Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Jak odpovídali účastníci ankety Kniha roku 2010

Česko

Ivan Adamovič, kritik a publicista

Pavel Kosatík: České snění (Torst). S přihlédnutím k titulu Čeští demokraté téhož autora.

Vladimír Birgus, Jan Mlčoch: Česká fotografie 20. století (Kant).

William Gibson: Neuromancer (Laser-books). Nový překlad Josefa Rauvolfa.

Antonín Bajaja, spisovatel

1. Jana Štroblová: Úzkost na kost (Akropolis). Zatím poslední sbírka stálice české poezie je průvodcem úzkostmi, ale mezi verši má auru naděje.

2. Leonid Šinkarjov: Všecko jsem skoro zapomněl… (Akropolis). Nevšední sonda ruského publicisty (v překladu Ludmily Duškové a Václava Daňka) do historie a psychiky událostí, které vedly nejen k okupaci Československa v roce 1968.

3. Jean-Claude Carriere, Umberto Eco: Knih se jen tak nezbavíme (Argo). Nonšalantní, poučné, inspirativní čtení; téhle knížky (ani dvou předchozích) se jen tak nezbavím. Milan Balabán, teolog

1. Hlas Páně tříští cedry. Žalmy v překladu Václava Renče (Karmelitánské nakladatelství). Překlad je hladký, ale neotřelý, poetický, důstojný, oslovující i moderního člověka.

2. Michael Krupp: Osmnáct století Izraele. Od zániku Chrámu do počátků sionismu (P3K). Dílo přehledné, přináší mnoho nového, je odborné, ale přístupné široké veřejnosti. 3. Jindřiška Kubáčová: Malé úvahy (Česká biblická společnost). Vlídné, ale ne vbízivé vhledy do starostí obyčejného života z biblického hlediska.

Alexander Balogh, kulturní redaktor SME

J. A. Pitínský: Všecko napsané. Hry, prózy, básně, hrůzy (Větrné mlýny).

Carl Gustav Jung: Červená kniha (Portál).

Pavel Kosatík: České snění (Torst). Jiří Bičák, teoretický fyzik

1. Walter Isaacson: Einstein. Jeho život a vesmír (Paseka). Jako autor doslovu uvádím mimo soutěž. Autor této Einsteinovy biografie mohl poprvé využít řady dokumentů včetně korespondence. I v odborných pasážích vytvořil dílo kvalitní a čtivé.

2. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). Zajímavě podaný, fundovaný a poctivý pohled – z perspektivy spisovatelů, publicistů, liberálních, katolických i levicových intelektuálů – na 167 dní druhé republiky, doby silně emocionální.

3. Svatí na každý den. Umění, historie, spiritualita. I.–IV. svazek (Karmelitánské nakladatelství). Přes 3000 životopisů sepsaných známými italskými univerzitními učiteli, historiky umění, biblisty. V českém vydání je renomovaní autoři doplnili o životopisy českých světců.@ Petr A. Bílek, literární teoretik a historik

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Konečně dobré dílo od letitého ztělesňovatele nenaplněných očekávání.

Jan Balabán: Povídky (Host). Souhrnný důkaz, že letos zemřel jeden z nejlepších českých prozaiků posledního půlstoletí.

Miroslav Vaněk: Byl to jen rock’n’roll? (Academia). Už jen za ochotu vpustit big beat na pole akademické historiografie.

Vladimír Binar, spisovatel, editor a literární historik

Vladimír Justl: Holaniana (Akropolis). Vynikající výklad Holanovy osobnosti a klíč k pochopení složitého celku jeho díla. O to vzácnější, že se Vladimír Justl při svém mnohaletém dobývání tajemství Holanovy poezie obešel bez obvyklého literárněvědného balastu.

Petr Borkovec, básník a překladatel

Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Neumím to stručně zdůvodnit. Něco s tempem. Ta kniha má zvláštní, nádherné tempo. Omlouvám se. Jiří Brabec, literární historik

Vratislav Effenberger: Básně II (Torst).

Karel Šiktanc: Nesmír (Karolinum). Paul Veyne: Jak se píšou dějiny (Pavel Mervart).

Edgar de Bruin, literární agentura Pluh, Amsterdam

1. Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova (Host). Pro mě nejlepší (poválečná) kniha nizozemské literatury, opravdu veledílo.

2. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Hakl ve formě, bezvadná kniha.

3. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Kniha dokazuje, nakolik bude česká literatura tohoto mistra postrádat. V záplavě knih tento román jasně vyniká už jenom tím, jak výborně je napsaný.

Helena Březinová, překladatelka

Tomas Espedal: Jít. Z norštiny přeložila Jarka Vrbová (Havran). Románový experiment. Další doklad známé pravdy, jak důležité je jít. A vlastně i vzkaz jednomu japonskému kolegovi, že z mluvení při běhání nic kloudného povstat nemůže.

Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Editor Jan Čermák (Triáda). Obrovský kus práce kolektivu zasvěcených anglistů. Něčím takovým se může pochlubit jen málo jazykových oblastí. @ František Burda, organizátor setkání Ars Poetica

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia).

Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst).

Hans-Georg Gadamer: Pravda a metoda I (Triáda).

Maciej Ruczaj (ed.): Návrat člověka bez vlastností (CDK).

Josef Bobeš Rössler: Obraz doby aneb Chaotické vzpomínky na život v českém undergroundu 70. let (Pulchra 2009).

Tomáš Bursík, historik, Národní muzeum

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Jan Balabán dokázal psát o smrti tak přirozeně, až z toho mrazilo.

2. Karel Vysloužil: Famo-o. Monstrproces v Olomouci v červnu 1950 (Lípa). Doporučená literatura všem badatelům se zájmem o soudobé dějiny.

3. Miloš Havelka: Ideje – dějiny – společnost (CDK). Velmi inspirující příspěvek k diskusi o naší novodobé historii.@ Václav Cílek, geolog a spisovatel

1. Johannes Urzidil: Goethe v Čechách (Pistorius & Olšanská 2009). Věcná, krásná a klasická kniha od autora, kterého mám z okruhu Franze Kafky nejraději.

2. Edice středověké literatury nakladatelství Argo Memoria medii aevi, kde zatím vyšlo jedenáct titulů, které nám umožňují vidět vlastní kořeny přímo, a ne přes filtry současných výkladů.

3. Radek Mikuláš: Ledové Čechy (Academia). Tento atlas objevil překvapivě bohatý svět ledových struktur jako vědecký, dobrodružný i estetický fenomén. Podobná kniha neexistuje v celé Evropě. Vladimír Boudník by se taky divil. @ Jan Čáp, anglista

J. H. Krchovský: Básně sebrané (Host). Považuji autora za nejnaléhavějšího českého básníka minulého století.

Pavel Šrut: Lichožrouti se vracejí (Paseka). Fantazie a způsob vyprávění obstojí i před velkou zahraniční konkurencí.

Rudolf Čechura, spisovatel

František Koukolík: Mocenská posedlost (Karolinum). Koukolík dovede psát o vědě tak, že je to srozumitelné a poutavé i pro laiky.

Ladislav Pecháček: Spolek osamělých srdcí (Knižní klub). Osvědčený autor zase trochu jinak.

Jiří Kolář: Svědek (Odeon).

Václav Daněk, spisovatel

1. Jana Štroblová: Úzkost na kost (Akropolis). Vrcholná autorčina sbírka lyrických miniatur, nabitých drásavou úzkostí z ubývání lidských a přírodních hodnot.

2. Ivan Klíma: Moje šílené století II (Academia). Upřímná zpověď, o době víc než o sobě promlouvající a s klímovskou erudicí bravurně napsaná.

3. Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Smutná kronika života buržoazního synka aneb výtečně zvládnutý románový způsob v dopisech sestře.

Pokračování na straně 23 Pokračování ze strany 22 Jan Děkanovský, kulturolog

Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany. Uspořádali Alena a Michal Přibáňovi (Books and Cards). Strhující epistolární „román“ o jednom přátelství a současně pandán k monumentálnímu výboru ze Zábranových deníků Celý život.

Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue). Fascinující monolog rodáka z velké země na východ od nás, kde se „dělají dobré věci špatně a špatné věci dobře“.

Jean-Louis Fournier: Kam jedeme, tati? Překlad Irena Zbiejczuková (Computer Press). Střídmá brilantní próza o tom, co je to být otcem dvou fyzicky i duševně postižených synů, a také důkaz, že o některých tématech lze psát jen s cynickým, černočerným humorem.@ Miloš Doležal, básník a redaktor ČRo3-Vltava

Josef Kroutvor: Klobouk, kniha a hůl (Pulchra 2009). Vidoucí eseje o autorech a jejich krajinách. Esejepotulky mezi Kraví horou, Petrkovem a Svatou Horou.

Jan Zábrana: Nápěvy. Básně z let 1945–1954. Editor Jan Šulc (Torst). Lyrický deník humpoleckého gymnazisty i brusiče ve smaltovně, předčasně vyzrálého básníka, ručkujícího mezi malým městem, Prahou a obludnými dějinami; třeba pro verše: „plný zmoklin,/ vším a všude poničen,/ zkaziv víno, stáčím ocet/ za jasného vědomí.“

Jakub Deml: Carissime, kde se touláte? Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic (Dauphin) a Vladimír Binar: Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi (Triáda). Velehora jménem Deml odvážně zdolávána z různých stran.

Lubomír Doležel, bohemista a literární teoretik, Toronto

Jáchym Topol: Chladnou zemí (Torst 2009). Topol potvrdil, že patří k předním slovesným umělcům své generace a že si plně zasloužil letošní Cenu Jaroslava Seiferta.

Pavel Dominik, překladatel

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Ne pro bezchybný celek, ale pro intenzitu prožitku, pro pasáže a věty, v nichž šel Jan ve svém drsném, vášnivém zápase až na krev.

2. Petr Kovařík: Národní soud nad zrádcem Karlem Sabinou (Modrý stůl). Objevné, obsažné, obdivuhodně soustředěné a stylisticky ukázněné dílo.

3. Vladislav Merhaut: Grafik Vladimír Boudník (Torst). Kniha jako komplexní estetický artefakt. Obsah s grafickou úpravou v neobyčejném souladu.

Na stole mám rozečtenou monografii básníka Petra Hrušky Někde tady (Host) o Karlu Šiktancovi – odvážný pokus zachytit nezachytitelné. V rámci žánru přinesl múzický tvar výrazně přesahující původní zadání. Jiří Drahoš, předseda AV ČR

Gao Xingjian: Hora duše (Academia). Autorské obrazy z putování čínským venkovem, nekonečný sled často vzájemně nesouvisejících témat, kniha vnitřních monologů i dialogů, nelehké, ale fascinující čtení, určitě oříšek pro překladatele (ale klobouk dolů!).

Peter Ackroyd: Newton – stručný životopis (Academia). Rozsahem nevelký, ale velmi poutavý životopis génia (nejen) fyziky, člověka sebestředného, netolerantního a nesmiřitelného. Kniha bez jediného matematického vzorce!

Martin Hilský: Shakespeare a jeviště svět (Academia). Soubor zasvěceně napsaných studií a esejů zahrnuje nejen Shakespearovy divadelní hry, ale i jeho Sonety. @ Miroslav Drozd, ředitel Nadace Český hudební fond a překladatel

Jakub Deml: Carissime, kde se touláte? (Dauphin). Zcela jedinečný dokument o jedné z nejrozporuplnějších postav české literatury.

Vratislav Effenberger: Básně 2 (Torst). Dlouho očekávaný svazek básní potvrdil, že Vratislav Effenberger patří k největším a zároveň opomíjeným básníkům.

Pavel Kosatík: České snění (Torst). Tolik potřebný pohled na představy a iluze, jež poznamenaly posledních sto padesát let historie české společnosti.

Vlasta Dufková, překladatelka

Wisława Szymborska: Okamžik. Dvojtečka. Tady. Překlad Vlasta Dvořáčková (Pistorius & Olšanská 2009). Pokračující vítězné tažení starých žen...

Ingeborg Bachmannová: Místo pro náhody I. Eseje, prózy, rozhovory (Triáda 2009); Místo pro náhody II. Eseje o literatuře, hudbě a filosofii. Překlad Michaela Jacobsenová (Triáda). ... a nejenom starých.

Jan A. Dus, klasický filolog

1. Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (Vyšehrad).

2. Ladislav Puršl: Záznam (Revolver Revue).

3. Jan Balabán: Povídky (Host). Edgar Dutka, spisovatel, scenárista, dramaturg a režisér

1. Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue). Ruská realita: monolog starého divadelníka, který skončil jako moskevský metař. Necenzurováno. 2. Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova (Host).

Po Tirze Arnona Grunberga je to u mě druhá kniha holandského spisovatele. Něco mezi Grassem a Camusem, o naší ubohé existenci.

3. Jaroslav Vanča: František Hodonský (Galerie Dolmen).

Tlustá monografie skvělého malíře, který jako jámá vazbu k Podluží a tak jako já z toho kraje čerpá i svou inspiraci.

Vlasta Dvořáčková, básnířka a překladatelka

Avraham B. Jehošua: Pan Mani (Pistorius & Olšanská). Obsahem, zvláštní formou i výborným překladem pozoruhodný, poutavý román izraelského spisovatele.

Jiří Dynka, básník Coetzee – stripteez – Zrání (Metafora). Proustův Jean Santeuil (Academia)... není krásná literatura z hlediska kriticko-tartuského... ovšem na motivy Hledání ztraceného času! To čtenáře obměkčí!

Gaa Xingjiana, tuláka (s KSČ v patách!) po Číně až na Horu duše (Academia), zápisky buddhomilé... jenom na hádanky, kdo je Mao Zedong (no přece Mao Ce-tung), si ne a ne zvyknout – na velkou kulturní revoluci překladu! Skutečně pěkný tykvovitý roh!

Jiří Ellinger, diplomat a historik

Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst). Monumentální, úctyhodná, ale hlavně – inspirativní. Zaslouží si polemiky nad jednotlivostmi, ale ještě víc obdiv nad odvahou záměru i podobou celku.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Upřímně – byl jsem trochu zklamán. Dávám však knize hlas proto, že jsem nestihl kdysi hlasovat pro Balabánovy úchvatné knihy Prázdniny nebo Jsme tady, i ze smutku, že již nebudou napsány další.

Ian Morris: Why the West Rules – For Now. The Patterns of History, and What They Reveal About the Future (Farrar, Straus and Giroux). Fascinující verze dějin světa od pravěku až k dnešku – a dále. Současná světová historiografie par excellence – čtivá až napínavá, literárně nápaditá, nabitá fakty, překvapivými souvislostmi i smělými interpretacemi.

