Meta provozuje mimo jiné Facebook a Instagram.
„Právo vydavatelů na spravedlivou odměnu je v souladu s unijním právem za podmínky, že tato odměna představuje hospodářské protiplnění za svolení k online užití jejich publikací,“ uvedli soudci.
Dodali, že vydavatelé musí mít navíc možnost udělení tohoto svolení odmítnout nebo jej udělit bezplatně. Poplatek nelze vymáhat od platforem, které obsah článků nezveřejňují.
Právo úřadu AGCOM vynucovat takzvanou spravedlivou odměnu i pomocí sankcí podle soudu omezuje svobodu podnikání platforem, ale „podle všeho“ jde o omezení přípustné. Je totiž přiměřené k zajištění spravedlivého tržního prostředí pro autorské právo a toho, aby vydavatelé dosáhli návratnosti investic nezbytných k výrobě.
Nejvyšší soud evropské sedmadvacítky případ posuzoval poté, co Meta napadla pravomoc italského úřadu stanovit odměnu, kterou by online platformy měly platit za používání novinových článků.
Meta argumentovala, že taková vnitrostátní opatření porušují evropský rámec práv vydavatelů na jednotném digitálním trhu. Italský soud následně požádal Soudní dvůr EU o předběžné rozhodnutí.
Server Česká justice upozorňuje upozorňuje, že rozsudek má váhu i mimo Itálii. Připomíná, že podobný spor řeší i v Belgii.
Úterní rozhodnutí podle něho posiluje i právní postavení maďarského vydavatele Like Company ve sporu proti společnosti Google o generativní umělé inteligenci a autorských právech. Případ se v březnu dostal k Soudnímu dvoru EU.
Evropská rada vydavatelů rozhodnutí soudu uvítala. Podle její výkonné ředitelky Angely Mills Wadeové rozhodnutí otevře cestu ke spravedlivějšímu jednání s těmi, kteří zneužívají dominance tím, že odmítají vyjednávat v dobré víře. Připojila, že kvalitní žurnalistika závisí na schopnosti vydavatelů získat zpět investice potřebné k produkci důvěryhodných zpráv.
