Ví to přece každý. Dárky pod vánoční stromeček nám nosí Ježíšek. Zatímco nad touto otázkou nikdo příliš dlouho nepřemýšlí, o tom, jak vlastně český dárkonoš vypadá, se dá diskutovat hodiny. Jasno v tom nemají ani děti, které mu každoročně posílají svá přání a doufají, že je vyslyší.
Jeho podobu zásadně ovlivňují kolegové ze zahraničí – Santa Claus a děda Mráz – nebo kamarád čerta a anděla Mikuláš. Právě tyhle postavy českým dětem zamotávají hlavu. „Ježíšek má bílé fousy a jahůdkový kabátek,“ myslí si například čtyřletá Kristýnka Kopejtková. Osmiletá Julie Kristová má také jasno – Ježíšek vypadá podobně jako Mikuláš. Nejvýraznější jsou, podle ní, jeho dlouhé šedivé vousy. Sedmiletý Standa Egyed ho vidí jako velkého pána, nikoliv však dědečka, který má červenou košili, hnědé kalhoty a do špičky zakroucené boty.
Tím ale možná podoba Ježíška nekončí. Sestry Sára a Nikol Bystrovovy vědí, že je Ježíšek vlastně miminko přikryté jen zvířecí kůží. Podobně ho popisuje i pětiletá Anička Jiříčková, která dokonce popisuje i to, jaký měl osud. „Ježíšek má nahatej zadek a přes něj plínu. Je to duch, protože ho zabili Římani,“ vysvětluje se zcela vážnou tváří. Další děti pak považují Ježíška za velkého, mladého, a hlavně černovlasého muže, nebo dokonce ducha. Podle některých k němu ale neodmyslitelně patří svatozář a samozřejmě křídla – jak by se jinak dostal z nebe, kde žije, na zem k dětem. „Je to člověk, který má svatozář a nemá vousy ani boty. Kolem sebe má omotaný takový bílý hadr. Lítá jako Petr Pan,“ popisuje devítiletý Damián Sauer.
Jenomže i tady se názory dětí dostávají do sporu. Některé totiž trvají na tom, že naopak nutně potřebuje boty, kožíšek a kulicha, aby při rozdávání dárků nenastydl. „Určitě má nějaký svetříček, aby mu nebyla zima, a taky botičky,“ upřesňuje Klárka Bartošová.
Čtyřletý Vincent Vokatý to, jak Ježíšek vypadá nebo co nosí na sobě, příliš neřeší. Když by mu ale přece jen měl přisoudit nějaké oblečení, pak by ho oblékl do mikiny. Přesnou představu má ale o tom, jak se dostane z nebe na zem, aby dětem předal jejich vytoužené dárky. „Z nebíčka se dostane tak, že má taková létající křídla, ale ne na zádech, jen si je nasadí a potom poletí na zem. Ty křídla si vyrobil sám Ježíšek,“ vysvětluje.
Viditelná či neviditelná křídla mu nasazuje většina dětí. Jen pár z nich ho posadí do saní nebo kočáru. „Pomáhají mu sobi, co táhnou megarychlé saně s dárkama,“ má jasno Standa Egyed. Ale i tahle otázka nechává například tříletého Tobiáše Sauera v klidu. Podle něj Ježíšek na zem prostě a jednoduše spadne. U těchto odpovědí by ale nechápavě kroutil hlavou osmiletý Jakub Klaus. „Proč by musel padat na zem? On je přece v Betlémě, takže jde z Betléma.“ Pomocníky jsou skřítci i andělé Pokud si někdo myslí, že Ježíšek rozdávání dárků zvládá sám, je na velkém omylu. I malé děti vědí, že to není žádný Superman, a že je nutné požádat někoho o pomoc, aby děti své dárky dostaly včas. Na výběr má hned několik pomocníků. Buď se obrátí na andělíčky, skřítky, nebo na zvířátka.
Sedmiletá Sára Bystrovová si myslí, že s dárky Ježíškovi pomáhají skřítci. Na zem ho ale donesou neviditelní andělé. Na skřítky sází i o dva roky mladší Laura Sauerová. Ti však pomáhají jen s výrobou dárků, ostatní musí Ježíšek přece jen zvládnout sám. „Skřítci mu pomáhají vyrábět hračky, pak mu je zabalí a dají do velkého pytle. On potom hodí hračky do komína a spadnou přímo pod stromek a je to,“ líčí přesvědčivě pětiletá dívka.
Její bratr Tobiáš si ale naopak myslí, že s dárky pomáhají Ježíškovi jeleni. Jejich nejstarší devítiletý bratr Damián má však zcela odlišnou teorii. Navíc má přehled i o tom, jak to funguje v zahraničí. „Pomáhají mu andělé a těch je hodně. Ale roznáší je jenom v Evropě. Třeba v Americe je to Santa Claus, v Rusku nosí dárky osel s dvěma Kyklopy,“ vysvětlil.
V podobě pomocníků má jasno také Jakub Klaus. Rozhodně to ale nejsou skřítkové nebo andělé. Má daleko racionálnější vysvětlení: „Pomáhají mu pomocníci – tátové, mámy, babičky a dědové.“ Ježíšek ví všechno.