Miloslav Fiala, katolický kněz

1. Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti (Academia 2009). Ostrá kritika současné společnosti, která podléhá iluzi trhu, elit a globální konkurence.

2. Jakub Deml: Carissime, kde se touláte? Dopisy Jakuba Demla příteli Josefu Ševčíkovi do Babic (Dauphin). Korespondence svědčící o umělecké cestě básníka, která vedla mnoha odbočkami, mimo hlavní cesty a směry (knihu uvádím mimo soutěž).

3. Karel Říha: Hledání středu (Trinitas). Vyprávění filosofa o vlastních omylech a prohrách, ale také o nalezení vlastní identity.

Petr Fidelius, kritik a editor

Jaroslav Žák: Konec starých časů (Plus). Do kontextu moderní české literatury se touto reedicí konečně snad natrvalo vrací Žákovo opus grande (tragikomická fraška, burleskní „tanec bláznů“ a co ještě nás nad ním může napadnout); pokud jde o vykreslení mikrokosmu českého maloměsta, staví se v něm autor po bok Poláčkovi a Škvoreckému.

Konrad Paul Liessmann: Hodnota člověka. Filosoficko-politické eseje. Překlad Jiří Fiala a Jan Frei (Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, svazek 12). Umění eseje, nad nímž můžeme v Česku blednout závistí.

Pokračování na straně 24 Pokračování ze strany 23 Petr Fischer, vedoucí kulturní redakce ČT

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Pro intenzivní setkání s blízkostí něčeho, o čem si obvykle myslíme, že je hodně daleko.

Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Mladá fronta). Zřejmě jediná báseň v próze o životě v lágru.

Hans-Georg Gadamer: Pravda a metoda I. Překlad David Mik (Triáda). Padesát let po vydání nejslavnější knihy moderní hermeneutiky máme konečně její českou verzi. Jaroslav Formánek, spisovatel a kulturní redaktor Respektu

Vít Kremlička: Jedna věta (Společnost pro Revolver Revue). Intenzivní a současně neobvykle jazykově zpracovaný prožitek jednoho roku s několika „černými dírami“, které o to víc podněcují fantazii čtenáře. Gao Xingjian: Hora duše (Academia). Nádherná freska staré i nové Číny a zároveň silný příběh o hledání smyslu života, navíc ve výborném překladu Denise Molčanova. Tomáš Glanc, rusista

Marie Klimešová: Roky ve dnech (Arbor vitae).

Růžena Grebeníčková: Máchovské studie (Academia). To nejdůležitější, co literární věda ví o Máchovi, pochází z pera Růženy Grebeníčkové a teprve díky pečlivé edici Michaela Špirita jsou texty pohromadě k dispozici!

Milena Slavická: Povídky jamrtálské (Torst). Pozdní debutantka v beletrii, výtvarná teoretička Milena Slavická, zvěčnila část Nuslí vskutku uhrančivě.@ Milan Glaser, kněz, vedoucí české sekce Rádia Vatikán

Benedetto XVI: Luce del mondo. Papa, la Chiesa e i segni dei tempi. Una conversazione con Peter Seewald (Libreria Editrice Vaticana; Světlo světa. Papež, církev a znamení časů. Benedikt XVI. v rozhovoru s Peterem Seewaldem). Odzbrojující upřímnost, lehkost (nikoli plytkost) a – jakoby mimochodem – pronikavou potěchu lze zakoušet při četbě tohoto povídání s papežem o všem, na co by se běžný čtenář chtěl zeptat. Česky vyjde v únoru 2011. @ Barbora Grečnerová, nordistka

Tomas Espedal: Jít (Havran). Filosofující vyprávění o putování napříč Norskem i Evropou je čtení pro ty, kdo nespěchají a mají stejně romantickou duši jako tento norský autor. Bára Gregorová, polonistka

Jsem moc ráda, že u nás znovu vyšel Ferdydurke Witolda Gombrowicze (2. vydání Argo) a Třicátá Marinina láska Vladimira Sorokina (2. vydání Pistorius & Olšanská). Třetí knihou, jež mě zaujala, je svěží a překvapivě vyzrálý debut pětadvacetileté varšavské studentky psychologie Małgorzaty Rejmerové Toksymia (Lampa i Iskra Boża, Varšava).@ Bohumila Grögerová, spisovatelka a překladatelka

1. Daniela Hodrová: Vyvolávání (Malvern).

2. Eda Kriseová: Necestou slečny H. a dnešní Afrikou (Prostor).

Byla jsem u zrodu a průběhu tvorby obou těchto knih a mohla jsem sledovat, jak vznikaly. Každé slovo mám v hlavě.

3. Miroslav Verner: Chrám světa. Svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta (Academia). Práci tohoto autora sleduji dlouho a velice si jí vážím. Tato kniha představuje vyvrcholení jeho výzkumu v určitých egyptských svatyních.

Jiří Grygar, astrofyzik

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Také proto, že v Ostravě jsem začal brát rozum a mohl se ještě tehdy táty ptát.

Markéta Baňková: Straka v říši entropie (Petr Prchal). Autorka přibližuje bez jediného vzorečku nádherný i tajemný svět fyziky v bajkách, které osloví zvídavé děti stejně jako jejich rodiče i prarodiče.

Ilja Hurník: Tyrkysový notýsek (Akropolis). Vybroušené miniatury s hořce humornými pointami; rovněž s přihlédnutím k jedinečné sérii pěti předešlých barevných notýsků. Dana Hábová, překladatelka Annie Proulx: Drsná země (Vyšehrad). J. Bernlef: Vyhasínání mozku Martina Kleina (2. vydání Za tratí).

Henry David Thoreau: Toulky přírodou (Paseka).

Jonáš Hájek, básník

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Nesdílím názor, že Balabán povídkář předčí Balabána romanopisce; v této knize je naléhavý a úplný. 2. Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Pro architekturu prostoru; pro obnovování dálky – nová básnická sbírka Reynkova pokračovatele se dá hltat i vychutnávat.

3. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Vedle knihy Balabánovy aMatouškovy Oslavy další próza, která se po svém a osobitým jazykem vyrovnává s tématem smrti otce.@ Emil Hakl, spisovatel

Isaak Babel: Povídky, Rudá jízda, Oděské povídky, Historie mého holubníku. Překlad Jan Zábrana (Argo). Vrátit na české knižní pulty jednoho z nejdůležitějších světových autorů (navíc v nádherném trojobalu Pavla Růta) a oddálit tak jeho zapomenutí mi připadá jako nepřehlédnutelný čin. @ Tomáš Halík, duchovní, vysokoškolský pedagog

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (Vyšehrad). Chytrá, zasvěcená, čtivá, vtipná, pronikavá sonda do americké duše, kultury a společnosti.

Jiří Pehe: Klaus (Prostor). Cenný průvodce inteligentního občana posledním desetiletím české politiky.

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia). Poutavý vhled do jedné z dějinných zkoušek českého charakteru.

Karel Haloun, grafik a výtvarník

Kazuo Ishiguro: Nokturna. Pět příběhů o hudbě a soumraku (Albatros Plus). Ishiguro nechce čtenáře přesvědčit, že bude hůř, neumí se však snížit k tomu, aby jim zamlčel, že lépe už bylo – to je nejen statečné, ale také obdivuhodné.

Anna Kareninová: Céline v Čechách (Revolver Revue). Optimista by zřejmě řekl, že vydání této knihy může na vztahu k Célinovi mnohé změnit, realista by ho pobaveně pozoroval. Nakladatelský počin roku.

Witold Gombrowicz: Kurz filosofie v šesti hodinách a patnácti minutách (Revolver Revue). Ukázka útěchy z filosofie v praxi, flagrantní příklad převahy brilantního ducha nad chátrajícím tělem. @ Ivan M. Havel, matematik a kybernetik, šéfredaktor Vesmíru

Anton Markoš (ed.): Jazyková metafora živého (Pavel Mervart). Promyšleně sestavený soubor textů převážně našich autorů (biologů, lingvistů a filosofů), pěkný příklad v pravém smyslu transdisciplinárního přístupu.

2. Václav Boštík 1913...2005. Sestavil Karel Srp (Galerie Zdeněk Sklenář). Vyšlo k příležitosti právě probíhající výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Podobnou informativní a nepříliš drahou publikaci by si zasloužili návštěvníci kterékoliv výstavy.

3. Christian Norberg-Schulz: Genius loci. Krajina, místo, architektura (Dokořán). Obnovené vydání starší publikace, o jejíž kvalitách svědčí rozebrání a opětovné vydání.

4. Miroslav Petříček: Myšlení obrazem (Herrmann & synové 2009). Václav Havel, spisovatel, bývalý prezident ČR

Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti (Academia 2009).

Miloš Havelka, filosof a sociolog

1. Kniha německé bohemistky a historičky Christiane Brennerové Zwischen Ost und West. Tschechische politische Diskurse 1945–1948 (Mnichov, Oldenbourg Wissenschaftsverlag 2009). Metodologicky čistě zpracovaná analýza domácích poválečných politických diskurzů.

2. Ian Buruma: Vražda v Amsterdamu. Smrt Thea van Gogha a meze smířlivosti (Academia). Zasvěcená výzva k novému promýšlení multikulturalistických možností a perspektiv v Evropě.

3. Daleko odkud Claudia Magrise s podtitulem Joseph Roth a východožidovská tradice (Sefer). Zaujala mne nejen výkladem židovského myšlení a způsobu života v rakousko-uherské Haliči, ale otevřela jinou možnost čtení oblíbeného autora.@

Pokračování na straně 25 Pokračování ze strany 24

Markéta Hejkalová, spisovatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu

1. Jiří Kratochvil: Femme fatale (Druhé město). Jako připomínka, že literatura může být něco víc než popis každodenního světa.

2. Jaroslav Rudiš: Konec punku v Helsinkách (Labyrint). Proto, že i popis každodenního světa může být objevný a strhující.

3. Richard Pražák: Dějiny Uher a Maďarska v datech (Libri). Uvádím bez nároku na bodování, protože autorem je můj otec, kniha vyšla týden před jeho smrtí a on ji viděl a měl z ní radost. A kromě toho se dobře čte, místy skoro jako detektivka.

Martin Hilský, překladatel a literární historik

1. Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Editor Jan Čermák (Triáda). Objevná antologie představuje mimořádně zajímavý vhled do literatury a kultury anglického středověku.

2. Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti (Academia 2009). Velmi užitečná a často alarmující analýza současné humanitní vzdělanosti (a nevzdělanosti).

3. Ivan Klíma: Moje šílené století I, II (Academia). Pozoruhodný lidský i dobový dokument.

Dagmar Hochová, fotografka

1. Pavel Spunar: Vlny vzpomínek (edice Paměť, Academia).

2. Jak je ve větě člověk (Books and Cards).

3. Věra Dyková, Yvetta Dörfelová: Kam se v Praze chodilo za múzami (Vyšehrad 2009).

Petr Holman, literární historik a editor

1. Karel Brušák: Básnické a prozaické dílo (Cherm 2009). Víceméně kompletní soubor textů autora v Čechách dosud téměř neznámého a nepoznaného.

2. Dagmar Šubrtová (ed.): Velký svět v malých linkách – Válovky (Hangár F). Skvostně vypravená kniha představující výběr kreseb (a též fotografie) Jitky a Květy Válových. „Sbírka básní, kde jsou slova nahrazena kresbami…“

3. Václav Fiala: Co nám zbořili (od továrny k hypermarketu) (vlastním nákladem 2009). Řvoucí a burcující sochařovo svědectví „o prohraném občanském boji za zachování unikátních továrních budov bývalé klatovské Škodovky“, o likvidaci původní Schifauerovy strojírny a následné výstavbě odpuzujících „hypermarketů“. Kniha jako další důkaz vůle ve zprašivělé době, že „člověk se nemá vzdávat“.@ Jiří Honzík, rusista

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Škoda, přeškoda autora, který i dnes dokázal psát prózy hlubokého duchovního ponoru, plné empatie, většinou smutné, ale krásně povznášející.

Alena Čtvrtečková: Osudy židovských rodů z Náchodska 1938– 1945 (Bor). Síla obsáhlé publikace tkví v tom, že o holokaustu nemluví obecně, ale na základě bohatého, po léta obtížně shledávaného dokumentárního materiálu konkrétně předvádí tragické, většinou v plynu přervané životní příběhy jeho téměř tří set obětí z jednoho českého regionu.

Amos Oz: Příběh o lásce a tmě (Paseka 2009). Volně plynoucí vzpomínkové vyprávění vynikajícího izraelského spisovatele nabízí plastický vhled do nejednoduchého každodenního bytí jeho věčně ohrožené vlasti.

Jan Zábrana: Nápěvy. Básně z let 1945–1954 (Torst). @ Jan Horáček, fotograf

Viktor Kolář: Ostrava (Kant). Poctivá, nenápadná, nadčasově moderní fotografická kniha. Žádná rychlokvaška.

Michal Horáček, textař

Pavel Kosatík: České snění (Torst). Fundované, vtipné. Osvěžující pohled na zajímavý fenomén.

Bohuslav Vaněk-Úvalský: Zabrisky: Ta druhá spermie (KN). Více než 400 stran znamenitých nápadů. Osobitý humor na pozadí smutku. Konečně dílo, které vypráví o porevolučním Česku s uměleckou silou.

J. H. Krchovský: Básně sebrané (Host). Ještě vlaje prapor české rýmované poezie. Směsice „hnusu a lítosti“ v podání toho, kdo beznadějně miluje svět.

Ondřej Horák, literární redaktor Hospodářských novin

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Jiří Hrabal, šéfredaktor revue Aluze

1. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

2. Patrik Ouředník: Utopus to byl, kdo učinil mě ostrovem (Torst).

3. Claudio Magris: Dunaj. Životopis řeky (Mladá fronta).

Věna Hrdličková, orientalistka

Josef Kolmaš: Slovník tibetské literatury (Libri). Ojedinělé dílo v měřítku místním i světovém, seznamující čtenáře se všemi žánry tibetské literatury od nejstarších dob až po současnost.

Radovan Charvát, překladatel

1. Karl Corino: Erinnerungen an Robert Musil (Nimbus, řada Kunst und Bücher, Wädenswil). Vzácný souhrn vzpomínek významných osobností i současníků a přátel tohoto podivuhodného génia evropské literatury, který dokázal být v soukromí nepřístupný, mlčenlivý, plachý i zranitelný, ale vždy soustředěný na své monumentální dílo – tragický paradoxon jako obraz doby.

2. Zbygniew Herbert: Barbar v zahradě (Opus). Hodně zajímavá pouť „barbara zpoza železné opony“ po posvátných místech evropské kultury s jejich „vypálenými zónami“ po barbarech 20. století, ale i se zachovanou mozaikou památek především středomořské Evropy.

