Problém je ale v tom, že napřed se projeví negativní důsledky jako zvýšená doprava a případně i zločinnost a teprve potom přijde impuls pro místní ekonomiku a vyšší příjmy do obecních pokladen. Pozitiva ovšem závisí také na tom, kolik vznikne v okolí elektrárny nových domů. Dostavba každopádně v oblasti podnítí zvyšování mezd, se kterým některé firmy i úřady neudrží krok.
Lidovky.cz: Převáží při dostavbě náklady dopadající na blízké okolí, nebo přínosy?
Po tom, co jsme analyzovali všechny oblasti, které jsou součástí studie, jsme zjistili, že přínosy převládnou nad negativy. Je tam ale jistý časový nesoulad mezi tím, kdy nastanou. Nejdřív logicky elektrárnu někdo musí postavit a s tím jsou spojeny určité nepříjemnosti. Teprve až tu elektrárnu postaví, respektive už v průběhu dostavby, přijdou přínosy.
Například: pro dostavbu jsou vytyčené trasy pro přísun materiálu, jak přes kraj Vysočina, tak přes Jihomoravský kraj. Znamená to, že tam bude zvýšená doprava, což bude mít negativní dopad na některé obce. Navíc se může stát, že tyto trasy zkusí třeba dodavatelé objíždět po silnicích druhé či třetí třídy, které na to nejsou úplně vhodné. Z toho pak vznikají obavy místních obyvatel.
Zelená pro Dukovany. Antimonopolní úřad zamítl protesty neúspěšných Francouzů |
Lidovky.cz: Vždyť jde o dostavbu, elektrárna tam už stojí. Nejsou tam už z doby první stavby vhodné silnice?
Stavělo se před čtyřiceti lety, takže je to těžko srovnatelné. V té době se věci neřešily tak jak dnes. Samozřejmě, stát se nyní připravil na novou stavbu, mimo jiné vytyčením a budováním tras, kudy se má přepravovat materiál. Ale jsou tu logicky obavy z dopadu provozu a snaha ta negativa zmírnit.
Nejde ale jen o dopravu. V oblasti bude také najednou hodně lidí, kteří se budou podílet na stavbě. Z naší studie vychází, že to má být maximálně 9700 nových lidí současně. Část tam bude dočasně, ale někteří se v okolí nakonec usadí. Vždyť dostavba bude trvat 15 let. Stalo se tak i v 80. letech minulého století, kdy se stavěla původní elektrárna. Například Třebíč se tehdy mimo jiné i díky stavbě Dukovan dramaticky zvětšila.
Lidovky.cz: Co to způsobí tentokrát? A jak jste došli k takovému poměrně přesnému číslu 9700?
Jde o odhad na základě modelů. Vyšli jsme z počtu a složení osob, které budou potřeba pro výstavbu, ať už s dočasným nebo trvalým pobytem. A do toho jsme započítali populační koeficienty běžně užívané ve statistice.
Má to pozitivní i negativní dopady. Výraznější zvýšení počtu lidí znamená větší nápor na veřejné služby a potenciálně větší zločinnost. Ale také větší útraty v místní ekonomice, dodatečné příjmy pro obce, zmírnění vylidňování a tlaku na omezování méně vytížených veřejných služeb.
Radek Chaloupka.
Studie došla k závěru, že dostavba může přinést obcím na daních přibližně 1,5 miliardy korun a místní ekonomice v multiplikaci až 250 miliard korun. V regionu lze očekávat vznik až 1000 nových podnikatelských subjektů.
Samozřejmě, je tam ještě dost neznámých, nevíme třeba, kde přesně se budou nově příchozí pohybovat. Ale máme představu, kolik tam bude Čechů, cizinců, bílých a modrých límečků. Víme, že v oblasti je nedostatek dočasného ubytování – hotelů, penzionů a jiných prostor. Někteří cizinci či další příchozí se pak mohou setkávat na nějakém místě, kde tím mohou vznikat i bezpečnostní problémy.
Lidovky.cz: Co služby jako zdravotnictví, to může být také problém, ne?
Špatná dostupnost zdravotnictví je v oblasti už teď. Ale nově příchozí situaci nezhorší, necelých deset tisíc lidí není zase tolik, aby to přetížilo zdravotní systém. Problém je jinde. Území, které jsme analyzovali, hodně stárne. To samo o sobě znamená vyšší tlak na poskytování zdravotní péče. Ale ti, kteří tam přijdou v souvislosti s dostavbou, budou spíše mladí. Pro ty bude potřeba jiný typ lékařské péče. Navíc budou mít rodiny, takže bude třeba například zvýšit kapacity dětských lékařů. S tím vším se dá pracovat, zdravotnictví na to ale musí zareagovat.
