, aby za vším viděly genderově podmíněné násilí, smlouva ani nepřipouští jiný kořen násilného chování, než pocit nadřazenosti mužů, jedná se o jasnou antiprevenci,“ míní Nováková.

Istanbulská úmluva žádné změny v českém právu nevyvolá, tvrdí ministr spravedlnosti Kněžínek

Právě přisouzením takové role mužům se podle kritiků dokumentů podrývá pozice tradiční rodiny. Údajně tak hrozí, že pakt ve svém důsledku postaví obě pohlaví proti sobě. „Jsme v nesouladu s radikálními feministkami, které připravují nadvládu žen, a jsme v nesouladu s těmi, kteří milují kontrolu a dohled nad naším životem ve všech sférách,“ říká exposlankyně Nováková.

Obě petice se objeví ve sněmovně ve chvíli, kdy úmluvu poslanci ještě nemají v rukou. Vláda jim hodlá dokument předložit, až zákonodárci přijmou novelu trestního zákona, jež zahladí rozdíly mezi českým právem a úmluvou. Novela počítá s tresty za odvlečení do ciziny na účelem sňatku, násilnou sterilizaci či úpravou promlčecí doby kvůli stíhání za ženskou obřízku. Novela čeká na schválení Senátem. Ministerstvo spravedlnosti by pak mohlo Istanbulskou úmluvu poslat do sněmovny v lednu či únoru 2019.