3. Josef Winkler: Až nastane čas (Archa). První české vydání autora, který se po celý život vyrovnává s následky neradostného dětství v korutanské provincii a svéhlavě se vypisuje z nepříjemných kontextů smrti, homosexuality a katolicismu. Takřka výhradně se vyjadřuje v krásných, působivých (až uhrančivých) obrazech a děj zcela pomíjí. Jeho nejzdařilejší text – římská novela Natura morta – by měl vyjít příští rok.

Josef Chuchma, kritik, redaktor MF DNES

Jean Améry: Vztáhnout na sebe ruku (Prostor). Sebevražda analyzovaná s necynickou, osobně angažovanou soustavností; krajní čtenářský zážitek. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

Próza o základních a posledních věcech člověka, který se pohybuje v aktuální přítomnosti; příklad toho, jak lze autorsky „jít s dobou“, ale nenechat se jí vláčet.

Vladimír Fuka: Deník 1952 (Plus). Výtvarné komentáře muže, jenž dobře věděl, která po Únoru 1948 bije; stručné, pádné, výstižné. Robert Ibrahim, bohemista 1. Ladislav Nebeský: Vrstvy (dybbuk). Průřez experimentální tvorbou Ladislava Nebeského ukazuje, co vznikne, když se matematický a básnický duch vrhnou na jazyk.

2. Pavel Novák: Lingvistika a jazyková realita (Akropolis). Výbor z díla bohemisty, albanisty a obecného lingvisty je cenný tím, že autor mnoho znal, a ještě víc přemýšlel.

3. František Daneš: Kultura a struktura českého jazyka (Karolinum 2009). Výbor z bohemistických prací čerstvého nositele medaile Za zásluhy předvádí, že jazyk není jen nástroj, ale také předmět uvažování.

Pavel Janáček, literární historik

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Nejlepší z elegií za mrtvými otci, které v poslední době čeští autoři napsali.

Alessandro Catalano: Rudá záře nad literaturou (Host). Doklad toho, že skutečné dobrodružství dělají z literární historie ti, kdo mají dar slyšet dějiny.

Jaroslava Janáčková, literární historička

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Jak je možné soudit ty, kteří odešli z cest živých, když se jich marně ptáme (a jejich nepřítomností strádáme)?

Petra Soukupová: Zmizet (Host 2009). Opravdu z domova zbývá lednička, před jídlem u společného stolu prcháme – a kam?

Revoluční sborník Devětsil. Reprint (Filip Tomáš, Akropolis).

Tolik důvěry v inspiraci zdola a v celý svět, v lidi, v umění!

Pokračování na straně 26 Pokračování ze strany 25 Vít Janeček, dokumentarista

První tištěná kniha jsou Tři sociální světy Jana Kellera (SLON), která zkoumá strukturu společností našeho civilizačního okruhu. Jakkoli se tak děje převážně na zahraničních příkladech, zjevené tendence lze v mnoha ohledech vnímat jako pronikavý tuzemský futurismus.

Druhá je od Billa Nicholse se suchopárným názvem Úvod do dokumentárního filmu (MFDF Jihlava a NAMU). Vedle své pedagogické vrstvy je analytickým románem o (dokumentární) kinematografii z hlediska metod, reprezentací reality i etiky.

Třetí je tekutá – internetový deník Referendum (Denikreferendum. cz), který trvá rok. Jeho jádrem je pět komentářů či esejů každý všední den, které z velmi různorodých úhlů a často za hranicí žurnalistiky postihují otázku dneška. Také právě v tom jsem vždycky vnímal smysl literatury. @ Zdeněk Janík, spisovatel Vladimír Justl: Holaniana (Akropolis). Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). Ivana Řandová, Ondřej Fibich: Nebe studánek (Hrad).

Vzájemně se prolínající a doplňující spojení uměleckých barevných i černobílých fotografií Ivany Řandové s prózou a verši Ondřeje Fibicha dává sugestivní pohled na „pověstné prameny Šumavy, Pošumaví a jihozápadních Čech“. @ Viktor Janiš, anglista

Paolo Bacigalupi: Čerpadlo 6. Přeložil Richard Podaný (Plus). Takhle mají vypadat sci-fipovídky: originální, stylisticky bravurní, suverénně přeložené a emocionálně působivé.

Josef Škvorecký, Jan Zábrana: Jak je ve větě člověk (Books and Cards). Korespondence mezi Zábranou a Škvoreckým je pozoruhodným svědectvím o přátelství a literatuře v prašivé době.

Jan Poláček: Spěšný vlak CH.24.12. (Argo). Výborná alternativní historie s atmosférou tak dusivou a tísnivou, že by se dala krájet. Vít Janota, básník

Petr Rákos: Korvína čili Kniha o havranech (Argo 2009). Havranů, až se vám udělá černo před očima. Ale možná také něco úplně jiného.

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Příběh stále stejný, a přece zas o kus lepší a silnější.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Poslední kniha ve všech významech toho slova. Smutná a krásná.

Michal Jareš, editor, literární historik a redaktor Tvaru

Ivan Wernisch: Příběh dešťové kapky (Gema Art). Třísvazkový autorský výbor z celoživotního díla. Ať si říká kdo chce co chce, Ivan Wernisch je prostě nejvýznamnější současný český básník.

Ivana Dobrakovová: Bellevue (Marenčin PT). Román osmadvacetileté slovenské autorky je suverénní, drsný – a výborně napsaný. Příběh dívky Blanky, která odjede na prázdniny na jih Francie pomáhat s postiženými lidmi a zapomene si s sebou vzít „drobnost“: prášky na svou maniodepresivní psychózu...

Steve Toltz: Zlomek celku. Překlad Tomáš Suchomel (Jota). Výtečná kniha australského spisovatele – hodně mizantropie, hodně humoru, hodně všeho, co od pořádného románu potřebujete. Tedy i hodně stránek, a na druhou stranu bohužel i hodně málo recenzí... @ Josef Jařab, amerikanista

1. Karel Šiktanc: Nesmír (Karolinum). Pamatuji, jak mě v roce 1960 ohromily autorovy Heinovské noci. Byly plné hrůzy, ale přesto hladily. Nejnovější sbírka zejména krásně a zrale znepokojuje. A pohlazení v knížce obstarávají ilustrace Jana Koblasy.

2. Tomáš Halík: Divadlo pro anděly. Život jako náboženský experiment (NLN). Další v řadě přemýšlivých knih autora, který se cílevědomě snaží přivést své čtenáře k úvahám o smyslu lidského bytí a posléze i našich osobních životních příběhů. Nejsou to kázání, ale pozvánky na cestu hledání (někdy i poznání).

3. Henry David Thoreau: Toulky přírodou (Paseka). Sbírku esejů autora Waldenu vybral, citlivě okomentoval a dobře přeložil Jan Hokeš a spolu s americkým autorem tak přispěl k potřebné diskusi o našem vztahu k přírodě a o tom, co z přírody zachovat, abychom zachovali sami sebe.

4. Nell Irvin Painterová: The History of White People (Dějiny bílé rasy; New York, Londýn, W. W. Norton).@ Vladimír Jiránek, výtvarník

1. Dagmar Šimková: Byly jsme tam taky (5. vydání Monika VadasováElšíková). Nejlepší svědectví o tom, jaké stvůry tady měly neomezenou moc nad lidmi.

2. Jaroslav Žák: Konec starých časů (Plus).

Juliana Jirousová, výtvarnice

Neil Asher Silberman, Israel Finkelstein: David a Šalomoun. Počátky mesianismu ve světle moderní archeologie (Vyšehrad).

Neil Asher Silberman, Israel Finkelstein: Objevování Bible. Svatá Písma Izraele ve světle současné archeologie (2. vydání Vyšehrad). Milan Jungmann, literární kritik

Ivan Klíma: Moje šílené století (Academia). Dvousvazkové rozsáhlé vzpomínání na vlastní život, v němž autor nešetří především sebe.

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Ve formě dopisů sestře projdeme s vypravěčem kus čestného života, plného napětí, přičemž je svět viděn očima takřka romantickýma, ale skutečnost je vylíčena zcela pravdivě.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Zdánlivě obyčejná kniha je v daných vypravěčských mezích žánrově rozmanitá a klade znepokojivé otázky. Patří k základním hodnotám naší současné prózy. @ Lenka Jungmannová, literární teoretička

Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Vyzdvihnout si zaslouží nejen metaforika moře, ale především básníkovo vyhmátnutí „jinakých“ momentů, z jejichž perspektivy se událost prostupuje s celkem světa.

Ingeborg Bachmannová: Místo pro náhody II. Eseje o literatuře, hudbě a filosofii. Překlad Michaela Jacobsenová (Triáda). Jednotlivě jsou spisovatelčiny úvahy brilantními sondami do rukopisů zvolených osobností, dohromady prostorem fascinujícího „ženského“ myšlení.

Martin Hilský: Shakespeare a jeviště svět (Academia). Komplexní pojetí, postavené na konfrontaci alžbětinského a dnešního myšlení, z knihy činí nejdůležitější práci české shakespearologie posledních let.@ Vladimír Just, teatrolog

1. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy (Argo). Strhující příběh Vrchotových Janovic i jedné múzy tří umělců (Maxe Švabinského, R. M. Rilkeho a Karla Krause), hold „neúčelnému“, leč činorodému estetickému konceptu, zásadní polemika s placatě technokratickým pojetím světa. 2. Hana Šantrůčková, Jaroslav Vrba a kolektiv: Co vyprávějí šumavské smrčiny. Průvodce lesními ekosystémy Šumavy (Správa NP Šumava a Jihočeská univerzita). Nádherně vypravená kniha, jež přístupným jazykem (tak, aby to pochopil i ministr Drobil, senátor Jirsa, prezident Klaus a další broukobijci a diletanti fušující přírodovědcům do řemesla) přibližuje výsledky mnohaletého vědeckého výzkumu.

3. Daniel Kehlmann: Sláva. Román v devíti příbězích (Mladá fronta 2009). Kniha nejen roku, ale desetiletí; zdánlivá roztříštěnost příběhů do sebe vposled zapadne v hluboké vnitřní jednotě.@ Helena Kadečková, skandinavistka

1. Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Překlad Jan Čermák a další (Triáda).

Neocenitelný zdroj poznání úsvitu anglosaské kultury. Hluboký obdiv editorovi a překladatelům.

2. Petr Nikl: Přeshádky (Meander) + výstavy ve Hvězdě a v Mánesu. Úžasně mě baví neutuchající kreativita výtvarníka, básníka a písničkáře. Václav Kahuda, spisovatel

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). U těchto knih svých kolegů jsem cítil radost čtenáře.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Mrazivě přesná a smutně krásná kniha.

Pokračování na straně 27 Pokračování ze strany 26 Eva Kantůrková, spisovatelka

Miloslav Král: Civilizace a mravnost (Ideál). Mimořádným pokusem o hlubinné myšlení a komentovaným průnikem nejvýznamnějšími vědeckými díly posledních desetiletí líčí Miloslav Král průběh své duchovní konverze od ateismu k vědecky ověřitelnému pojetí Boha. Nemusíte souhlasit, ale musíte se zamyslet.

Zeno Kaprál, básník

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Význam té knihy ověnčené letošní Státní cenou spočívá v půvabné prostotě, jež může naplňovat bezradností snoby.

Petr Král: Den (Pavel Mervart). Nonšalance Královy poezie mne odjakživa dráždí, a proto ji mám rád jako světáckou Paříž, kde jsem nikdy nebyl.

Vladimír Křivánek: Vladimír Holan básník (Aleš Prstek). Událost literární vědy a úctyhodné dílo o básnické tvorbě pro celebrující badatele i praktikující laiky.

Dora Kaprálová, literární kritička a dokumentaristka

1. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Každé slovo v téhle próze je s poctivou dřinou otesané k nesnesitelné lehkosti, Haklova jednoznačně nejlepší a nejsmutnější kniha, přesný jazyk z krajiny poetiky Tonyho Ducháčka.

2. Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue). Strhující monolog moskevského intelektuála. Zvláštní, silná, těžko uchopitelná próza o absurditě současného putinovského Ruska, v níž se oko dokumentaristy Ryšavého kongeniálně setkalo s výrazným vhledem prozaika.

3. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy (Argo). Soustředěně zachycený osud šlechtičny, která dosud stála ve stínu významných mužů. Současně jde o téměř apokalyptický obraz z geografického mikrosvěta Vrchotových Janovic, který však obecněji zrcadlí nedávné dějiny celé střední Evropy.@ Anna Kareninová, překladatelka

Leo Spitzer: Stylistické studie z románských literatur (Triáda). S odstupem padesáti let po Spitzerově smrti se ukazuje význam jeho pojetí individuální poetiky velkých autorů. Pro české prostředí a také překladatelství průkopnická kniha.

Ivan Wernisch: Příběh dešťové kapky I–III (Gema Art). Pro mě zásadní autorský výbor Ivana Wernische (1958–1985, 1985–1994, 1996–2009): cesta s průvodcem – po jednom ze zásadních děl české literatury druhé poloviny 20. století.

Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Uspořádal Jan Čermák, překlady a komentáře třináct badatelů jeho skupiny (Triáda). Kromě obdivu k soustavné práci Jana Čermáka a jeho individuálně rozrůzněných spolupracovníků je to pro mě kniha celoročního nadšeného čtení. „Zrádný klíč/ mu odmykal tělo.“ Moderní obraznost... Vladimír Karfík, literární kritik

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host).

2. Karel Šiktanc: Nesmír (Karolinum). 3. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

Lenka Karfíková, filosofka a teoložka

Pierre Hadot: Závoj Isidin: Esej o dějinách ideje přírody (Vyšehrad). Úvaha o přírodě (přirozenosti věcí), která se ráda skrývá; autor je letos zesnulý francouzský znalec filosofie pozdní antiky, své téma sleduje od antiky k německému romantismu. F. W. J. Schelling: Filosofické zkoumání svobody (Oikúmené). Pojednání o svobodě navazující na tradici německé mystiky, doprovázené výborem z textů, kde se autor vyrovnává s německou klasickou filosofií.

Ludwig Wittgenstein: Poznámky o barvách (Filosofia). Několikařádkové filosofické úvahy o vnímání, rozlišování, významu jednotlivých barev.

Hanuš Karlach, překladatel

Reinhard Marx: Das Kapital (2. vydání Droemer/Knaur, Mnichov). Mnichovský kardinál v pomyslné disputaci se svým jmenovcem Karlem medituje nad stavem současného světa a člověka v něm; inspirativní, hluboké, uchvacující. Václav Klaus, prezident republiky

Nejzajímavější knihou roku 2010 pro mne byla kniha Cestovní pas rumunsko-německé spisovatelky Herty Müllerové (Mladá fronta). Zdá se mi neuvěřitelné, že někdo mohl žít v Ceau?eskově režimu, a přesto si ponechat tak originální a politicky zcela nezávislé myšlení a vidění světa. Je to unikátní pohled na život v komunismu.

