Na první pohled malá ves Hospozínek, která leží sotva hodinu jízdy od Prahy, nevypadá jako typická sociálně vyloučená lokalita. V osadě, v jejímž středu se tyčí kaplička svatého Jana Nepomuckého, stojí několik obyčejných domů. Ty ale patří spíše víkendovým chalupářům. Ve skutečnosti tak v místě bydlí jen početná skupina Romů, která obývá polorozpadlý statek, jenž kdysi patřil zemědělskému družstvu.
Do vsi nezajíždí žádná autobusová linka, a když v zimě napadne sníh, jsou příjezdové cesty i těžko schůdné. Rodiny proto posílají děti do několik kilometrů vzdálené školy v Černuci jen sporadicky.
Právě kvůli nepravidelné školní docházce dětí se o dvojici rodin začala zajímat „sociálka“. Úřad ve Slaném ale neuměl situaci řešit, tak případ předal neziskové organizaci. „Loni v březnu nás oslovil sociální odbor ve Slaném, že by potřebovali pomoci s romskou rodinou,“ začíná vyprávění terénní pracovnice Petra Jelínková z organizace Společně k bezpečí, která ve Středočeském kraji poskytuje sociální služby.
Už při první návštěvě bylo jasné, že jí úřad předal mnohem složitější úkol. Dvojice rodin – asi patnáct dospělých a čtrnáct dětí – žije v domě, který je v havarijním stavu: střešní tašky jsou prohnilé, místy je tak střecha zalátaná igelitem, vchodové dveře zcela chybí, elektřina ani voda do domu vůbec nevedou. „Za chvíli nám to tu spadne na hlavu,“ stěžuje si obyvatel statku Milan Sivák. Kdysi pracoval pro zemědělské družstvo v blízkosti obývaného stavení. Když se ale po revoluci družstvo rozpadlo, nové uplatnění nenašel.
Podobně jsou na tom i další dospělí obyvatelé. A nyní dospívá další generace, která bude mít podobný osud. Úřad nechal potíže dorůst do jen těžko zvladatelných rozměrů a vypěstoval vyloučenou lokalitu. Kromě havarijního stavu domu a špatných hygienických podmínek musela Jelínková řešit ještě další svízele. Dětem začala zařizovat očkování a české občanství. Dospělým pomáhala shánět práci. Nakonec také začala vymýšlet to, jak zařídit, aby děti, jichž se školní docházka týká, nezameškávaly hodiny. „Těžko rodinu motivovat, když to obnáší, že děti musí každý den vodit pět kilometrů na nejbližší autobusovou zastávku,“ říká Jelínková. Pokoušela se proto dohodnout, aby do Hospozínku zajížděl linkový autobus. Neúspěšně. Následně u úředníků narazila i s dalším nápadem. Po obci chtěla, aby sociálně slabé děti v okolí školy vyzvedával mikrobus.
„Od chvíle, kdy jsem klienty převzala, jsem ze strany sociálky nezaznamenala žádný zájem o situaci,“ popisuje Jelínková.
Projekt by přitom nebyl ojedinělý. „V některých lokalitách jsme to zavedli,“ říká šéf vládní agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
Laxní kraj i obec Ze zákona má povinnost plánovat rozvoj sociálních služeb kraj, který by měl o potížích komunikovat s obcemi. Krajští úředníci ale míní, že oblast je pokrytá dostatečně. „V oblasti Slaný a okolí poskytují služby ve vyloučených lokalitách nevládní organizace,“ odbyla dotazy mluvčí kraje Berill Mascheková.
Jenže město Slaný není k neziskovým spolkům právě vstřícné – příliš s nimi, jak dokazuje popsaný příklad, nespolupracuje. Místo zlepšování sociálních služeb se v minulosti uchýlilo k takzvané politice nulové tolerance, kterou lze shrnout jednou větou: kdo se nebude chovat tak, jak má, musí počítat s tvrdým postihem. Týká se to nejen bydlení, ale třeba i vandalismu, drobných krádeží nebo podvodů při žádostech o sociální dávky.
„To přispělo k tomu, že ze Slaného odešly desítky Romů do okolních obcí. Severně od Slaného je tak nyní situace problematická v mnoha malých vesnicích, ve kterých nefungují žádné sociální služby,“ vykresluje Šimáček. Navzdory potížím v mnoha místech město agenturu o spolupráci nepožádalo. Z městského úřadu se k problému ani po opakovaných urgencích nikdo nevyjádřil.
Laxnost úředníků se přitom neodráží jen v nedostatečných sociálních službách. Na nedostatek zájmu si stěžují také školy. „Potřebovali bychom pedagogického poradce pro romské děti, peníze na něj ale nedostaneme,“ říká ředitelka školy v Černuci Miluše Volková.
Brzy se tak zřejmě Hospozínek objeví na oficiální mapě ghett. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž letos připravuje nové šetření o vyloučených lokalitách. „Zatím na mapě Hospozínek nebyl. Chybí na něm ale celá řada dalších malých obcí v okolí Slaného,“ říká Šimáček.
