Ta se ale začala bránit.
Na předměstích italských měst totiž vyrostla nová romská ghetta, věznice se zaplnily „rumunskými“ trestanci a výrazně stoupla kriminalita, byť převážně ta označovaná slovem „drobná“.
Vláda Silvia Berlusconiho, která na protipřistěhovaleckých heslech vyhrála na jaře předčasné volby, přijala tvrdá opatření.
Páteční návrh na snímání otisků prstů Romům z ghett a odebírání dětí z romských rodin, které je budou posílat žebrat, je jen jedním z mnoha. Vyvolal však největší vlnu kritiky. „Tento návrh ukazuje, že rasismus je v italské společnosti latentně přítomen,“ uvedl pro AFP Amoz Luzzaro, jeden z lídrů italské židovské komunity. „Itálie ztratila paměť,“ dodal s poukazem na italský fašismus.
Pokračování na str. 7
Dokončení ze strany 1
Ministr vnitra Roberto Maroni z extremistické vládní Ligy severu však vysvětluje záměr bohulibými důvody. „Budeme brát otisky prstů i minoritám, abychom předešli fenoménu žebrání. Když budou rodiče posílet děti místo do školky žebrat, ztratí právo na jejich výchovu,“ tvrdí Maroni. Snímání otisků prstů a hrozba odebírání dětí romským rodinám je jen jedním z mnoha kroků, které mají zamezit dalšímu přílivu Romů ze zahraničí. Berlusconiho vláda podle tiskové agentury AFP dokonce vytvořila speciální vládní komisi, která se má zabývat „romskou hrozbou“.
Na rozdíl od statisíců jiných imigrantů z třetího světa není až milion rumunských Romů, kteří přišli za poslední rok a půl do Itálie, možné automaticky počítat mezi nelegální přistěhovalce. Snaha obnovit Rumunsku, členskému státu unie, vízový režim, by Itálii v Bruselu asi neprošla - byť ministr Maroni i tuto možnost už nastolil.
Italská vláda ale v květnu přijala jiná opatření, podle nichž musí občané zemí EU, kteří chtějí žít v Itálii, prokázat „odpovídající příjem“ a zajištěné ubytování. Nelegální pobyt je také nově trestným činem, za který hrozí od šesti měsíců do čtyř let vězení. V případě spáchání trestného činu se při nelegálním pobytu automaticky zvyšuje o třetinu trestní sazba.
V současnosti je situace rumunských Romů, které Italové nazývají „nomádi“, na předměstích italských měst složitá. Ghetta podobná tomu, co lze vidět v romských osadách na Slovensku, mají zoufalé sociální podmínky. Několik se jich již stalo cílem útoků žhářů, jiná byla násilně vyklizena policií. Problémem ale je, že v Rumunsku to není lepší a v Itálii, jako mnohem bohatší zemi, je pro Romy větší šance na lepší život. V zemi je totiž i pro ně dost práce. Uvádí se, že imigranti vytváří téměř desetinu hrubého domácího produktu Itálie. „Nenecháme si do toho mluvit“ Kvůli rumunským Romům propukají i hádky na půdě Evropského parlamentu. Italský europoslanec Roberto Fiore při květnové debatě o útocích na Romy v Itálii prohlásil, že přijímat Rumunsko do unie nebyl promyšlený krok. „Itálii ovládla protiromská fobie kombinovaná se strachem z Rumunů,“ opáčil podle ČTK na adresu Říma rumunský europoslanec Adrian Severin. Ke kritice Itálie se přidal i eurokomisař Vladimír Špidla. „Romové musí mít ty samé svobody, ta samá práva jako všichni ostatní.“
Itálie chce nehledě na kritiku přicházející z unie dál řešit „romskou hrozbu“ po svém. „V otázkách imigrační politiky a bezpečnosti země se nenecháme od nikoho poučovat,“ říká ministr pro evropské záležitosti Andrea Ronchi.