Už jsem dostal mnoho desítek cen v nejrůznějších částech světa, a proto mne nadchla malá knížka rakouského spisovatele Thomase Bernharda Moje ceny (Prostor 2009). Mistr ironie a nekonformnosti popisuje, jaké trapné chvíle při udělování těchto cen zažíval, jak celebritou při udělování ceny často není ten, kdo ji dostává, ale ten, kdo ji dává.

Musíme se stále vypořádávat s novodobými českými dějinami, a proto jsem mimořádně pozorně četl pěknou knihu Josefa Tomeše Viktor Dyk a T. G. Masaryk (Nakladatelství Lidové noviny 2009). Podtitul Dvojí reflexe češství její obsah dobře vystihuje. @ Ivan Klíma, spisovatel

Tereza Brdečková: Alhambra (Odeon). Jako všechny její romány napsáno nádherným jazykem a skvěle vystavěno, postava otce je napsána bravurně.

Yudit Kiss: Léto, kdy otec zemřel (dybbuk). Tento román maďarské autorky je zjevně autobiografický, pozoruhodně ukazuje, že ženská láska je s to hořet naplno i k muži spíše nesnesitelnému.

Iva Pekárková: Málo černý Varlata (Millennium Publishing). Soubor drobných próz – kdysi se jim říkalo fejetony, dnes blogy. Světoběžná autorka těká mezi lidmi v Londýně, v Nigérii i v Česku vždy s podmanivým vtipem, pointami a vynikajícími postřehy.

Alexandr Kliment, spisovatel

Michal Viewegh: Biomanželka (Druhé město). Talent a zkušenost vrátily M. V. z bulváru k dobré a krásné literatuře. Humor, ironie a absurdita jednoho, nejednoho manželství.

Jana Klusáková, redaktorka ČRo

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009).

Olga Walló: Na počátku byl kůň (Labyrint).

David Hrbek: Dvacet zářících drahokamů (Jaroslav Vacl).

Tři původní české prózy o vědomí souvislosti – každá jinak, všechny znamenitě.

Alex Koenigsmark, spisovatel

1. Jiří Žáček: Červené paraplíčko (Šulc a Švarc).

2. Josef Hrubý: Otylé ach (Galerie města Plzně, edice Imago et verbum). Protože je to knížka krásná obsahem, formou, grafikou i papírem, je to kniha zralého autora, vypravená s úctou a láskou.@ Erazim Kohák, filosof

Ivan Chvatík (ed.): Myšlení Jana Patočky očima dnešní fenomenologie (Oikúmené). Podle Masaryka se česká otázka potřebuje stát otázkou světovou. Totéž platí o filosofii. V tomto vysoce odborném sborníku k tomu dochází.

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Vzpomínky jsou prostor nejsoukromější, zde se stávají veřejným prostorem lidských životů jedné ztracené generace. Jan Svěrák: Kuky se vrací (Mladá fronta). Zde uvádím výslovně jako knihu pro dospělé. Jako takovou ji považuji za nejpřesnější skicu české společnosti od Peroutkova Jací jsme.

Stanislav Komárek, biolog, filosof a spisovatel

Jaromír Vochala: Konfucius v zrcadle sebraných výroků (Academia 2009). Potřebný a zajímavý studijní materiál do přicházejících dob.

Jan Macek a kol.: Blanokřídlí České republiky I (Academia). Unikátní průvodce po všech těch vosách, včelách, čmelácích atd.

Markéta Kořená, literární historička

Miroslav Červenka: Záznamník (Atlantis).

Vladimír Binar: Čin a slovo (Triáda).

Josef Holcman: Cena facky (Kniha Zlín).

Pokračování na straně 28 Pokračování ze strany 27

Pavel Kosatík, spisovatel a publicista

1. John Berger: O pohledu (Fra). Nejlepší kniha na téma „Jak se dívat na obrazy“, jakou jsem kdy četl.

2. Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst).

Obrovská spousta odvedené práce a otázek z ní vyplývajících.

3. Jiřina Šiklová: Matky po e-mailu (Kalich). Jak se žije starším lidem. Dojalo mě to.

Antonín Kosík, filosof

Miroslav Petříček: Myšlení obrazem (Herrmann & synové 2009).

Petr Rezek: Tělo, věc a skutečnost (Galerie Ztichlá klika).

Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti (Academia 2009).

Blanka Kostřicová, literární kritička a spisovatelka

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Text hloubky, umělecké pravdivosti, nikoli na efekt vystavěné čistoty a poctivosti.

2. Jan Balabán: Povídky (Host). Záslužný počin – obzvlášť publikování textů nezařazených do předchozích povídkových knih je cenné.

3. Markéta Pilátová: Má nejmilejší kniha (Torst 2009). Zdařilé „vnitřní pokračování“ úspěšné autorčiny prvotiny. @ Pavel Kotrla, šéfredaktor časopisu Texty Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). ... protože jsem tam našel, co jsem hledal.

Miroslav Balaštík: Postgenerace. Zátiší a bojiště poezie 90. let 20. století (Host).

... protože zlatá byla „devadesátá“, a ne „šedesátá“.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host).

... protože odešel.

Petr Kotyk, literární historik

Vladimír Sadek: Doteky duše. Snový deník vzestupu lidské duše (Malvern 2009).

Viola Fischerová: Domek na vinici (Fra 2009).

Daniela Hodrová: Vyvolávání (Malvern).

Knihy udržující tradici – zpřítomňují zásvětí a mrtvé a obohacují naše prožívání času.@ František Koukolík, neuropatolog

1. Otakar A. Funda: Když se rákos chvěje nad hladinou. Fragmenty – texty (Karolinum 2009). Ještě existuje myšlenková hloubka, nadto sdělovaná neuvěřitelnou češtinou.

2. Chris Hedges: Empire of Illusion. The End od Literacy and Triumph of Spectacle (Nation Books 2009). Popis kulturní imploze, která se dotýká a dotkne nás všech.

Petr Koura, historik

1. Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany. Uspořádali Alena a Michal Přibáňovi (Books and Cards).

2. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia).

3. Françoise Mayerová: Češi a jejich komunismus. Paměť a politická identita (Argo 2009).

Pavlína Kourová, historička a editorka

1. Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany (Books and Cards).

2. Emanuel Frynta: Písničky bez muziky (3. vydání Argo).

3. Anna Fárová: A pásly by se tam ovce... (Torst).

Jiří Kratochvil, spisovatel

Bez váhání další „brněnský román“ Simona Mawera Mendelův trpaslík. Překlad Lukáš Novák (Kniha Zlín).

Vít Kremlička, básník

Patafyzický román Pařezov (Tribun EU 2009) od polabského knihovníka Jana Musila. V rozverně tragickém ději seznamuje čtenáře se životem na venkově i ve městě v době nynější i minulé, a jeho hrdina jest vzorem i pro mnohé dnešní. Promiňte, ale vyprávět se Pařezov nedá, je to hovězí kniha, nad kterou se budete smát.@ Olga Krijtová, nederlandistka

David Jan Novotný: Sidra Noach (Knižní klub). Tisíciletí ponižování a trýzně, a přitom tolik humoru!

Harry Mulisch: Objevení nebe. Překlad Veronika ter Harmsel Havlíková (Odeon). Filosoficky zapeklitá a napínavá kniha a skvělý překlad.

Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova. Překlad Magda de Bruin Hüblová (Host). Zpochybnění odboje bylo krátce po válce v Holandsku novum. Až po autorově smrti ho k nám uvedla neúnavná překladatelka.

Luboš Kropáček, orientalista

Jiří Hanuš, Ivana Noble (eds.): Konverze a konvertité (sborník, CDK 2009).

Nedim Gürsel: Alláhovy dcery. Z turečtiny přeložil Tomáš Laně (Host). Bujaré rushdieovské vyprávění vyvolalo nutně pohoršení; ale je tu i stesk po ztracené víře.

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia). Pročištění poskvrňované paměti. @ Robert Krumphanzl, editor a nakladatel (Triáda)

Zdeněk Vašíček: Slavoj Český & spol. Mistrova divertimenta (Plus). „Přicházím z Prahy,“ píše se v popisku k obrázku na frontispisu, „amám za úkol roznésti své přátelství všem Českým dětem.“ Mistrova divertimenta.

Marie Rút Křížková, literární historička a redaktorka

Hanuš Hachenburg: Hned vedle bílá barva mráčků verše – Terezín 1943. Editoři Filip Mašek, Daniel Pražák, František Tichý (Baobab a Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola). Verše Hanuše Hachenburga svědčí o výsostném talentu a básnické invenci autora, který byl umučen v osvětimské plynové komoře ve svých čtrnácti letech. Jeho verše objevili v archivu Památníku Terezín Hanušovi vrstevníci.@ Slavomír Kudláček, básník

1. Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Editor Jan Čermák, překlad kolektiv autorů (Triáda). Za ohromující, místy děsivý pohled do kotle s vařící se směsí pralátek moderní evropské kultury, za dávná slova na stále stejných místech.

2. Christian Norberg-Schulz: Genius loci (2. vydání Dokořán). Přes zklamání nad kvalitativním ústupem reprodukční grafické úrovně, ale nevyhnutelně pro osobní vztah ke knize, která mi kdysi pomohla uvědomit si vlastnosti a absolutní hodnotu kulturního časoprostoru.@ Pavla Lidmilová, překladatelka

Markéta Baňková: Straka v říši entropie (Petr Prchal).

Jiří Moravec: Procházka amazonským pralesem (Academia 2009). František Listopad, básník

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Líbezná kniha, něco mezi laickým Proustem a Felliniho Amarcordem. Veselé a smutné, smutné i veselé, jak to má být a jak to je.

Josef Hrubý: Otylé ach (Galerie města Plzně, edice Imago et verbum). Překrásná kniha jako artefakt, poezie krásná jako krabice plná dobrot, ne vždy laskavých. Živí mě už několik týdnů, denně ji užívám.

Marta Ljubková, dramaturgyně

Na konci roku 2009 vyšla antologie české poezie pro děti Nebe – peklo – ráj. Tenhle „tyglík“ není určen jen pro nejmladší: přehledný, inteligentní, interaktivní svazek mě baví i dvanáct měsíců poté, co jsem ho poprvé otevřela (editor Petr Šrámek, vydal Albatros).

Větrným mlýnům se povedla kniha Všecko napsané, soubor všech dosavadních textů režiséra J. A. Pitínského. I tohle je dílo, v němž se vyplatí pátrat, ztrácet se a zase nalézat. Oto Mádr, teolog

Bohemia jesuitica 1556–2006 (UK, Nakladatelství Karolinum).

John Henry Newman: I pokus se počítá (Karmelitánské nakladatelství). Ctirad Václav Pospíšil: Hermeneutika mystéria. Struktury myšlení v dogmatické teologii (druhé, rozšířené vydání, Karmelitánské nakladatelství).

Milan Macháček, knižní redaktor (Paseka)

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Román hodný obdivu už jen pro neuhýbavost, s níž si klade ty nejtěžší životní otázky.

Bill McKibben: Eaarth: Making a Life on a Tough New Planet (Times Books). Autor se zamýšlí nad tím, zda a jak se budeme schopni vyrovnat s nevratnými proměnami světa kolem nás.

Slawomir Mrożek: Kohout, Lišák a já. Překlad Helena Stachová (Fra 2009). Humorné i hořce ironické, vždy však brilantně vystavěné prózy ve výtečném překladu. @ Lubomír Machala, literární kritik a historik

1. Milan Kozelka: Bez adresy, s deštěm v patách (Petřínský samizdat 2009).

2. Ladislav Šerý: Laserová romance 3 (Agite/Fra 2009).

Tyto dva tituly by neměly pro svou myšlenkovou samostatnost a osvobozující rebelství zapadnout. Nelze s nimi souhlasit v každém ohledu, ale nutí kriticky přemýšlet.

3. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Otevřená osobní výpověď, životní bilancování umocněné otcovou nemocí a smrtí do existenciálních souvislostí. @ Martin Machovec, editor

1. Marie Klimešová: Roky ve dnech. České umění 1945-1957 (Arbor vitae). Velice závažný příspěvek k poznání neoficiální, dobovému tlaku nepodléhající české výtvarné scény v daných letech.

2. Martin C. Putna: Česká katolická literatura v kontextech. 1918– 1945 (Torst). Nejde jen o deskriptivní literárněhistorické dílo, ale i o pokus se objevně a kriticky vyrovnat s tímto českým literárním odkazem, vidět jej v nových souvislostech.

3. Evangelium podle Brabence. Rozhovor Renaty Kalenské (Torst).

Nádherně autentická výpověď člověka, křesťana, umělce, který vždy nekompromisně stál za svým – a také za to musel tvrdě zaplatit. @ Pavel Mandys, organizátor cen Magnesia Litera

Flannery O’Connorová: Dobrého člověka těžko najdeš (Argo). Povídky o lidské zabedněnosti, primitivismu a špatných úmyslech.

Helena Diesingová: Kája Saudek (Arbor vitae). Autorka se musela prodrat prostředím podezřívavých fanoušků a „sběratelů“ a přitom k Saudkovu dílu zůstala zdravě kritická.

Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova (Host). Protinacistický odboj, jak by o něm psal Franz Kafka – mezi chladným thrillerem a noční můrou. @ Ivan Matoušek, spisovatel

Klaus Merz: Jakub spí (vlastně román). Překlad Milan Tvrdík (Archa). V literatuře mohou existovat texty, které lze přirovnat k hmotě neutronových hvězd, neboť když jsem tuto knihu o padesáti stránkách dočetl, měl jsem pocit, že jsem přečetl dlouhý román.

Anna Blažíčková: Psí víno (Triáda). Strhující síla neokázalého děje mi přinesla podobně hluboký zážitek jako prózy Zbyňka Hejdy nebo Elišky Vlasákové.

Robert Walser: Procházka. Překlad Radovan Charvát (Opus). Na procházkách s Robertem Walserem nás svět a život nepřestávají znepokojovat, ale v jeho doprovodu jsme též svérázným způsobem obohacováni a také se zasmějeme.@ Jan Mattuš, překladatel a nakladatel (Julius Zirkus) Pavol Rankov: Stalo se prvního září (Host). Pozoruhodný důkaz, že i dnes lze napsat výbornou věc bez metání experimentálních kozelců.@ Tomáš Mazal, kočí

Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany (Books and Cards). V chmurných dopisech Jana Zábrany přízračně vylíčená beznaděj doby husákovské normalizace, likvidující každou snahu v oblasti kultury, nejen knižní.

