Korupčních kauz ve zdravotnictví přibývá. Jejich vyšetřování se nedaří.
Hospodářské noviny loni upozornily na případ, kdy společnost Apotex nabízela urologům za předepisování jejích léků safari v Keni. „Vztahy mezi firmami a lékaři důkladně prověříme,“ hrozil tehdy ministr Julínek. „Selhávají zdravotní pojišťovny. Fatálně selhává také Česká lékařská komora (ČLK), která by měla dbát na etiku lékařů. Pravděpodobně o některých kauzách ví a nelze vyloučit, že nekalé praktiky kryje, neboť se nechává od farmaceutických firem sponzorovat,“ přitakával ministrův mluvčí.
Máslo na hlavě ale měl i sám Julínek. Jeho sdružení Reforma zdravotnictví dostávalo od farmaceutických firem každoročně příspěvek přes milion korun. Zájem institucí objasnit okolnosti plánovaného safari v Keni tomu odpovídal. Státní ústav pro kontrolu léčiv případ odložil. Policejní vyšetřování šlo do ztracena. Česká lékařská komora se jím raději vůbec nezabývala.
Putování horkého bramboru Další ukázku, jak to mezi některými lékaři a firmami chodí, odvysílala loni v září Česká televize. Jejímu reportérovi se podařilo vetřít mezi dermatology, gynekology a psychiatry, kteří si za peníze firmy Actavis užívali v komfortním hotelu v egyptském Šarm el-Šajchu. Ani se nesnažili předstírat, že je tam kongres.
Reportéra, vybaveného skrytou kamerou a vydávajícího se za farmaceutického reprezentanta, zajímalo, za jakých podmínek by dermatoložka Jana B. z Tachova byla ochotná předepisovat lék na plíseň od konkurenční firmy. „Když napíšu dvě stě balení, zaplatíte mi kongres. Pacientů mám dost. Lidé tady plesniví jsou,“ ujistila ho bez obalu paní doktorka.
Po odvysílání reportáže neskrývali šéfové zdravotnických institucí a farmaceutických firem rozhořčení. Korupci odsoudili ve společné deklaraci. Obvykle tím pro ně případy končí. Do té doby netečný strážce lékařské etiky, Česká lékařská komora, ale dostal v září na stůl podnět. Obě kauzy v něm byly podrobně zdokumentovány. Články z novin, záběry skryté kamery, obličeje i jména lékařů. Žádná důkazní nouze.
Po téměř tříměsíčním váhání oznámila Etická komise ČLK, že případ Actavis „pro podezření z neetického chování lékařů předává komisi revizní, neboť sama nemá žádné vyšetřovací pravomoci“. Horký brambor putoval dál. Revizní komise podnět projednala 12. prosince 2008 a konstatovala, že „je nutné, aby stížnost byla upřesněna a směrována buď na konkrétní lékaře, nebo zdravotnické zařízení, jinak je nutno považovat stížnost za nekonkrétní a v tom případě v souladu s předpisem S4 DŘ ČLK by bylo nutné ji z tohoto důvodu odmítnout“. Horký brambor se vrátil tam, odkud přišel.
„Tímto Vám dáváme výpověď“ To ve farmaceutických firmách vládne jiný řád. Porušení pracovní kázně a etického kodexu se okamžitě tvrdě trestá. V reportáži České televize se totiž objevil i bývalý reprezentant nejmenované firmy. Na obrazovce byla vidět jen jeho silueta. Hlas měl změněný počítačem. Když vyprávěl, jak to ve farmabyznysu chodí, bál se a věděl proč.
Vendeta byla vykonána za týden: „Vážený pane doktore, tímto Vám dáváme výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance firmy Novartis, s. r. o. Dne 15. 9. 2008 jste vystoupil v pořadu Reportéři ČT a negativním způsobem jste se vyjadřoval o podnikání farmaceutických firem, zejména jste se vyjadřoval a připouštěl neetické praktiky vůči lékařům a dalším obchodním partnerům. V pořadu jste vystupoval pod skrytou identitou a pod označením ,bývalý zástupce farmaceutické firmy‘. Přes tuto skutečnost došlo, s ohledem na fakt, že jste ve farmaceutickém průmyslu známou osobou, k Vašemu poznání řadou klientů a obchodních partnerů naší společnosti.
Ze způsobu Vaší prezentace, respektive nepravdivého tvrzení o Vašem postavení, kdy jste se vydával za bývalého zástupce farmaceutické společnosti, přestože jste aktivním členem managementu, je evidentní, že jste si byl vědomý závažnosti svého jednání a jeho možných dopadů.
Vaše předstírané utajení proto může způsobit naší společnosti další škodu – ať již bezprostřední újmu v podobě porušení jejího dobrého jména a pověsti, tak i následné materiální škody způsobené sníženým prodejem našich léků, neboť lze předpokládat, že smluvní lékaři se nyní budou obávat jednat s našimi reprezentanty.“ Pan doktor nečetl Kmotra Medicínsko-farmaceutická mafie je pevně spojená korupcí. Běda tomu, kdo na ni upozorní. Tomu, kdo poruší omertu, nepsaný zákon mlčení. Kdyby pan doktor, insider ctihodné farmaceutické společnosti, znal román Maria Puza Kmotr, před kamerou by nikdy nepromluvil. Věděl by, že organizovaný zločin operuje podle stejných zásad, jako jsou zásady kapitálu, že zisk je konečným kritériem, v němž relativně zaniká význam prostředků k jeho dosažení.
Nejlépe to vystihuje jedna z klíčových vět filmové verze románu. Než mafián zrádce oddělá, řekne mu: „Osobně proti tobě nic nemám, je to čistě obchodní záležitost.“
***
Krycí manévr Reportér ČT Lukáš Landa loni konkrétně ukázal, jak farmaceutické firmy motivují lékaře, aby pacientům předepisovali jejich léky, konkrétně protiplísňový přípravek Terbinafin Actavis.
Na snímcích z pořadu Reportéři ČT silueta reprezentanta nejmenované firmy, jehož po odvysílání reportáže neminula výpověď z aktuálního místa (nahoře), a lékaři, kteří se za peníze Actavisu rekreovali v egyptském Šarm el-Šajchu (uprostřed). „Nazvěme to krycí manévr,“ charakterizoval na skrytou kameru akci jeden z účastníků zájezdu. Na dolním snímku dermatoložka Jana Bátovská, která léčí lidi na Tachovsku. Jak řekla reportérovi vystupujícímu jako dealer smyšlené firmy, „tady je to zemědělsko-policajtský kraj a lidi jsou tu plesniví“, takže by nabízený lék snadno předepisovala.
Když napíšu dvě stě balení, zaplatíte mi kongres. Pacientů mám dost – ujistila bez obalu paní doktorka.
O autorovi| Jan Hnízdil, lékař a publicista
