Pro tureckou justici byly letáky a fotografie s kurdskými bojovníky, které u Čechů nalezli, dostatečným důkazem o vině.
Vykašlala jsem se na bezpečnost, píše Češka odsouzená za terorismus. Test na covid-19 má negativní |
K obratu tureckého postoje pomohly dvě zásadní skutečnosti. Jednak schůzka prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana s premiérem Andrejem Babišem, která se uskutečnila loni v září. Právě na ní zazněl požadavek na propuštění dvojice na nejvyšší politické úrovni.
Druhou klíčovou událostí, která přispěla k osvobození mladých Čechů, byly diplomatické záruky. Jejich jádrem bylo ujištění, že se Všelichová s Farkasem zdrží protitureckých postojů. Právě diplomatické formulace se rodily dlouhé měsíce, neboť neexistují právní nástroje, jak něco takového v Česku zajistit. Přesto nakonec Turci na „měkkou“ dohodu kývli.
„Babiš má schopnost získat si partnery. Turek šel loni na schůzku s tím, že je nepustí. Po ní začal měnit názor,“ popsal důvěryhodný zdroj LN. Pod podmínkou anonymity hovořila redakce o vyjednávání hned s několika vysoce postavenými lidmi z diplomacie, politiky a bezpečnostní komunity.
Chrám Hagia Sofia se otevřel jako mešita, na první modlitbu dorazily tisíce lidí včetně Erdogana |
Ale ani setkání Babiš–Erdogan neznamenalo definitivní propuštění. Jako další problematický bod se ukázal odmítavý postoj ministra spravedlnosti turecké vlády Abdulhamita Güla. Ten nechtěl posvětit dohodu o propuštění bez dalších konsekvencí. Turci například navrhovali, aby byla dvojice v Česku umístěna v domácím vězení. Anebo že propustí jen jednoho ze dvou Čechů.
Ačkoli bylo jasné, že existuje vůle k nějaké formě dohody, stále chyběly všechny detaily operace. Jejich formulace zhatila původní dohodu, že by měla Všelichová s Farkasem být na Vánoce v Praze. Na systematickém úsilí a vyjednávání se podíleli zejména dva náměstci. Na ministerstvu zahraničních věcí to byl Martin Smolek, náměstek pro řízení sekce právní a konzulární. Na ministerstvu spravedlnosti pak náměstek Jan Kohout, který byl v minulosti sám ministrem zahraničních věcí.
Role zpravodajských služeb
Nepostradatelnou roli sehrály i české zpravodajské služby. Nakonec výrazně pomohl osobní kontakt a známosti šéfa civilní kontrarozvědky BIS Michala Koudelky s partnery na turecké straně.
Oni si vybrali mě, nikoliv já je, vzpomíná bývalý zástupce šéfa české rozvědky |
„S jejich šéfem tajné služby si rozumějí. Jednají spolu osobně,“ řekl LN jeden z lidí, kteří znají detaily případu. BIS, jejíž hlavní působností je území Česka, s Turky spojuje zejména problematika boje proti terorismu. Služba pomáhala hlavně s přesvědčováním o beztrestnosti pro Všelichovou a Farkase.
Po měsících horečných jednání se podařilo domluvit diplomatické záruky, že osvobození nebudou vystupovat proti Turecku. V pátek, po návratu Čechů do Prahy, ale ministr zahraničí Tomáš Petříček a premiér Andrej Babiš tvrdili, že propuštění nebylo spojeno s žádnými podmínkami či přísliby turecké straně.
Podle informací LN ale oba po návratu z 3,5letého pobytu za tureckými mřížemi čekala kromě zdravotní kontroly a karantény i instruktáž od českých zpravodajců, aby si dobře rozmysleli nějakým způsobem demonstrovat proti Turecku a Erdoganovi, který je zastáncem tvrdé protikurdské politiky.
Dojednání záruk bylo o to složitější, že Všelichová zkoušela v minulosti překročit sporné turecko-syrské hranice opakovaně, což česká diplomacie už jednou žehlila. „Pokaždé jí Turci řekli, ať už to nedělá. Řešily to naše služby i ministerstvo zahraničních věcí a podařilo se je ,ukecat‘. Po posledním pokusu ale Turci zdrsněli a rovnou ji i s Farkasem zavřeli,“ popsal anabázi nejmenovaný diplomat.
Všelichová po návratu na sociální síti uvedla: „Neuvědomila jsem si, že v případě problému se následky netýkají jen mě, ale můžu způsobit problémy, práci a starosti mnoha lidem, kteří musí vzniklou situaci řešit.“