Jaroslav Žák: Konec starých časů (Plus). Typicky Žákovým humorem popsané absurdní panoptikum postav a událostí Února 1948 na malém městečku.

Claudio Magris: Dunaj (2. vydání Mladá fronta). Rozsáhlý esej o putování od pramenů řeky k její deltě, putování mnohovrstevnou středoevropskou kulturou, rozličnými událostmi, drobnými příběhy. Kniha, ke které je nutno se vracet.@ Jaroslav Med, literární historik

Bernard Michel: Praha – město evropské avantgardy 1895–1928 (Argo). Velice zajímavý pohled francouzského historika na českou kulturní scénu.

Vladimír Binar: Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi (Triáda). Konečně máme solidní literárněhistorický klíč k pochopení složitého Demlova tvůrčího vývoje.

Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host 2009). Významný román, po zásluze za něj autor dostal Státní cenu za literaturu.

Věra Menclová, literární historička

Miroslav Červenka: Záznamník (Atlantis).

Růžena Grebeníčková: Máchovské studie (Academia).

David Jan Novotný: Sidra Noach (Knižní klub).

Vladimír Merta, hudebník

1. Dagmar Šimková: Byly jsme tam taky (Monika Vadasová-Elšíková, 5. vydání). Povinná ne-literatura. Mužně hrdá, žensky důstojná pravda o nelidskosti kruté ideologie, která zasedá v parlamentu, trvá a hrozí.

2. Howard Sounes: Down the Highway (Galén). Vyčerpávající vhled do díla a osudů Boba Dylana. Ideální amalgám fakt a jejich domyšlení vzkazuje hráčům i fanouškům, že hudbu lze číst.

3. Jednověté deníky – příloha Revolver Revue (Ivan Matoušek, Vít Kremlička). Velká literatura malého dne, ukazující cestu všem, kdo v sobě neumějí škrtat.

Věroslav Mertl, spisovatel

1. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). Skvěle zvládnuté téma o pětiměsíčním trvání druhé republiky, kdy hledání viníků po Mnichovu bolestně rozdělovalo celou společnost.

2. Rozhovory Radima Kopáče s Bohumilem Nuskou 2008–2009 (Bor). Mimořádně zajímavá vyznání spisovatele, historika umění a vědce o umělecké tvorbě, ale také o světaběhu převážně od druhé poloviny 20. století až po dnešek.

3. Jiří Černohlávek: Básně (Torst). Souborné vydání díla, v němž se zrcadlí úděl dalšího neprávem opomíjeného osamělého běžce. Petr Mikeš, překladatel

1. Gustav Janouch: Hovory s Kafkou (Torst 2009). První české vydání Janouchovy knihy s vynikajícím doslovem germanistky Veroniky Tuckerové.

2. Jan Suk: V aréně prachu, stínů a večerů. Eseje o ženských postavách v opeře (Pulchra). Knížka, kterou by si měl přečíst každý, kdo miluje operu a její ženské protagonistky.

3. Milada Motlová: Český rok od jara do zimy (Fortuna Libri). Sbírka lidové moudrosti, shromážděná známou etnografkou, s půvabnými ilustracemi Tomáše Řízka.

František Mikš, šéfredaktor revue Kontexty a nakladatelství Barrister & Principal

Překvapení: Robert Fajkus: Prašivina (Weles). Sbírka brněnského básníka, po třinácti letech (!), velmi silná.

Objev: Petr Mazanec: Verše a texty – 6 (Pelhřimov, vlastní náklad). Skromný básník z Vysočiny, knižně dosud vydal pouze obsáhlý výbor Jarní chodec (Dauphin 2009).

Jistota: Petr Král: Den (čili Bílou navrch) (Pavel Mervart).@

Pokračování na straně 29 Pokračování ze strany 28 Josef Mlejnek, básník, kritik a překladatel

Mimo soutěž: Chlévská lyrika aneb Zvířata nám odcházejí ze života. Editor Zdeněk Volf (Sursum).

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). Henri de Lubac: Meditace o církvi. Překlad Tomáš Parma (Karmelitánské nakladatelství). Čteme-li pozorně toto dílo jednoho z otců druhého vatikánského koncilu, dokážeme přesněji rozlišit mezi personou církve a jejím personálem.

Maria Czapska: Evropa v rodině. Z polštiny přeložil Jaroslav Šubrt (Academia, edice Paměť). Svědectví o první pětině minulého století dějin nejen polských a středoevropských. Denis Molčanov, překladatel

John Irving: Last Night in Twister River (USA, Black Swan Publishing). Irvingův pro mě zatím nejúplnější román, propracovanost zápletky podtrhává lidství hrdinů.

Herta Müllerová: Atemschaukel (Mnichov, Hanser Verlag 2009). @ Dobrava Moldanová, literární historička

Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany. (Books and Cards). I pro čtenáře Zábranova Celého života a Škvoreckého Příběhu inženýra lidských duší jsou silným zážitkem. Znějí jako poslední volání z potápějícího se Titaniku.

Laurent Binet: HHhH. Překlad Michala Marková (Argo). Knih o Heydrichovi je mnoho, tahle je zajímavá svou literárností, která ale nepohlcuje věrohodnost a nedovolí fabulaci odpoutat se od historických skutečností.

Třetí kniha, vlastně knihy, patří do kategorie letního čtení: Stieg Larsson: Milénium. Překlad Azita Haidarová (Host).@ Alena Morávková, překladatelka

1. Pavel Brycz: Svatý démon (Host).

2. Petra Hůlová: Strážce občanského dobra (Torst).

3. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host).

Ivan Motýl, básník

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Nejpůsobivější „kázání o smrti“, jaké vzniklo v české literatuře. Přitom žádná hra na výlučnost, slova pro všechny, a jak jsem se osobně přesvědčil, kniha zaujala nejen intelektuály, ale i ostravské prodavačky a zdravotní sestry. Jan Balabán uměl promluvit ke každému, srdcem byl kazatel, pak teprve literát. V pondělí 19. dubna 2010 se mi v ostravské pivnici Staročech svěřil, že tu knihu „snad nepřežije“. Nepřežil, ale ta kniha přežije nás všechny.

Jiří Našinec, překladatel

Bernard Michel Praha – město evropské avantgardy 1895–1928, Zasvěcený pohled zvenčí nám mnohdy pomůže nazřít skutečnosti, které jsme v zajetí zavedených kulturněhistorických klišé nevnímali. Ladislav Nagy, anglista

Jaroslav Žák: Konec starých časů (Plus). Vtipná, přesná, až děsivě pravdivá a především smutná výpověď o proměně české společnosti po druhé světové válce.

Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue). První román Martina Ryšavého jsem přečetl s nadšením, bál jsem se, že druhý bude výrazně slabší. Naštěstí tyto obavy byly zcela nepodložené.

Martin Hilský: Shakespeare a jeviště svět (Academia). Práce ohromující nejen svým rozsahem, ale i kvalitou zpracování.@ Ladislav Nebeský, matematik a básník

Daniela Hodrová: Vyvolávání (Malvern). Protože je to kniha uhrančivá.

Peter Demetz: Praha ohrožená 1939–1945. Politika, kultura, vzpomínky. Přeložil Šimon Pellar (Mladá fronta). Protože se v ní celkový pohled na Prahu za protektorátu prolíná s tehdejšími osudy autora a jeho blízkých.

Michal Křížek, Lawrence Somer, Alena Šolcová: Kouzlo čísel. Od velkých objevů k aplikacím (Academia 2009). Protože tato kniha obsahuje mnoho krásných myšlenek.

Tomáš Němeček, redaktor LN Malcolm Gladwell: What the Dog Saw (Little, Brown and Company 2009). Moje dnešní představa, jak by psaní pro inteligentní celostátní deník mohlo vypadat.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Z české beletrie mě nakonec oslovilo nejvíc; i když člověk aby se s Balabánovým myšlením a dílem pral jak Jákob s andělem.

Richard Thaler, Cass R. Sunstein: Šťouch (Kniha Zlín). Uznávám: je to asi módní pomíjivá kniha. Ale na její základní tezi od té doby občas myslím. @ Zdeněk R. Nešpor, sociolog

Benjamin Frommer: Národní očista. Retribuce v poválečném Československu (Academia).

Jiří Piškula: Dějiny Církve adventistů sedmého dne v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (AdventOrion 2009).

Martin C. Putna: Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (Vyšehrad). Oceňuji akribii a vyrovnanost, s nimiž autoři přistoupili ke světlům i stínům sledovaných témat, v případě M. C. P. také jeho neochvějnou „politickou nekorektnost“ a (nepřiznanou) stranickost. Martin Nodl, historik

Život a dílo Jeronýma Pražského z pera Františka Šmahela (Argo, mimo soutěž) pro schopnost vstoupit podruhé do téže řeky a najít v ní nová řečiště. Paměti teatrologa Františka Černého Normalizace na pražské filozofické fakultě (1968–1989) (FF UK) pro odvahu reflektovat sám sebe a uvažovat v pochybnostech. A Jan Svěrák: Kuky se vrací (Mladá fronta) pro touhu hledat dětskou duši a vnímat ji v její otevřenosti, nejen skrze sebe sama.

Štěpán Nosek, básník

1. Jan Čermák (ed.): Jako když dvoranou proletí pták. (Triáda). Práce dvanácti překladatelů, další doklad překladatelského potenciálu pražské anglistiky.

2. Jonáš Hájek: Vlastivěda (Fra). Pronikavá poezie psaná jazykem, který o sobě ví. Básně sympatické už jen tím, jak se vyhýbají útokům na českou básnickou první signální.

3. Petr Onufer (ed.): Před potopou. Kapitoly z americké literární kritiky 1930–1970 (Revolver Revue a Triáda). Sbírka jasného, podnětného, příčetného myšlení o literatuře. Můžete hádat, co se tu myslí tou potopou… Bohumil Nuska, spisovatel

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). Kniha je vynikající z obsahového i formálního hlediska, je výsledkem dlouholetého studia a přináší množství překvapivých a namnoze i dosud neznámých skutečností. Jiří Opelík, literární historik

1. Leo Spitzer: Stylistické studie z románských literatur. Překlad a edice Jiří Pelán a Jiří Stromšík (Triáda). 2. Peter Demetz: Praha ohrožená 1939–1945. Překlad Šimon Pellar (Mladá fronta).

3. Philip Roth: Druhý život. Překlad Jiří Hanuš (Mladá fronta).

Patrik Ouředník, spisovatel

Z české literatury Strážci občanského dobra Petry Hůlové (Torst): „Turisti netušili nic.“

Z nečeské literatury Tam, kde jsou tygři domovem Jeana-Marie Blas de Roblese (Host): „Haarrk!“

Z české esejistiky České snění Pavla Kosatíka (Torst): „Bůh je s námi, kdo proti nám, toho Perun smete.“

Z nečeské filosofie Jediný a jeho vlastnictví Maxe Stirnera (Academia). Vzdor tomu neobratnému titulu.

Václav Pačes, genetik

1. Simon Mawer: Mendelův trpaslík (Kniha Zlín). Dobrodružná a poučná genetika.

2. Jiří Padevět: Cesty s Karlem Hynkem Máchou (Academia, edice Atlasy a průvodce). To je romantika! Máme letos 200 let od narození K. H. M.

3. Stieg Larsson: Milénium (Host). Trilogie slavných detektivek. Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia

Jonathan Litell: Suché a vlhké (Odeon). Belgický ultrapravicový politik a příslušník waffen SS posloužil autorovi jako odrazový můstek k analýze fašismu a myšlení příznivců podobných hnutí.

Thomas Hobbes: Leviathan (Oikúmené). Jeden z nejvlivnějších filosofických a politologických textů v moderním a kompletním českém překladu.

Nesoutěžně: Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer: Cesta na severozápad (Academia). Jeden z největších příběhů studené války se po podání Otakara Rambouska a Jana Nováka dostává ke čtenářům také v podání samotných aktérů...@ Aleš Palán, publicista a novinář

1. Jakub Deml: Carissime, kde se touláte? (Dauphin). Kvůli nezředěnému prožitku neklidu a fascinace, které stojí v zárodku snad každého velkého díla.

2. Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst). Kvůli té útěše, že když už nedokážeme vědět mnoho o všem, lze vědět alespoň všechno o něčem.

3. Pavlos Matesis: Starý dnů (Host). Pro ten hnus, který dokáže být očistný; číst tuto knihu je jako umývat se blátem – a přece to funguje.

Vladimír Páral, spisovatel

Hana Andronikova: Nebe nemá dno (Odeon). Věřím, že smysl života je cesta, a toto jest velká kniha cesty.

Václav Klaus: Zápisky z cest (Fragment). Zejména s přihlédnutím k jeho stěžejní knize Kde začíná zítřek (Knižní klub), vydané až koncem roku 2009.

Jaroslav Rudiš: Konec punku v Helsinkách (Labyrint). Plných 259 stran textu naplno snad bez jediného hluchého místa.

Zdenko Pavelka, publicista, editor

Hana Lundiaková: Vrhnout (Kniha Zlín). Povídková prvotina jako možná nejvýraznější domácí projev globální vlny nové poetiky – ostré ve výrazu a plné symboliky.

Petr Hruška: Někde tady. Český básník Karel Šiktanc (Host). Mistrovská monografie, přitom ještě: poezie, román, reportáž i esej.

Jan Keller: Tři sociální světy. Sociální struktura postindustriální společnosti (SLON). Jak pitevní protokol věcná zpráva o umírání sociálně solidárního světa.@ Petr Pazdera Payne, spisovatel

J. Bernlef: Vyhasínání mozku Martina Kleina (Za tratí). Nejedná se o klinický popis nemoci, ale o skvělé literární poselství někdy až filosofického dosahu o procesu, kdy cogito samo se rozpadá a sum je ohroženo ve svém kořeni.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Podobně také tento – dle svědectví několika autorových přátel nedokončený – román říká sám sebou, že člověk je dočasná struktura.

Robert Fajkus: Prašivina (Weles). Krajina Fajkusových básní je jako řešeto, jehož štěrbinami a škvírami dotírá tajemství.

Jiří Pehe, politolog

1. Harry Mulisch: Objevení nebe. Překlad Veronika ter Harmsel Havlíková (Odeon). Příběh, který vyprávějí andělé, nabízí skutečnou intelektuální a literární žeň.

2. Tomáš Halík: Divadlo pro anděly (NLN). Kdo chce vědět, proč je Halík v zahraničí nejoceňovanějším českým intelektuálem, a proč irituje domácí kritiky, může si to znovu ověřit v této skvělé knize.

