Prezident České nukleární společnosti Václav Hanus se ve čtenářské diskusi o výhodnosti jádra oproti plynu z hlediska energetické bezpečnosti snaží bagatelizovat problém stoprocentní dovozní závislosti české elektroenergetiky na jaderném palivu z Ruska (Jádro nezvyšuje naši závislost na Rusku, LN 5. 2.). Tvrdí, že jej lze na trhu kdykoliv snadno koupit od výrobců z jiných zemí a v žádném případě jej nelze stavět na úroveň strategických surovin, jako je ropa a plyn.
Jenže jaderné palivo není zboží jako třeba baterie do fotoaparátu, které si můžeme vybírat od desítek výrobců. Jde o sofistikovaný, ale i vysoce specializovaný produkt vyvíjený několik let pro konkrétní typy reaktorů. A jak ukazuje příklad kroutících se palivových tyčí v Temelíně od firmy Westinghouse, nemusí se výsledek vždy podařit. Problémem stoprocentní české závislosti na jediném dodavateli čerstvého jaderného paliva ruské firmy TVEL od roku 2010 (kdy na něj po Dukovanech přejde i Temelín) se v polovině roku 2008 zabývala vláda.
ČEZ totiž nevyužívá vybudované dvouroční kapacity skladů čerstvého paliva u obou jaderných elektráren. Z důvodů maximalizace zisků pro svůj management přejal systém minimalizace zásob a přechod na systém dodávek palivových prutů „rovnou do reaktoru“. To by však v případě přerušení dodávek paliva ze strany TVEL či Ruska z důvodů zhoršení politických vztahů, vyčerpané kapacity ruských závodů na zpracování a obohacování uranu nebo nějaké havárie znamenalo krizovou situaci.
Detailní technické provedení nukleárního paliva je speciální pro každou jadernou elektrárnu, a není proto možné nakoupit jej v případě nutnosti jinde. Každý nový potenciální výrobce by musel nejprve dokončit vývoj, a to včetně částí aktivní zóny reaktoru. Ta by se ke všemu musela vyměnit celá za cenu odhadnutou na zhruba 10 až 15 miliard korun.
V důsledku by došlo nejpozději po půldruhém roce k zastavení provozu všech našich jaderných elektráren. Vláda bohužel nevyužila většinového vlastnictví státu v ČEZ, aby přiměla jeho vedení k odpovědné obchodní politice. Namísto toho rozhodla o zařazení osmnáctiměsíční zásoby čerstvého jaderného paliva do státních hmotných rezerv za peníze daňových poplatníků. U obou elektráren tak bude v nakoupeném uranu vázáno více než pět miliard korun. Paradoxně státem nakoupené palivo bude ve skladech obou jaderných elektráren úplně stejně, jako kdyby je tam zavezl ČEZ sám.
Přesto má však pan Hanus pravdu, když říká, že jádro nezvyšuje naši závislost na Rusku. V případě paliva by totiž již nemohla být vyšší. Pozornosti by též nemělo uniknout, že kontrakt na údržbu všech našich reaktorů až do roku 2015 získala Rusy vlastněná firma Škoda JS.
***
Detailní technické provedení nukleárního paliva je speciální pro každou jadernou elektrárnu, a není proto možné nakoupit jej v případě nutnosti jinde
O autorovi| Edvard Sequens, Autor pracoval ve vládní Nezávislé energetické komisi Calla – Sdružení pro záchranu prostředí
