Kurz Lidových novin Od 2. února do 7. března lekce každý den Podrobný průvodce světem Vašich peněz: návody, postupy, příklady, výpočty www.lidovky.cz
lekce 4
V roce 2009 náleží nemocenská zaměstnanci až od 15. dne pracovní neschopnosti. Náhradu mzdy za prvních 14 dní vyplácejí zaměstnavatelé. Zapojení zaměstnavatelů na výplatě nemocenské či náhrady mzdy funguje v mnoha západoevropských zemích řadu let - důsledkem je nižší nemocnost. V západní Evropě se nemocnost pohybuje okolo 3 %, v Česku okolo 6 %.
Co byste měli znát
Zaměstnanec v prvních 14 dnech obdrží od svého zaměstnatele náhradu mzdy, avšak až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Tato náhrada mzdy je ze zákona osvobozena od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z ní ani sociální a zdravotní pojištění. Nárok na náhradu mzdy má pouze zaměstnanec, který je účasten na nemocenském pojištění (netýká se např. dohod o provedení práce) a jen za dobu trvání pracovního vztahu (nikoliv za dny pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání). Náhrada mzdy náleží pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny. Základ, ze kterého se vypočítává náhrada mzdy, se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených zpra-vidla v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu, maximální výše činí 136,08 Kč/hod. Kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného občana provádí zaměstnanci místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Kontrolu může iniciovat OSSZ sama, nebo může dostat podnět od lékaře nebo zaměstnavatele. V prvních 14 dnech nemoci musí občan umožnit kontrolu svému zaměstnavateli. Za nesoučinnost a neumožnění kontroly příslušnou OSSZ může být uložena pořádková pokuta 10 000Kč. Nárok na nemocenskou nemá zaměstnanec, který si přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. Zaměstnanec, který si způsobil pracovní neschopnost ve rvačce, při spáchání úmyslného trestného činu nebo v důsledku opilosti má nárok na nemocenskou pouze ve výši jedné poloviny.
Slovníček
Podpůrčí doba - podpůrčí doba u nemocenské začíná 15. kalendářní den a končí dnem, kdy končí dočasná pracovní neschopnost, nejdéle lze však nemocenskou pobírat 380 kalendářních dní (dříve pouze 1 rok).
Náhrada mzdy - peněžní plnění od zaměstnavatele za prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Poskytuje se za neodpracované pracovní hodiny zaměstnance z důvodu nemoci.
Denní vyměřovací základ - základ pro výpočet nemocenské, zjišťuje se z hrubých příjmů zaměstnance dosažených ve 12 přecházejících kalendářních měsících v průměru na jeden kalendářní den.
Redukční hranice - základ pro určení náhrady mzdy nebo nemocenského se redukuje, do první redukční hranice (786 Kč) se počítá 90 %, z částka nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 178 Kč) se počítá 60 % a z druhé do třetí redukční hranice (2 356 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Výše nemocenského - se liší dle délky trvání pracovní neschopnosti, poskytuje se za kalendářní dny: * 60 % z denního vyměřovacího základu za 15. až 30. den nemoci * 66 % z denního vyměřovacího základu za 31. až 60. den nemoci * 72 % z denního vyměřovacího základu od 61. dne nemoci
Správný postup
Když je zaměstnanec uznán ošetřujícím lékařem práce neschopným např. od 2. 2. 2009 do 27. 2. 2009, tak v prvních 14 kalendářních dnech dostane náhradu mzdy od svého zaměstnavatele (mimo první tři pracovní dny). Od patnáctého dne - tj. od 16. 2. 2009 až do 27. 2. 2009 bude zaměstnanec již dostávat nemocenské od místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. U svého zaměstnatele si však musí zaměstnanec požádat o nemocenskou, tuto žádost zaměstnavatel zašle s potřebnými doklady nutnými k výpočtu nemocenské místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Nemocenskou vyplácí OSSZ na bankovní účet zaměstnance (musí být uveden v žádosti) nebo prostřednictvím pošty. Správa sociálního zabezpečení je povinna vyplatit zaměstnanci nemocenské do jednoho měsíce od dne, v němž žádost obdržela. O každé výplatě nemocenského je zaměstnanec písemně informován.