3. Tony Judt: Ill Fares the Land (Penguin Press HC). Geniálně jasnozřivá úvaha nad budoucností demokratické levice. Na začátku příštího roku vyjde česky.

Ivana Pecháčková, nakladatelka (Meander)

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host).

2. Vojtěch Mašek, Markéta Hajská, Máša Bořkovcová: O přibjehi. Albína (Lipnik). Životní příběh Romky Albíny se čte jedním dechem... Komiksové album, součást trilogie O přibjehi, je výtvarně i typograficky mimořádně povedené (Cena Muriel na Komiksfestu).

3. Ján Uličiansky: Malá princezna. Ilustroval Miloš Kopták (Práh). Oduševnělá, pohádkově-filosofická dětská kniha, tak jako Malý princ, jehož je velmi volnou parafrází. @ Jiří Pechar, literární historik

Bajajova próza Na krásné modré Dřevnici (Host 2009) a o Topolova próza Chladnou zemí (Torst 2009). Zatímco Bajaja si při evokaci často neradostných prožitků uchovává svůj moudrý a vyrovnaný nadhled, v Topolově případě mi připadá, že jméno, které nese udělená cena, může tak trochu zastřít provokativnost tohoto hororu, který v hrůzné nadsázce líčí, jak sama upomínka minulých hrůz by v atmosféře všezahlcující komerce a všepřehlušujícího humbuku mohla nakonec vyústit jen v jejich imitaci.

Jiří Pelán, literární historik a překladatel

1. Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst). Vynikající, materiálově bohatá kritická syntéza.

2. Hans-Georg Gadamer: Pravda a metoda I. Překlad David Mik (Triáda). Zásadní příspěvek k teorii a praxi hermeneutiky, precizní česká verze.

3. Philippe Claudel: Šedé duše. Překlad Zora Obstová (Paseka). Mimořádný francouzský vypravěč, jehož stylistickou bravuru lze beze zbytku ocenit i v českém překladu. Jiří Peňás, kritik, vedoucí kulturní redakce LN

Za českou beletrii Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Host).

Za světovou beletrii Harry Mulisch: Objevení nebe (Odeon).

Za naučnou literaturu Oswald Spengler: Zánik Západu (Academia). Miloslav Petrusek, sociolog

1. Willem Frederik Hermans: Temná komora Damoklova (Host).

Tragický, skvěle vyprávěný příběh „malého člověka“ ve „velké době“, z jejíchž nástrah a pastí nebylo úniku.

2. Laurent Binet: HHhH (Argo). Vyprávění o obecně známé události, které si nehraje na jedinou možnou pravdu, by mělo být povinnou a současně dobrovolnou domácí četbou nejen adolescentů, ale i jejich rodičů.

3. José Saramago: Slepota (Plus). Ne pro Nobelovu cenu, ale pro způsob i obsah sdělení o tom, kam až sahají hranice možného lidství a společenských konvencí. @ Karel Piorecký, literární historik

1. Petr Hruška: Někde tady. Český básník Karel Šiktanc (Host). Hruškova monografie svým osobitým jazykem přesvědčivě prezentuje čtení poezie jako nenahraditelnou zkušenost.

2. Miloslav Topinka, Jakub Řehák (eds.): Nejlepší české básně 2010 (Host). Antologie může být schůdnou cestou současné poezie k širšímu okruhu čtenářů.@ Vladimír Pistorius, nakladatel

Julien Barnes: Žádný důvod k obavám (Odeon). Brilantní, chytrý esej o smrti a umírání.

Israel Finkelstein, Neil Asher Silberman: Objevování Bible (2. vydání Vyšehrad). Výborná kniha o svědectví archeologie, starověké historii izraelské země a jejího otisku a v biblických textech.

Největší potěšení mi ale letos přinesla četba románu Pan Mani, napsaného Avrahamem B. Jehošuou. Protože však vyšel v našem nakladatelství, mohu ho uvést pouze mimo soutěž.@

Pokračování na straně 30 Pokračování ze strany 29 J. A. Pitínský, dramatik a básník

Antonín Hošťálek: Vzpomínky na Brno (Moravskoslezký kruh 2009). Nikoliv dva svazky, ale 26 stráneček tu svůdně popsalo dobrodružnou pouť životem v malé metropoli.

Mojmír Trávníček: V letokruzích naboso (Malina 2009). Těžko tu řádkem vyjádřit všechnu tu skromnost, jímavost a pronikavost…

Julius Enders: Sborník vzpomínek a statí (Česká společnost rukopisná). Živá vzpomínání na fenomenálního jazykovědce –„rukopisníka“ – a překladatele (kompletního!) Aischyla.

Prémie – K. V. Rais: Západ (Československá grafická Unie 1933). P. S.: Prosím, prémii mi nechte! Až si knihu přečtete, sami uhlídáte proč! Děkuji.

Daniel Podhradský, nakladatel (Dauphin)

Maciej Ruczaj (ed.): Návrat člověka bez vlastností. Krize kultury v současné polské esejistice (CDK). Soubor esejů současných polských myslitelů. Pánové odhalují lži skrývající se za slovy svoboda, demokracie, rovnoprávnost. Vysoké myšlení vysoké kultury, byť v krizi.

Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí / Krev není voda (Host). Aby si to taky někdo přečetl a zjistil, kde se nachází vrchol české literatury konce minulého století.

Oswald Spengler: Zánik Západu. Obrysy morfologie světových dějin (Academia). Protože jsem ji chtěl dávno vydat a teď mám konečně klid. Doufám, že si to pan Padevět přečte a za odměnu mi ji pošle.@ Jindřich Pokorný, překladatel

1. Vít Kremlička: Jedna věta (Společnost pro RR). Básníkova zpráva o životě, svobodném za každou cenu.

2. Antoine Fleury, Lubor Jílek (eds.): Une Europe malgré tout (Evropa navzdory všemu... Vzájemné kontakty umělců, vzdělanců a vědců... za studené války, 1945–1990; Brusel 2009). Velké a stále živé téma zpracovalo mezinárodní společenství dvaceti sedmi badatelů.

Jiří Přibáň, filosof a sociolog práva

1. Vladimir Sorokin: Třicátá Marinina láska (2. vydání Pistorius & Olšanská). Dílo, jehož téma sice může pobuřovat, ale styl bezpochyby okouzluje.

2. Maurice Halbwachs: Kolektivní paměť (SLON). Klasické dílo moderní sociologie zabývající se vztahem mezi sociálním časem a kolektivní identitou.

3. Jiří Pehe: Demokracie bez demokratů (Prostor). Angažovaná i odborně poučená publicistika, která stále ještě nerezignovala na myšlenku, že demokracie je především veřejná rozprava.

Antonín Přidal, spisovatel a překladatel

1. Orlando Figes: Šeptem. Přeložila Petruška Šustrová (Beta-Dobrovský a Ševčík 2009). Stovky osobních svědectví o sovětském pekle lží a perzekucí, nad kterým by Dante zešílel.

2. Pavel Kosatík: České snění (Torst). „Snář“ sice retrospektivní, ale vnukající otázku, jak je to s českým sněním a procitáním dnes.

3. Na rozhraní kultur. Případ Paul/Pavel Eisner. Sborník příspěvků přednesených na mezinárodním sympoziu (Univerzita JEP v Ústí nad Labem). Neobvyklé průhledy do snění vícejazyčného.

Josef Rauvolf, překladatel a publicista

Gary Snyder: Nebezpečí na vrcholcích. Překlad Luboš Snížek (Za tratí). Snyder není žádná salonní květinka a o horách píše tak, až dech přechází a jeden závidí – s nebývalou básnickou hloubkou a empatií.

Laozi: Kniha o cestě a síle. Překlad Oldřich Král (Galerie Zdeněk Sklenář). Po čtyřiceti letech se vrátit k vlastnímu překladu vyžaduje odvahu a ještě větší pokoru, v Králově případě připočtěme ještě nebývalé pochopení ducha originálu.

Jack Kerouac, Allen Ginsberg: The Letters (Viking). Míra otevřenosti, již si oba přátelé v dopisech (1944–1963) dopřávali, je obdivuhodná, nemluvě o možnosti nahlédnout do zákulisí tvorby těchto klasiků nejen americké literatury.

Martin Reiner, spisovatel, básník a nakladatel (Druhé město) Daniel Kehlmann: Sláva (Mladá fronta 2009). Kehlman je v podstatě mladej fógl, ale píše skoro geniálně... Veliké potěšení ze čtení!

Pavel Reisenauer, výtvarník

Bible. Překlad 21. století (Biblion 2009). Kniha stále živá, moudrá i čtivá.

Jan Rejžek, kritik a publicista

Sofi Oksanen: Očista (Odeon). Vpravdě antické drama finské autorky z poválečného Estonska, kde „z půdy zoufalství rostou nedobré květy“. Překlad Jan Petr Velkoborský. Steve Toltz: Zlomek celku (Nakladatelství Jota). Obří tragikomický román debutujícího Australana ve výtečném převodu Tomáše Suchomela.

Josef Winkler: Až nastane čas (Archa). Morbidní příhody z korutanské vesnice, ale jakým stylem napsané! Kongeniální překlad Magdaleny Štulcové.

Daniel Reynek, fotograf

Zdeněk Volf (ed.): Chlévská lyrika. Foto Jindřich Štreit (Sursum).

Jan Tuček: Auta východního bloku (Grada 2009). Pro poutavost textu a čistotu jazyka.

Jiří Reynek, překladatel

Zdeněk Hron: Řeka v dešti. Básně 2007–2008 (dybbuk).

... natolik jsem byl překvapen! Christa Rothmeier, bohemistka (Vídeň)

Markéta Pilátová: Má nejmilejší kniha (Torst 2009). Výborně vyprávěný román s dobře vymyšleným dějem. Zdeněk Rotrekl, básník

1. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia).

2. Maimonides. Výběr z korespondence. Překlad, studie a statě Daniel Boušek a Dita Rukriglová (Academia).

3. Vladimír Justl: Holaniana (Akropolis). Martin Ryšavý, spisovatel a dokumentarista

Největší zážitek pro mne znamenaly Africké dojmy Raymonda Roussela v překladu Miroslava Drozda (Dauphin 2009). Pak bych jmenoval esej Paula Virilia Válka a film v překladu Terezy Horákové a Michala Pacvoně (Pavel Mervart 2007). A do třetice bych přidal knihu o české postavantgardě 40.–60. let Symboly obludností od Marie Langerové, Josefa Vojvodíka, Anji Tippnerové a Josefa Hrdličky (Malvern 2009).

Pavel Řezníček, spisovatel

J. A. Pitínský: Všecko napsané. Hry, prózy, básně, hrůzy (Větrné mlýny). Pro černý humor, který čiší z každého řádku Pitínského díla.

Bořivoj Kopic: Bakelitový svět (Kniha Zlín). Pro černý humor, kterým byl samotný život básníka Kopice. I jeho konec života byl mistrovským kouskem černého humoru.

Herta Müllerová: Rozhoupaný dech (Mladá fronta). Pro neženský a tvrdý způsob, kterým je kniha napsána. Jakub Říha, redaktor

Miroslav Červenka: Záznamník (Atlantis).

Jan Čermák (ed.): Jako když dvoranou proletí pták (Triáda).

Vladimír Binar: Čin a slovo (Triáda).

Protože každá z nich je svým způsobem dokladem o oddanosti dílu, vlastnímu i cizímu.

Zdena Salivarová, spisovatelka

1. Peter Demetz: Praha ohrožená 1939–1945. Z angličtiny přeložil Šimon Pellar (Mladá fronta). Kniha o Praze v dobách německé okupace, o životě v protektorátních politických a kulturních podmínkách.

2. Pavel Kosatík: České snění (Torst). Kniha o hledání české identity obyvateli české kotliny mezi jejími sousedy.

3. Jaroslav Žák: Konec starých časů (Plus). Skvělá fraška o nástupu komunistů k moci na malém městě. Miroslav Singer, guvernér ČNB

Andrew Ross Sorkin: Too Big To Fail: The Inside Story of How Wall Street and Washington Fought to Save the Financial System – and Themselves (Viking 2009). Skvěle detailní reportáž o tom, co dělali hlavní aktéři finanční krize na podzim roku 2008. Měny a řády problémů mohou být u krizí jiné, ale chování jejich aktérů a chyby jsou docela podobné.

Robert Harris: Lustrum (Hutchinson 2009, paperback 2010). Druhý díl Harrisovy práce o Ciceronovi. Čtení o tom, jak elita zdánlivě snadno ufinancovatelným populismem, podlézáním masám státními příděly chleba a her a pohrdáním zákony i státem dokáže během krátké doby zničit nejen hlavního hrdinu, ale hlavně vládu práva v Římě.

Lichožrouti se vracejí od Pavla Šruta. Ilustrace Galina Miklínová (Paseka). Snad občané nezpanikaří a nezačnou pochybovat o stabilitě měny, ale občas nakouknu do knih, které má můj potomek rozečtené, a už první díl příběhů požíračů ponožek mě skvěle pobavil, druhý v nastoupené tradici pokračuje, tentokrát hlavně v Africe, kde už sehnat ponožku je pro hladového lichožrouta nemalý problém. A jasně, skvělé ilustrace.@ Petr Skoumal, hudebník

Václav Klaus: Zápisky z cest (Fragment). V. K. poznává svět a čtenář poznává V. K. To vše za pouhých 279 Kč.

Zdeněk K. Slabý, spisovatel a literární publicista

1. Pavel Eisner: Chrám i tvrz (xyz). Tato „bible češtiny“ patřila už na gymnáziu k mým oblíbeným a domnívám se, že právě dnes, v době jazykové mizerie, by měla být čtena všemi vzdělanými lidmi.

Růžena O. Brožová: Byla jsem kočovnou herečkou i královnou (krásy) (Paseka). Pozoruhodný průhled do zákulisí života jedné členky legendárního rodu Brožů, nadto skutečně první české královny krásy.

Karel Lhota: Nejen slova (Mladá fronta). Navzdory drobnému „střetu zájmů“ (tj. mimo soutěž) chci upozornit na publikaci, která konečně mapuje dílo jednoho z nejbližších spolupracovníků architekta Adolfa Loose a spolutvůrce Müllerovy vily. Vít Slíva, básník

Robert Fajkus: Prašivina (Weles). Třináct let po prvotině… Volím nejen z přátelských citů.

Jan Sokol, filosof

Bernard Michel: Praha – město evropské avantgardy 1895–1928 (Argo). Přehled těch slavných let od francouzského historika a nadšence pro Prahu s pěknou obrazovou přílohou.

Jakub Marek: Kierkegaard. Nepřímý prorok existence (Togga). Konečně pokus o soustavný i kritický výklad Kierkegaardových postojů včetně jejich vnitřní logiky a vývoje.