Dostavba Dukovan je na správné cestě. Jižní Korea a KHNP jsou spolehlivými partnery |
Lidovky.cz: Co mzdy? Vaše studie počítá v okolí elektrárny se zvýšením mezd, což může vést k odlivu lidí jinde a to se místním obyvatelům nemusí líbit.
Dostavba v oblasti podnítí celkové zvyšování mzdové úrovně. Jsou tam ale odvětví, která nemohou lidem tolik přidat – typicky veřejná správa, zemědělství nebo služby. Takže ano, vyšší mzdy v byznysu kolem dostavby mohou odsát zaměstnance z veřejného sektoru, a i v tom soukromém mohou nastat problémy. Hovořili jsme s mnoha starosty i podnikateli, kteří měli z vyšší mzdové úrovně velkou obavu.
Paralelu můžeme najít třeba v Kvasinách. Škodovka, která tam působí, je tak silný zaměstnavatel, že když jste si chtěl dát v nedalekém Rychnově nad Kněžnou kávu, pomalu nebyl nikdo, kdo by vám ji uvařil. Protože téměř každý šel pracovat do Kvasin.
Ale z celospolečenského hlediska jsou vyšší mzdy jasné pozitivum. Zároveň si v okolí Dukovan polepší obce, protože se v nich přihlásí k trvalému pobytu více lidí, takže obce budou mít větší příjmy z daní. Předpokládáme, že tam vzniknou nová místa pro bydlení, do kterého půjdou veřejné i soukromé investice. Bez míst pro bydlení totiž pozitivní přínosy stavby nebudou tak velké. Kraje a obce by v tom měly lidem trochu pomoci. Nemusí to být zrovna finanční pomoc, ale může jít třeba o rozvojové plochy pro bydlení.
Lidovky.cz: Nejprve ale i podle vás přijdou spíše ty negativní dopady stavby a až pak ty pozitivní. Nebudou i kvůli tomu místní se stavbou nesouhlasit?
To, že pozitiva následují až za nějakou dobu, je většině lidí jasné. Dělali jsme poměrně veliký výzkum a ptali se rezidentů v tom území prostřednictvím místních obcí. Zapojilo se 4350 osob a získali jsme 3500 odpovědí. A obavy z dostavby se nepotvrdily – její vysoká akceptace nás až překvapila.
Místní lidé jsou na elektrárnu prostě zvyklí a za těch 40 let pochopili, že jim přináší ekonomické výhody a práci. Současně nám ale říkali, že by o dostavbě chtěli více informací. Je to o komunikační strategii, která by měla být vytvořena, což je jedno ze zjištění naší studie.
Takže lidé vidí pozitiva, hlavně z hlediska zaměstnanosti, ale třeba dopravní situace je něco, čeho se obávají. Nechtějí, aby těžké náklady jezdily kolem jejich domů, bojí se, že se poškodí silnice a bude po nich nebezpečné chodit. Bylo by možné část dopravy přenést na železnici, použít železniční vlečku, která je zrekonstruovaná, ale ne vždy to vychází ekonomicky výhodně.
Česko podepíše smlouvu s Korejci o dostavbě Dukovan 7. května, řekl Fiala |
Lidovky.cz: Ve vaší studii je i návrh, jak stát může zmírnit negativní dopady výstavby. Plánuje se nějaký státní program?
Dala by se využít spousta standardních podpůrných programů a mohl by se vytvořit i speciální účelový program na zmírnění dopadů dostavby. V tuto chvíli se o formě podpory diskutuje a samostatný program je jedna ze zvažovaných variant.
Využívaly by toho zejména obce. Je ale třeba říct, že dostavba zasáhne široké území od Jihlavy po Brněnsko, což jsou různé oblasti s různými problémy.
Lidovky.cz: Využívá se vaše studie a počítá se s podobnými studiemi i u jiných velkých staveb?
Je důležité, že se stát rozhodl nechat takovou studii zpracovat a chce se dopředu připravit na řešení dopadů stavby. Na začátku roku, konkrétně 15. ledna, byla studie na programu schůze vlády, která uložila ministerstvu pro místní rozvoj a dalším úřadům vypracovat do 30. června navazující akční plán a komunikační strategii. Podobně studii projednaly Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina a také vytvářejí vlastní akční plány a komunikují s obcemi.
Dříve, třeba při stavbě automobilky Škoda v Kvasinách, se nic takového nedělalo. Nyní se podobná studie vytváří pro plánovanou investici firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Podobné studie by se hodily třeba i pro stavbu koridorů pro rychlovlaky či stavbu velkých sídlišť. Ve všech takovýchto případech je dobré zhodnotit socioekonomické dopady na okolí, aby se veřejná správa i samospráva mohla lépe připravit na to, co přijde.
