Třeba Michal Wagner, soukromý zemědělec a majitel Ovocné farmy Starý Týn nedaleko Úštěku, který se specializuje na výrobu bio moštu a má svou moštárnu, zpracovává jablka od rána do večera. Denně mu rukama projde okolo 1 200 kilogramů ovoce.
„Takovou úrodu jablek, jaká je letos, jsem ještě nezažil. Od pondělka do čtvrtka zpracovávám svoje jablka,“ říká Wagner, který obhospodařuje devět hektarů ovocných sadů.
„Od pátku do neděle pak moštuju lidem, kteří si svá jablka přivezou. Letošní úroda je ale úplně neuvěřitelná, takže jsem musel vyhlásit stop stav na službu pro lidi. To se mi ještě nikdy nestalo. Dřív jsem je odkazoval, že třeba za 14 dní. Ale letos mám plno až do konce lisování,“ vypráví zemědělec.
Velký zájem o moštování zaznamenává také děčínská moštárna firmy Valdemar Grešík – Natura. „Denně moštujeme ovoce zhruba padesáti klientů. Jezdí k nám lidé z celých severních Čech, a dokonce i ze středních Čech. Dříve to byli jen pěstitelé z Děčínska, ale okruh zájemců se neustále rozšiřuje, takže dnes k nám přijíždí také lidé třeba z Nymburka nebo Liberce,“ popisuje majitel firmy Valdemar Grešík.
Desítky lidí denně v těchto dnech také obslouží v moštárně a palírně v Lounech. „Nejvíce moštujeme jablka, ta tvoří asi osmdesát procent. Letos se ale hodně moštovalo také hroznové víno a nyní jsme už párkrát moštovali kdoule,“ popisuje majitel společnosti Moštárna Louny Ivan Mišík.
Mezi další ovoce, které se letos hodně moštuje, patří také hrušky. S těmi to ale není tak jednoduché. „Hrušky nesmějí být moc měkké. Drtič totiž ovoce rozemele na kaši a ta pak pění a nejde do lisu,“ podotýká Wagner.
Také jablka by na moštování neměla být přezrálá. „Takové ovoce vytváří hodně dužiny a kalu. Na moštování jsou nejlepší jablka konzumní zralosti,“ vysvětluje Grešík, který si také velmi pochvaluje letošní úrodu. „Je mimořádně dobrá. Když bylo sucho, čekali jsme, že bude horší. Ale oproti minulým rokům je letos taková úroda, že jsme naprosto zaplněni. Všechny prostory máme plné, všude jsou bedny s jablky,“ dodává.
Ovoce dostane rodný list
Pěstitelům, kteří si na moštování přivezou vlastní ovoce, ho moštárny buď zpracují na počkání, nebo lidé pro svá jablka dostanou speciální označení. „Každému zákazníkovi dáme k jablkům, která si přiveze, takový rodný list. Díky tomu má zákazník jistotu, že vylisovaný mošt pochází z jeho ovoce,“ líčí Grešík.
Přivezené ovoce se vždy musí omýt. V Děčíně mají moderní linku, která zvládne umýt i pět tun jablek za hodinu. Z mycí linky pak jablka putují do drtiče a z něj přímo do lisu. „Používáme velmi moderní lis, který má tři válce, takže se ovoce třikrát přelisovává. Výtěžnost se pohybuje přes 70 procent. Po vylisování se šťáva nechá chvíli odstát, aby se ustálil kal, teprve pak se přečerpává do nádob,“ doplňuje Grešík.
Nádoby si zákazníci buď přivážejí sami, nebo si je mohou v moštárnách zakoupit. Velký zájem je zejména o takzvané bag-in-boxy. „Zájemců o pasterizovaný mošt neustále přibývá. Mošt si domů přivezou v boxech a mají ho k dispozici jako zdroj vitaminů po celý rok. Když jsme s moštárnou začínali, lidé si jezdili pro čerstvý mošt, ale pak zjistili, že padesát litrů za dva dny nevypijí,“ zmiňuje Grešík.
Cena za vylisování jednoho kilogramu jablek se v moštárnách pohybuje okolo pěti korun. U vinné révy, kterou je nutno odtřapinovat, je cena asi o korunu vyšší. Pasterizace moštu vychází na necelých osm korun za litr a pětilitrový bag-in-box na pasterizovaný mošt lze pořídit za 35 korun.
Čerstvě vylisovaný mošt si mohou pořídit i lidé, kteří vlastní jablka nemají. Například lounská moštárna nabízí litr čerstvého moštu za osmnáct korun. Lidé si jej mohou naplnit do přinesených nádob nebo si ho na místě zakoupit.
Drť končí i jako hnojivo
O zbytky vylisovaného ovoce se zákazníci starat nemusejí. „O vylisovanou drť je veliký zájem. Odvážejí si ji myslivci nebo chovatelé dobytka na přikrmování. S odpadem vůbec nemáme problém, naopak máme přetlak poptávky,“ nastiňuje Grešík.
Zbytky dokážou dobře využít i menší moštárny. „Drť zaorávám na pole, protože jsem soukromý zemědělec. Používám ji jako hnojivo,“ doplňuje Wagner.
Pokud pěstitelé mají dostatek ovoce a nechtějí je moštovat, mohou se obrátit také na pálenice. Je nutné si ale připravit zpravidla několik desítek litrů kvasu. Cena za litr padesátiprocentní pálenky většinou přesahuje 200 korun, a to včetně spotřební daně, která činí 81 korun na litr.
Letošní úrodu si ovocnáři sice velice pochvalují, ale vrásky jim dělají vysoké ceny energií. Mají totiž obavy, že nebudou schopni přes zimu skladovat v chladicích boxech celou letošní bohatou úrodu. Zákazníkům proto nabízejí samosběr, což je oboustranně výhodná záležitost. Lidé si tak mohou natrhat čerstvá místní jablka a ještě ušetřit.
Cena za kilogram vlastnoručně natrhaných jablek se pohybuje okolo 15 až 18 korun. To je zhruba polovina ceny, za kterou je možné koupit jablka v obchodech. Zákazníkům, kteří nemají vlastní přepravky, je ovocnáři za malý poplatek prodají. Plastová přepravka na deset kilo jablek vyjde na deset korun.