Ladislav Soldán, literární kritik a editor

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia). David Lukšů, Aleš Palán (eds.): Rozsvítil pro mne. Přátelství Otokara Březiny a Matěje Lukšů. (Host 2009, distribuováno od léta 2010). Přináší původní materiály týkající se života a díla Otokara Březiny a jednoho z jeho učitelských kolegů. Ivan Wernisch: Nikam (Druhé město). Nová básnická sbírka zase s něčím původním.@ Helena Stachová, překladatelka, polonistka

1. Wojciech Kuczok: Spiski (Zápisky, Varšava, WAB). Humoristickopoeticko-eroticko-dobrodružný román z prostředí polských Tater, plný neuvěřitelně zábavných, ba i mytických příběhů.

2. Jaromír Štětina: Gravitace (Nakladatelství Lidové noviny). Jsem ráda, že i Ivan Klíma v předmluvě k této knize konstatuje, že Štětina je jedním z našich nejlepších současných prozaiků. To vím dávno.

3. Ľubomír Smatana: Jánošíci s těžkou hlavou (65. pole). Vtipné čtení o tom, jak to dnes vypadá v zemi, kde už nejsme doma. A občas je nám to líto.

Martin Stöhr, redaktor časopisu a nakladatelství Host

Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany (Books and Cards). Teprve tímto útlým svazkem se zkompletovaly Zábranovy deníky Celý život; jeho líčení prvních let normalizace v dopisech příteli je mučivé – jedinečný příspěvek k naší stále chatrnější a růžovější paměti.

Josef Hrubý: Otylé ach (Galerie města Plzně). Novinka nenápadného klasika z Plzně, která mne nadchla – v jeho textech je (pro mne ideálně) namícháno takzvaně básnické a civilní vidění světa.

Simon Mawer: Skleněný pokoj (Kniha Zlín 2009). Román ve skvělém překladu Lukáše Nováka dokazuje, že i pro „staré“ vypravěčské postupy se dá nalézt nový rámec.

A mimo soutěž: Jan Balabán: Zeptej se táty (Host).@ Stanislav Struhar, spisovatel, Vídeň

1. Jakub Deml: Carissime, kde se touláte? (Dauphin). Korespondence plná vášně a hloubky – pěkná a historicky cenná publikace nezapomenutelného člověka.

2. Arnošt Lustig: Hodiny jako větrný mlýn (Knižní klub). Další literární klenot v Lustigově díle, v dnešním světě vysoce aktuální, je současně intenzivním pohledem do temné minulosti.

Milan Suchomel, literární kritik

Z domácích novinek jsem nejvíc prodlel s Vyvoláváním Daniely Hodrové (Malvern), Nesmírem Karla Šiktance i Jana Koblasy (Karolinum), Mořem Pavla Kolmačky (Triáda). Mají něco společného. Z ne-krásné literatury: Jazyková metafora živého, editoval Anton Markoš (Pavel Mervart); Jiří Navrátil: Kroužení kolem nemyslitelného (dybbuk).

Vladimír Svatoň, literární historik

1. Jako když dvoranou proletí pták. Antologie nejstarší anglické poezie a prózy (700–1100). Editor Jan Čermák (Triáda). Na vzdálených epochách a civilizacích je fascinující, jak se „osudy lidí“ podobají našemu životu a naší zkušenosti.

2. Spor o přirozený svět. Editoři Bedřich Velický, Kateřina Trlifajová, Pavel Kouba (Filosofia). To, co umělecký výtvor nabízí, je vlastně touha pochopit „svět“ jako celistvé dění.

3. Miroslav Petříček: Myšlení obrazem. Průvodce současným filosofickým myšlením pro středně nepokročilé (Herrmann & synové 2009).@ Mariusz Szczygieł, reportér, Gazeta Wyborcza, Varšava

1. Pavel Kosatík: České snění (Torst).

2. Laurent Binet: HHhH (Argo). 3. Iva Pekárková, Lenka Procházková: Zvonek a pak chorál (Millennium Publishing).

Petr Šabach, spisovatel

1. Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue).

2. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo).

3. Knížky, kterým jsem byl letos za kmotra.

Ladislav Šerý, překladatel a spisovatel

1. Anna Kareninová: Céline v Čechách (Revolver Revue). Fascinující hold velkému autorovi pojednává nejen o Čechách a nejen o Célinovi. 2. Martin Ryšavý: Vrač (Revolver Revue). Když se ví, jak na to, je Rusko skvělá inspirace.

3. Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Nejlepší je Konec světa, ale za každého Hakla pámbu zaplať a požehnej.

Pokračování na straně 31 Pokračování ze strany 30 Viktor Šlajchrt, literární kritik

Zábranův překlad novely Josepha Conrada Srdce temnoty (3. vydání Dokořán) s působivými ilustracemi Blanky Dvořákové a pozoruhodným doslovem Zdeňka Vašíčka.

Útlý svazek Witolda Gombrowicze Kurz filosofie v šesti hodinách a patnácti minutách (Revolver Revue) v překladu Čestmíra Pelikána, je sestaven z fragmentárních zápisů několika privátních lekcí, k nimž umírajícího spisovatele přiměla jeho mladá choť, aby se trochu zabavil.

Eseje amerických literárních vědců v knize Před potopou (Revolver Revue, Triáda, editor Petr Onufer) z let 1930–1970, kdy už pohasínalo modernistické nadšení, ale postmoderna se ještě neohlásila.@ František Šmahel, historik

1. Vladimír Spáčil, Libuše Spáčilová: Míšeňská právní kniha. Historický kontext, jazykový rozbor, edice (Nakladatelství Olomouc). Znamenité vědecké dílo.

2. Vladimír Papoušek a kolektiv: Dějiny nové moderny (Academia). Zdařilé propojení horizontálních řezů s vertikálními sondami, slovesného a výtvarného umění i širšího pozadí doby.

3. Karel Šiktanc: Nesmír (2007–2010). Ilustrace Jan Koblasa (Karolinum). Malý skvost velkých tvůrců, navíc v působivé grafické úpravě Zdeňka Zieglera.@ Jakub Šofar, pozorovatel literatury

Josef Kocourek: Marto... Deníky 1927–1932 (Dauphin).

Václav Eduard Mencl: Řeky a moře (dybbuk).

Hana Lundiaková: Vrhnout (Kniha Zlín).

Všechny tři knihy dokazují, že česká literatura nemusí být jen epigonská. Kocourek je srdeční záležitost, Mencl literární objev desetiletí a Lundiaková hraje akordy, které se v našich partiturách neobjevují. Michael Špirit, literární historik a editor

Vladimír Binar: Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi (Triáda).

Leo Spitzer: Stylistické studie z románských literatur. Překlad Jiří Pelán a Jiří Stromšík (Triáda).

Viktor Karlík: Světla města (Revolver Revue).

Petr Šrámek, redaktor revue Souvislosti

Na cestu vedoucí k sobě, totiž do nebezpečí bez výhrad, zamířili Gao Xingjian románem Hora duše (Academia), Pavel Kolmačka sbírkou Moře (Triáda) a Vladimír Binar demlovskou knihou Čin a slovo (Triáda).@ Pavel Šrut, básník a překladatel

Roberto Bolaňo: Divocí detektivové. Překlad Anežka Charvátová (Argo). Protože jsem se tou verbální džunglí prodíral celý rok a přitom litoval i obdivoval překladatelku.

Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo). Protože mám rád knížky, v nichž se vlastně nic neděje, ale musely být napsány.

Petr Hruška: Někde tady. Český básník Karel Šiktanc (Host). Protože se tu setkali dva muži, pro které báseň je víc nežli poezie.

Jaromír Štětina, senátor a novinář

Karel Strachota, Adam Drda, Josef Mlejnek jr., Stanislav Škoda: Mýty o socialistických časech. Vydal Člověk v tísni, o. s., v rámci projektu Příběhy bezpráví. Kniha, která se staví proti rostoucím snahám KSČM falšovat naše moderní dějiny.

Jan Štolba, básník, kritik a hudebník

1. Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Pro lidskost, tlumenou naléhavost a prostou hloubku.

2. Jan Novák: Z deníku po Celanovi (dybbuk). Zcela osobitá, vtipná, střípkovitě závratná poezie. Jeník Novák předbíhá svou dobu.

3. Jiří Gold: Skvrny a dotyky (Pulchra 2009). Básnická sbírka skrytého klasika, přesná, soustředěná, tiše monumentální.

Jindřich Štreit, fotograf, Sovinec

1. Vladimír Birgus, Jan Mlčoch: Česká fotografie 20. století (Kant). Mimořádná kniha, která zachycuje dějiny české fotografie 20. století způsobem, který doposud nebyl použit.

2. Marie Klimešová: Roky ve dnech (Arbor vitae). Přehled českého umění v letech 1945 až 1957. Zajímavé členění knihy a texty s bohatou obrazovou přílohou.

3. Viktor Kolář: Ostrava. Text Jan Balabán (Kant). Skvělá fotografická monografie zachycující obyčejný život Ostravy.

Pavel Švanda, spisovatel

1. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia). Soubor pronikavých literárněhistorických esejů, jež se hladce čtou, osvětluje pozadí dramatických a komplikovaných reakcí českých literátů na „Mnichov“ a na politické dění za druhé republiky.

2. Josef Vojvodík, Josef Hrdlička (eds): Osoba a existence (Host 2009). Soubor studií z fenomenologickoantropologické psychiatrie nabízí hlubinnou podporu proti intelektuálním neurózám postmoderny.

3. Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (Host). Poezie výrazného básníka střední generace potěší uklidňujícím vhledem do aktuálních podob lidskosti.

Zdenka Švarcová, japanistka

Ingeborg Bachmannová: Místo pro náhody. Překlad Michaela Jacobsenová (Triáda). Eseje autorky, která říká, že „vidět osobnosti do karet“ udržuje náš zájem.

Jiří Pechar: Život na hraně (Torst 2009).

Jan Sýkora: Ekonomické myšlení v Japonsku (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy). Vhled do myšlení japonských filosofů, politiků a národohospodářů předmoderní doby.@ Štefan Švec, literární publicista

Ivan Adamovič a Tomáš Pospiszyl: Planeta Eden (Arbor vitae). Sborník s podtitulem Svět zítřka v socialistickém Československu dává pocítit sílu utopie o šťastné budoucnosti, z níž se snažila čerpat legitimitu komunistická myšlenka. @ Erik Tabery, šéfredaktor týdeníku Respekt

Ačkoli jsem tu knihu ještě nedočetl, jednoznačně hlasuji pro A Journey Tonyho Blaira (Hutchinson). Na rozdíl od knih českých politiků je výborně napsaná, překvapivá a člověk se toho hodně dozví.

Kniha Petera Demetze Praha ohrožená 1939–1945 (Mladá fronta) přináší neotřelé pohledy na éru protektorátu v hlavním městě.

Pavlu Kosatíkovi se v Českém snění (Torst) podařilo odhalit několik ne příliš diskutovaných momentů z českých dějin, které utvářely naši pozdější tradici. @ Karel Thein, filosof a kritik Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Petr Král: Den (čili Bílou navrch) (Pavel Mervart).

A výjimečně jeden překlad: Henry David Thoreau: Toulky přírodou. Uspořádal a přeložil Jan Hokeš (Paseka).

Miloslav Topinka, básník

Anna Kareninová: Céline v Čechách (Revolver Revue). Úžasně zpracovaná publikace. Stále však slyším Jiřího Koláře: „Když se básník zkurví, musí to být přeci vidět.“ Zřejmě někdy nemusí. Třeba právě u Célina či Pounda.

Ivan Wernisch: Nikam (Druhé město). Mám Ivana rád, i když je mu občas úzko a ta cesta možná ani nikam nevede. „Co to, co to, co to?"

Růžena Grebeníčková: Máchovské studie (Academia). Autorčiny pronikavé texty z let 1956–1996 edičně uspořádal Michael Špirit a opatřil je rozsáhlým komentářem, stejně objevným heslářem, konkordancemi i rejstříky.

Jáchym Topol, spisovatel a literární redaktor LN

Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst). Olbřímí dílo, nutné a zasahující, a navíc napsané s veškerou možnou elegancí.

Emil Hakl: Intimní schránka Sabriny B. (Final Cut) (Argo). Svazek mj. přináší radostnou zvěst, neboť je z něj dobře patrno, že pokud se umírajícímu a zároveň s pěnou u huby píšícímu bohémovi podaří přežít, může v klidnějších časech zápisky přetavit ve skvělou knihu.

Anna Kareninová: Céline v Čechách (Revolver Revue). Fascinující koláž dobových ohlasů, recenzí, studií, kleteb i vzývání, ve které s úžasem zříme, jak velmi je „geniální bandita prózy“, lékař Louis-Ferdinand Destouches alias Céline v Čechách doma.

Kazimír Turek, literární publicista

Carl Gustav Jung: Červená kniha (Portál).

Josef Škvorecký, Jan Zábrana: Jak je ve větě člověk (Books and Cards). „Je to konec kultury,“ píše Zábrana v jednom z dopisů Škvoreckému o poměrech začátkem sedmdesátých let. Povinné čtení pro mladé radikály, podle nichž je kultura dnes zanedbávaná.

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia). Studie o době, kterou není problém popsat z pohledu vítěze, složitější je vyložit motivy zúčastněných, a právě to je předností knihy.@ Jiří Trávníček, literární teoretik

Michał Głowiński: Kręgi obcości (Wydawnictwo Literackie). Vynikající spojení osobního životopisu, velkých dějin a dějin vlastního oboru.

Stieg Larsson: Dívka, která kopla do vosího hnízda. Překlad Azita Haidarová (Host). Jako pars pro toto za celou trilogii Milénium. I kdybych si tuto knihu ošklivil sebevíc (thriller, vraždy, pronásledování...), tak jí stejně nelze nepodlehnout. Udolá vás.

Jan Zábrana: Nápěvy. Editor Jan Šulc (Torst). Záslužná edice, která ukazuje Zábranu jako básníka citlivého i umného.

Mojmír Trávníček, literární historik

1. Vladimír Binar: Čin a slovo (Triáda).

2. Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (Academia).

3. Martin C. Putna: Česká katolická literatura 1918–1945 (Torst).

Neděje se často, aby v rychlém sledu jednoho roku vyšla tři závažná rozsáhlá literárněvědná díla mimořádné úrovně od špičkových autorů pozoruhodného rozhledu i stylu.

Jan Trefulka, spisovatel

1. Philip Roth: Vzala jsem si komunistu (Mladá fronta). Evropskému čtenáři jsou zrady a udání dobře známé, knížka mu bere i chabou naději, že za mořem by mohlo být líp.

2. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). „Cesta existuje, i když ji není vidět.“ A přesto nezbývá než po ní jít.

3. Jiří Kratochvil: Femme fatale (Druhé město). Fatální žena, fatální spisovatelka, ale hlavně fatální brněnské poměry, v nichž autorovi hrdinové žijí v přesvědčení, že mají na víc a zasloužené uznání musí jednou přijít.

Milan Tvrdík, germanista

Josef Winkler: Až nastane čas. Vyprávění. Překlad Magdalena Štulcová (Archa).

Martin C. Putna: Česká katolická literatura v kontextech. 1918–1945 (Torst).

Jaroslav Med: Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939) (Academia).@ Milan Uhde, spisovatel

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Je to silná skladba, která jedinou možnou cestou usiluje o vyjasnění vypravěčova vztahu k minulosti, totiž cestou osobní otázky adresované blízkému člověku, jež míří zároveň pronikavě na tazatele: Kdo jsi?

2. Katharina Hagenaová: Chuť jablečných jadérek (Host). Intimně laděná výpověď o rodině plná skvostných detailů záměrně ukolébávajících čtenáře, kterého posléze překvapí hluboký záběr do tragické historie a do jednotlivých lidských osudů. Překladatel Petr Štědroň připravil text, jehož čeština znamenitě vychutnává půvaby německého originálu a je opravdovým zážitkem. Marie Vaculíková, v domácnosti

Pavel Kosatík: České snění (Torst). Velice soudržný obraz našich dějin.

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Krásně napsané.

Taťána Lukešová: A léta běží (Katolický týdeník). Půvabná knížka o dětech z pera babičky.

Ludvík Vaculík, důchodce

Pavel Kosatík: České snění (Torst). Opakovací učebnice všeho, co by měl člověk vědět.

Ivan Klíma: Moje šílené století II (Academia). Jako o prvním díle, včas napsaný kus posledních dějin.

Cyrilometodějský kalendář 2011 (Katolický týdeník). Líbezný předmět do ruky, ke čtení kdekoliv, živá ukázka žánru, knihy, která kdysi bývala v mnoha chalupách jediná. Tu chybí přehled trhů v Brumově.

Veselin Vačkov, dlouholetý šéfredaktor LN

1. Orhan Pamuk: The Museum of Innocence (Muzeum nevinnosti; Faber & Faber). Pamukova „Lolita na Bosporu“ je brilantním důkazem, že román jako žánr ještě žije.

2. Martin Hilský: Shakespeare a jeviště svět (Academia). Sbírka esejů s renesančním záběrem je zase důkazem, že literární věda může být zábavná.

3. Stieg Larsson: Milénium (Host). Ukázka toho, že dobrá detektivka se dobře prodá.

Martin Valášek, šéfredaktor revue Souvislosti

1. Simon Mawer: Skleněný pokoj. Překlad Lukáš Novák (Kniha Zlín 2009).

2. Gao Xingjian: Hora duše. Překlad Denis Molčanov (Academia).

3. Pavel Kolmačka: Moře (Triáda). Josef Válka, historik.

1. Petr Čornej: První pražská defenestrace. 30. 7. 1419 (Havran). Poutavá a erudovaná esej o dni D husitské revoluce a o tom, co předcházelo. 2. Jiří Kroupa: Metody dějin umění II (Masarykova univerzita). Ojedinělá práce o světových teoriích dějin umění, psaná pro studenty i zájemce o umění.

3. Jean-Claude Carriere, Umberto Eco: Knih se jen tak nezbavíme (Argo). Brilantní rozhovor dvou klasiků kulturní historie, sémiotiky, literatury a dokumentaristiky nejen o knihách. S nadhledem a bez kulturního pesimismu.

Michal Viewegh, spisovatel

Julien Barnes: Žádný důvod k obavám (Odeon).

Jan H. Vitvar, vedoucí kulturní rubriky týdeníku Respekt

1. Vladislav Merhaut: Grafik Vladimír Boudník (Torst). Nemožné se podařilo: Merhaut zbavil Boudníka nánosu všech pábitelských perliček na dně a udělal z něj znovu postavu z krvácejícího masa a praskajících kostí.

2. Marie Klimešová: Roky ve dnech (Arbor vitae). Jedna z nejlepších výtvarných monografií, co tu kdy vyšly, báječný ponor do boje českého umění za alespoň trochu svobody v letech 1945–1957.

3. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Na některé otázky už je prostě pozdě. Třeba na tu, proč tomu tak je, že už Balabán nikdy nic podobného nenapíše...

Eliška Vlasáková, spisovatelka

Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Událost roku.

Anna Blažíčková: Psí víno (Triáda). Četla jsem to jako osobní výpověď o autorčině rodinném zázemí, krajině domova. Krásně napsané.

Klaus Merz: Jakub spí (vlastně román) (Archa 2009). Chválím totéž, co u předešlé knihy, tato je ale bez ilustrujících obrázků.@

Pokračování na straně 32 Dokončení ze strany 31 Václav Vokolek, spisovatel

1. Luboš Antonín: Bestiář (Argo, Půdorys). Jedinečná a nádherně vypravená kniha o bájných zvířatech, monstrech, obludách a nestvůrách v knižní ilustraci z konce středověké Evropy je nejen zasvěceným dílem předního znalce problematiky, ale i poutavým čtením o prolínání traumatických snů lidstva s mytologickou zkušeností „jiného světa“.

2. Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti (Argo). Monumentální dvousvazkové dílo jednoho autora, což se ani nechce věřit, je až neuvěřitelným výčtem více než deseti tisíc hesel o české šlechtě, která v minulosti Čech znamenala víc, než předpokládáme.

3. František Šmahel: Život a dílo Jeronýma Pražského (Argo). Záslužná a vyčerpávající práce, i když je s pokorou nazvána „zprávou o výzkumu“, vrací do vědomí českého čtenáře velkou osobnost české reformace a její tragický osud, který předznamenává mnohé z našich pozdějších i novodobých dějin.

Viktor Vondra, redaktor Deníku

E. L. Doctorow: Povídky o skvělé zemi (Mladá fronta). Skvělé povídky o zemi, která je skvělá jenom pro někoho.

Howard Sounes: Down the Highway – Život Boba Dylana. Překlad Michal Bystrov (Galén). Pěkná ukázka, jak má vypadat biografie, aby ji někdo bral vážně.

Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír. Překlad Libor Dvořák (Odeon). Nový Dvořákův převod Tolstého, to je podle mě jedinečné a úctyhodné překladatelské dílo.

Jarka Vrbová, překladatelka

Jáchym Topol: Chladnou zemí (Torst 2009).

Jak je ve větě člověk. Dopisy Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany (Books and Cards).

Avraham B. Jehošua: Pan Mani (Pistorius & Olšanská).

Karel Vysloužil, básník

Anna Kareninová: Céline v Čechách (Revolver Revue). Vřele doporučuji. Michal Ajvaz, Ivan M. Havel: Sindibádův dům (Pavel Mervart). O patafyzických strojích. Neuvěřitelné? Jiří Hoblík: Proroci, jejich slova a jejich svět (Vyšehrad 2009). Profétie v dějinách. Specifika a jedinečnost – přínosná kniha o prorocích. Eliška Wagnerová, místopředsedkyně Ústavního soudu

Skleněný pokoj Simona Mawera (Kniha Zlín 2009). Je obdivuhodné, jak ten Angličan vylíčil v podstatě maloměstskou atmosféru Brna a jen skrze popis chování postav, bez moralizování, vystihl obecně platnou ambivalentnost lidského charakteru, umožňující vzepětí i propady padouchů i hrdinů. A abych zůstala v Brně a trefila rok 2010 – Martin Reiner: Hubená stehna Twiggy (Host).@ Tomáš Weiss, obchodník s knihami Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Kus lidského člověka servírovaný v hlubokém textu.

Vratislav Effenberger: Básně 2 (Torst). Konečně jsme se našli, trvalo mi to, až se stydím. Mdloby jsou pro mě z poezie momentálně nejvíc.

Ladislav Šerý: Laserová romance 3 (Fra). Z téhle knihy už si pár měsíců vypisuju a čtu znova a znova, klímovská diagnóza dneška.

Jan Wiendl, literární historik

Vladimír Binar: Čin a slovo. Kniha o Jakubu Demlovi (Triáda).

Jiří Brabec: Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty (Akropolis 2009).

Vladimír Justl: Holaniana (Akropolis). Parafrází (jakkoli od Šaldových dob víme, že parafráze spíše zatemňuje, než vyjasňuje!) českého filosofa vyjádřeno, knihy svým způsobem nesmírně včerejší a zároveň tak naléhavě a provokativně dnešní… Marie Zábranová, editorka

1. Avraham B. Jehošua: Pan Mani. Překlad Magdalena Křížová (Pistorius & Olšanská). Hledání identity, sebereflexe židovské rodiny v oblouku několika století; mj. Jehošuovo palčivé trauma, zda jsou Židé „opravdu dostatečně připraveni vystoupit před zraky celého světa a odhalit své zranitelné místo“ (otázka spojená s výzvou, přítomná se stejnou naléhavostí v Doktoru Živagovi). Náročnosti složitě komponovaného, jazykově mnohavrstevného románu odpovídá suverénní překlad M. Křížové.

2. Pavel Kosatík: České snění (Torst).

3. Zdeňka Hledíková: Svět české středověké církve (Argo).

Aleš Zach, knihovník a kulturní historik

Jaroslav Velinský: Mistrova smrt (nakladatelství Kapitán Kid). S přihlédnutím k předchozím osmnácti příběhům bezděčného detektiva Oty Finka. Pro výstižnou evokaci všednodennosti reálného socialismu. Peter Zajac, literární vědec, Bratislava 1. Antonín Kratochvíl: Moscow Nights (Galerie Pecka). Fotografický „orbis pictus“ dnešných dní.

2. Iva Mojžišová: Giacomettiho smiech? (Bratislava, Slovart). Chvála kritickosti.

3. Ivana Dobrakovová: Bellevue (Bratislava, PT). Správa mladej slovenskej prozaičky o úzkosti a obsesiách tohto sveta.

Petr Zavadil, překladatel 1. Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí / Krev není voda (Host).

2. Jan Novák: Z deníku po Celanovi (dybbuk).

3. Gao Xingjian: Hora duše (Academia).

Tři životní díla, kolem kterých se chodí po špičkách. Lepší by bylo dupat. Ne kolem, uvnitř.

Jaromír Zelenka, básník

Henry David Thoreau: Toulky přírodou (Paseka).

Anna Blažíčková: Psí víno (Triáda). Vladimír Křivánek: Vladimír Holan básník (Aleš Prstek).

Miroslav Zelinský, literární historik

1. Josef Winkler: Až nastane čas. Překlad Magdalena Štulcová (Archa). Kniha o smrtích na korutanském venkově fascinuje posedlostí tématem, jazykem a vědomím rizik, která autorovi přinese.

2. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Nikoliv kvůli smrti jako tématu a předčasné smrti autora, ale pro schopnost uchopit ženské postavy. Nikdo jiný to takto neumí.

Jiří Zizler, literární historik

1. Henry David Thoreau: Chůze. Překlad Jaroslava Kočová (Dokořán). Skvostný esej o návratu do přírody i duchovní cestě k sobě prostřednictvím zdánlivě obyčejné lidské činnosti.

2. Jiří Růžička: Egoanalýza (Triton). Velmi fundovaná a hluboce lidská polemika s principy psychoanalýzy z pozic antropologické psychoterapie. 3. Sofi Oksanen: Očista. Překlad Jan Petr Velkoborský (Odeon). Kus poctivého vypravěčství.

Josef Zumr, filosof

1. Josef Ludvík Fischer: Výbor z díla II (Univerzita Palackého). Malá splátka na velký dluh vůči jednomu z našich největších myslitelů.

2. Hans Dieter Zimmermann: Tschechien (C. H. Beck, Mnichov 2009). Německý autor komentuje se vzácným porozuměním české dějiny.

3. Jiří Pechar: Život na hraně (Torst 2009). V záplavě memoárové literatury obdivuhodně střízlivá a přitom poutavá výpověď o sobě a o době.

Jakub Železný, moderátor ČT a ČRo

1. Jan Balabán: Zeptej se táty (Host). Když člověku náhle zemře nejmilejší autor, má nutkání se na jeho poslední – posmrtnou – knihu dívat shovívavěji. Tato kniha shovívavost nepotřebuje. Je to Balabán úžasný, vrcholný.

2. Ivan Klíma: Moje šílené století II (Academia). Tam, kde by se jiný vytahoval, Klíma je střízlivý, tam, kde by jiný zatajoval, Klíma je otevřený. Navíc – výborný a čtivý spisovatel nemůže ani paměti napsat jinak než výborně a čtivě.

3. Lubomír Kopeček: Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997 (Barrister&Principal). Kromě fundovanosti a preciznosti nechybí textu další důležitá věc: autor se nebojí dávat věci do zdánlivě zapomenutých a zapomenutelných kontextů. Víc než prospěšná práce! @

Literatura může být pouze hlasem jedince... tak tomu bylo vždycky Gao Xingjian Jo, a pak ten soucit lidí, kteří tě nesnášeli. Jako by tě už odepsali, a zároveň se tě báli. Pavel Kolmačka: Moře Spisovatel není mluvčím ani vtělením spravedlnosti Gao Xingjian Když už existovali Slované, kteří žili všude, nebylo ostatních národů ani třeba Pavel Kosatík: České snění „Kam vlastně plujeme?“ ptá se Rulpo. „Přece k moři.“ Emil Hakl: Pravidla směšného chování Jednota je zakázána, rozejděte se, hřešíte neposlušností! Martin C. Putna: Česká katolická literatura

Místo „Táhnout za jeden provaz“ se správně mělo říkat či psát „Na jedno kovadlo tlouci“ Pavel Kosatík: České snění Člověk a svět je neustále ohrožován sklonem „sedět na přímce“, kteroužto mechanikou se jednota bytí rozpadá Vladimír Binar: Čin a slovo

Říkat svou vlastní nepravdu je přece mnohem lepší než říkat cizí pravdu Emil Hakl: Pravidla směšného chování Cožpak to jsem chtěl, aby mě zařadili do literatury? Jakub Deml: Carissime, kde se touláte?

Zmnožením vezmeš věci její jedinečnost. Zařadíš ji tam, kam patří. Jan Balabán: Zeptej se táty Přinejmenším se dozvídám, že tenhle svět není jedinej, že světů je spousta Emil Hakl: Pravidla směšného chování

Sou jiný slunce, zeměkoule. Jak nahoře, tak dole, vole. Pavel Kolmačka: Moře Co mám rozhodnout? Jestli to bude příběh soucitný, nebo bezcitný. Jan Balabán: Zeptej se táty

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!