Spočítejte si
V našem uvedeném případě dostane zaměstnanec nemocenskou od 16. 2. 2009 do 27. 2. 2009, tj. celkem za 12 dní. Hrubý měsíční příjem zaměstnance činil v předchozích 12 kalendářních měsících vždy 24 000 Kč.
* denní vyměřovací základ
= (24 000 Kč x 12 měsíců)/365 dní = 789,04 Kč * redukce = do 786 Kč činí redukce 90 %, tj. 707,40 Kč = od 786 Kč do 1 178 Kč činí redukce 60 %, tj. 1,80 Kč * redukovaný denní základ
= 710 Kč (707,40 Kč + 1,80 Kč), zaokrouhluje se nahoru * denní nemocenská = za 15. až 30. den nemoci činí 60 %, tj. 426 Kč * nemocenská celkem = 12denní pracovní neschopnosti x 426 Kč = 5 112 Kč V našem případě dostane zaměstnanec nemocenskou ve výši 5 112 Kč.
Jak nenaletět
Riziko, že bude nemocenská příslušnou OSSZ zaměstnanci špatně spočítána, je minimální. Složitější je situace u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které jsou na nemocenském pojištění účastny jen dobrovolně. Pokud tedy chce mít OSVČ nárok na výplatu nemocenské, musí si každý měsíc hradit nemocenské pojištění. Sazba nemocenského je 1,4 % z vyměřovacího základu (v loňském roce 4,4 %), minimální sazba je však 56 Kč. Stejně jako zaměstnanec i OSVČ má nárok na výplatu nemocenského až od 15. dne pracovní neschopnosti, prvních 14. dní nedostane žádnou náhradu. Navíc je nutné si platit nemocenské pojištění alespoň po dobu 3 měsíců předcházejících pracovní neschopnosti. Nelze tedy kalkulovat, že se OSVČ přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění těsně před očekávanou nemocí!
Rodina
V době nemoci klesá příjem rodiny. Pan Dvořák je živnostník a neplatí si nemocenské pojištění (průměrný čistý měsíční příjem 30 000 Kč), jeho žena je zaměstnaná (hrubý příjem 20 000 Kč, tj. 15 850 Kč čistého měsíčně - daňové zvýhodnění na děti uplatňuje manžel), mají dvě děti. Celá rodina onemocněla na celý měsíc únor chřipkou (28 dní), nemoc nedovoluje panu Dvořákovi pracovat na zakázkách. Jak se změní příjem rodiny?
* čistý měsíční příjem rodiny za leden = 30 000 Kč + 15 850 Kč = 45 850 Kč * čistý měsíční příjem rodiny za únor = 0Kč (pan Dvořák) + 8 764 Kč (paní Dvořáková, náhrada mzdy s nemocenskou dohromady) = 8 764 Kč Na příkladu pana Dvořáka stojí jistě za zváženou, zda-li si má OSVČ platit či neplatit nemocenské pojištění.
Užitečné odkazy
* www.mpsv.cz - Ministerstvo práce a sociálních věcí * www.cssz.cz - Česká správa sociálního zabezpečení * www.finexpert.cz
TEST - dávali jste pozor?
1. V současné době pracuji pouze na základě dohody o provedení
práce, mám v případě nemoci nárok na nemocenskou? ano/ne 2. Musí si od letošního roku povinně hradit všechny osoby samostatně výdělečně činné nemocenské pojištění, nejméně ve výši 56 Kč? ano/ne Příští lekce: zítra Vybíráme si vhodný typ spoření, 7. února Jak vysoké úroky?, 9. února Stavební spoření pro rodinu, 10. února Jak jezdit ekonomicky, 11. února Kdo platí škody v případě automobilové nehody?
Připraveno ve spolupráci s nakladatelstvím a vydavatelstvím Computer Press; http://knihy.cpress.cz; napsal: Petr Gola
