Čtrnáctidenní reprezentační pauza byla poměrně příjemná. Člověk si tak nějak mohl zanadávat na ty lemply a nekompetentního trenéra ve vlastním mužstvu a v restauracích s ním všichni souhlasili a nikdo se mu neposmíval. Bohužel to nemůže trvat věčně, a tak jsme byli zvědavi, co „koumák a stratég“ Pepík vymyslí do očekávaného zápasu, který mnozí překřtili na utkání sparťanského „áčka“ s „béčkem“.
Věru, Pepíku, mnoho jsi toho opravdu nevymyslel, co si budeme povídat. Při sledování zápasu ze Štruncových sadů to spíš vypadalo, že proti sobě bojuje „béčko“ s „céčkem“ a „áčko“ vedení Sparty na žádost podřadnějších klubů raději rozprášilo, aby si i sešívaní občas mohli obhájit titul mistra ligy.
Smutné je, že hostující „céčko“ bylo zejména ve druhé půli evidentně horší. Naštěstí zafungovala dlouhé měsíce secvičovaná kombinace dua opeřenců Poštulka-Slepička a alespoň jeden gól Rezavá Sparta díky Slepiho šamanským pohybům pánví vsítila. Ovšem „béčko“ vedené nepochopitelně vyhozeným Pavlem Horváthem (fakt díky za Páťu, Křéťo) naší rudé obraně zle zatápělo a jen díky nezměrnému štěstí a pohotovému navrátilci Blažkovi jsme nedojížděli domů jak parta spráskaných psů.
Naštěstí nás po zápase Pepík se zachmuřeným výrazem ujistil, že od remízy s týmem bojujícím o záchranu se odrazíme k lepším zítřkům. Ufff, to se mi ulevilo! Doufám, že to v sobotu na Letné bude znamenat totální ofenzivní smršť a rozstřílení bezzubé Příbrami. Alespoň 1:0! Já tam budu. A vy?
O autorovi| PETR KOLÁŘ, Autor (31) miluje Spartu nade vše. Už má ale opravdu vztek!
