Ještě během chemoterapie zvítězila na Roland Garros a hned po Wimbledonu se začne připravovat na výstup na Kilimandžáro.
LONDÝN/PRAHA Když počátkem dubna celému světu oznámila, že má rakovinu prsu, podotkla také, že se jen tak nevzdá. Tehdy ji čekala operace a šest náročných týdnů ozařování. Nyní již hrdě tvrdí, že rakovina je z jejího těla „venku“.
„Rakovinu už v podstatě nemám a mohu říct, že zůstat aktivní i během ozařování je hodně povzbuzující,“ řekla Navrátilová během „předwimbledonského“ rozhovoru s Laureus TV. Uvědomuje si prý také, jak vděčná musí být za šanci, kterou včasným odhalením nádoru dostala. „Tím, že o tom veřejně mluvím, dělám víc, než kdybych byla zticha,“ nepřímo vzkázala již dříve všem ženám s tím, aby nepodceňovaly preventivní prohlídky.
Při posledním interview také zavzpomínala na těžké začátky léčby. „První dny jsem opravdu nutně potřebovala, aby mě někdo miloval,“ uvedla. „Když ale jdete na kurt s tím, že prohrajete, tak samozřejmě prohrajete. Já jsem ale vždycky nastupovala s tím, že udělám vše, co je v mých silách,“ tvrdí devítinásobná wimbledonská šampionka, která letos na slavném turnaji opět nastoupí - po boku Jany Novotné při čtyřhře veteránek. Budou se společně snažit obhájit prvenství z Roland Garros, který Navrátilová odehrála ještě v době, kdy docházela na chemoterapii. Čekají je jen trochu mladší soupeřky než v Paříži, včetně dua Hingisová-Kurnikovová. „Bude to pro nás taková hezká výzva, porazit ty mladé holky,“ řekla Novotná.
Po vítězství nad rakovinou se teď Navrátilová může pustit do zdolávání dalšího cíle. Hned po skončení turnaje v All England Clubu se začne připravovat na výstup na nejvyšší horu Afriky. „Výstup na Kilimandžáro je součástí léčby. Vytvářet si další, nové cíle, zatímco se stále budu léčit... V čím lepší fyzické formě jste, tím lépe se vyrovnáváte s celou nemocí,“ řekla o chystané cestě čtyřiapadesátiletá tenistka. Netají se ani tím, že akce, jako je dlouhý a obtížný výstup na vrchol téměř šestitisícové hory, jí pomáhá i v tom, aby se neohlížela zpátky za tím, co všechno za posledních pár měsíců prožila.
Navrátilová začala výšlap na „Kili“ plánovat již na začátku roku, kdy ji oslovila Laureus World Sports Academy. A plán si nenechala narušit, ani když v únoru zjistila, že má rakovinu. „Pokusím se o výstup a snad se mi podaří vrcholu dosáhnout ještě někdy v prosinci,“ usmívala se při rozhovoru.
Až se vrátí z wimbledonského turnaje, bude už nejvyšší čas na náročný trénink před samotnou cestou. „Možná se ukáže, že to bude až příliš těžké, kdo ví... Ne kvůli mému věku nebo rakovině, ale protože nikdy nevíte, co s vámi udělá ta nadmořská výška,“ říká Navrátilová. Sama prý byla nejvýše někde okolo tří a půl tisíce metrů, což je stále zhruba o dva kilometry méně, než ji čeká. „Uvidíme, jak na to bude reagovat moje tělo, ale každopádně se na to během tréninku pořádně připravím. Prostě cokoli si zamanu, to také udělám,“ uzavírá Navrátilová.
Kilimandžáro je součástí léčby. Vytvářet si další, nové cíle, zatímco se stále budu léčit...
Když půjdete na kurt s tím, že prohrajete, tak samozřejmě prohrajete