A také to cítí Důležitou otázkou je i to, jak se Ježíšek dozví, co si děti přejí najít pod stromečkem. Také v tom mají děti jasno, a hlavně se v odpovědích výrazně shodují: jaké dárky si kdo přeje, si Ježíšek přece přečte v dopise. „Někdo to namaluje, zavěsí to za tkaničku na balkon a on si to vytáhne,“ vysvětluje Klára Bartošová. Nejčastěji mu pak kluci a holky nechávají za oknem dopis, okno pak nechají otevřené, aby se k němu Ježíšek nebo jeho pomocníci dostali. Někdy mu to ale poradí samotní rodiče, kteří si dopis taky mohou přečíst. Tak se to děje například u Jakuba Klause. „Lidé napíšou svoje přání, to pak vezme vítr. Jeho pomocníci mu to doručí. Ale já vím, že to čte i máma.“ Navíc do doručování přání vstupuje už i moderní technologie, která komunikaci s Ježíškem usnadňuje a urychluje. „Dopis, který mu napíší děti, si buď vezme v noci, nebo ho dostane e-mailem,“ míní devítiletý Damián Sauer.
To, jestli byly děti hodné, se ale Ježíšek nedozvídá prostřednictvím pošty nebo e-mailů. Sám to moc dobře vidí. „Dívá se na nás. Ale je hodný,“ myslí si Damián. Jeho bratr Tobiáš má podobný názor. Podle něj je ale možné, že to vidí i skřítkové, kteří mu to všechno řeknou.
Mimo pomocníků mu pomáhají ale i jeho další smysly, například čich. „On všechno vidí a slyší. A taky cejtí nosem, jestli jsme zlobili,“ vysvětluje čtyřletá Kristýna Kopejtková. Stejně stará Klára Bartošová mu přisuzuje stejné schopnosti jako Mikulášovi. „Vidí to z nebíčka, je to stejný jako Mikuláš. Ačert to taky vidí,“ nepochybuje. Navíc Ježíšek děti pozoruje nonstop, nevyplatí se tedy být hodný jen před Vánocemi. „Dívá se z nebíčka celý den a celý rok. A jestli děti zlobí, nebo ne, se bude dívat až do konce života,“ myslí si Vincent Vokatý.
Jak stihnout obejít všechny děti? Teleportovat se O tom, jak se Ježíšek dozví, že byl někdo hodný, děti nepochybují. Rozpory ale panují u toho, jak se dostane do bytu ke stromečku. Tady se objevuje několik teorií.
Za prvé: Ježíšek přijde oknem. To je nejčastější odpověď. Okno jako jasnou cestu ke stromečku volí například sestry Julie a Josefína Kristovy. Rozdíl je jen v tom, zda je nutné okno nechat otevřené, nebo ne. Sára Bystrovová by ho neotevírala, ale Ježíškovi posílá jednu důležitou radu – musí jím projít velice opatrně. Zato Klára Bartošová by mu ho přece jen raději otevřela. „Já si to představuju, že by si sám otevřel okno a pak by tím proletěl. A nebo mu okno necháme otevřené,“ popisuje.
Za druhé: Ježíšek přijde dveřmi. Na tom přece není nic divného. Navíc je to člověk, takže kudy jinudy by měl chodit. „Přijde přece po schodech,“ odpovídá bez zaváhání čtyřletá Nikol Bystrovová. Podle stejně staré Kristýny Kopejtkové je cesta dveřmi taky naprosto logická volba. „Venku nechá kočár a dovnitř jde jen s dárkama. Má klíče, a proto jde dveřmi,“ vysvětluje. Za třetí: Ježíšek přiletí komínem. Tuto možnost volí jen některé děti. Občas i v kombinaci s dveřmi. Tedy v případech, kdy jsou dveře zamčené. To má pak Ježíšek náhradní variantu. „Myslím, že si otevře dveře. Anebo spadne komínem,“ říká tříletý Tobiáš Sauer.
Za čtvrté: Ježíšek se do bytu dostane díky nadpřirozeným schopnostem. Protože Ježíšek není normální lidská bytost, nepotřebuje klíče, dveře ani okna. „Protože je to duch, projde stěnou i podlahou. Dárky u sebe ale nenosí. Vyčaruje je přímo na místě,“ ví pětiletá Anička Jiříčková. Zdí jako duch projde i podle Laury Sauerové. Její bratr Damián má ale ještě zajímavější vysvětlení – Ježíšek se z bytu do bytu jednoduše teleportuje.
A jak stihne během jednoho večera roznést všechny dárky? „Asi se rozdělí na půlky s andělíčkama a lítají,“ říká Klára Bartošová. Podle Laury Sauerové začíná s rozvozem už ráno. „On vidí všechny domečky, podívá se oknem, jestli tam jsou děti, aby věděl, kolik tam má nechat dárků,“ popisuje. Josefína Kristová spolu s Tobiášem Sauerem nevědí přesně, jak to udělá, jen mu radí, že musí hodně pospíchat.
Nakonec ale Nikol Bystrovová všechny uklidňuje: kdo je hodný, nemusí se bát, dárky prostě dostane.
***
Nemá vousy ani boty, ale kolem sebe omotaný takový bílý hadr. Lítá jako Petr Pan. Damián Sauer
