Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizace, která se má nejprve zabývat Pásmem Gazy a poté by se měla věnovat též řešení dalších konfliktů. Někteří ji vnímají jako možného konkurenta Rady bezpečnosti OSN.
Trump v úterý řekl, že OSN by měla dál fungovat, nicméně prohlásil, že OSN nedokázala ukončit osm válek, které se podle jeho opakovaně vyjadřovaného názoru podařilo ukončit jemu, za což si prý zaslouží nejméně jednu Nobelovu cenu míru. Trump míní, že OSN nebyla zatím schopna naplnit svůj velký potenciál, proto by prý měla dál existovat.
Trump by se měl stát prvním, a podle agentury Reuters i doživotním, předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství by měl být podle návrhu charty vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Agentura Bloomberg dříve uvedla, že pozvánku do rady dostali lídři zhruba 50 zemí. Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky zatím oficiální pozvánku neobdržela.
K členství v radě se již podle médií přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Pozvánku dostal Kreml i Kyjev. Ukrajinská stana už reagovala tím, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí by byl i ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 rozkázal zahájit vojenskou invazi na Ukrajinu.
Trump minulý týden začal zvát světové vůdce a další významné osobnosti do Rady míru, kterou prezentoval původně jakou součást druhé fáze svého loňského mírového plánu pro Pásmo Gazy. Posléze se ale ukázalo, že má s radou širší ambice a v její chartě není o Gaze ani zmínka, napsal o víkendu server The Times of Israel.
