listopadu. Archiv sněmovny je dosud nestihl zpracovat.
PRAHA Od pádu komunistického režimu uplyne letos dvacet let. Veřejnost ani historici přesto nemají přístup k materiálům, které shromáždila tehdejší parlamentní komise pověřená dohledem nad vyšetřováním událostí 17. listopadu. V parlamentním archivu tak bez užitku tlejí například přepisy výslechů s prominenty minulého režimu včetně generálního tajemníka komunistické strany Milouše Jakeše.
Federální shromáždění sice už v březnu 1992 uložilo svému předsednictvu, aby „v souladu s právními předpisy zpřístupnilo veřejnosti materiály, se kterými pracovala komise 17. listopadu“. Na veřejnost se ale dostala jen malá část dokumentů – především závěrečné zprávy komise. Zbytek parlamentní archiv dodnes nedokázal zpracovat, některé listiny jsou navíc poškozené.
Část dokumentů je poškozená Na neochotu archivu zpřístupnit materiály komise narazila už řada badatelů. Patří mezi ně třeba někdejší disident Stanislav Penc, neuspěla ani žádost Lidových novin. Parlamentní archiv argumentuje hlavně tím, že materiály nejsou zpracované. „Komise ty materiály měla utajované a my je dostali až před čtyřmi léty,“ hájí se šéfka archivu Eva Růžková. Na dotaz, proč tak dlouho trvá uspořádání pouhých pěti metrů dokumentů, odpovídá, že archiváři jsou přetížení.
Parlament se ale ohání i třicetiletou lhůtou, po kterou by archiválie neměly být zveřejňovány, a vadí mu i fakt, že lidé, které komise vyslýchala, nedali dosud souhlas se zveřejněním osobních údajů. Problémem ale může být i špatný stav dokumentů. „Menší část dokumentů je poničená – jsou slepené nebo přilepené k plastovým deskám,“ odpověděla na Pencovu žádost ředitelka organizačního výboru kanceláře sněmovny Radana Juránková.
Nemožnost pracovat s prvořadým pramenem, kterým materiály komise jsou, kritizuje historik Jiří Suk, který o událostech roku 1989 sepsal knihu Labyrintem revoluce: „Nepřijde mi to dobré. Materiály by měly být přístupné, protože komise byla k tomuto účelu zřízena. Měla všem lidem objasnit, co se 17. listopadu stalo.“ Podobný názor má i historik Petr Blažek. Podle něj by zpřístupnění materiálů mohlo ukončit různé konspirační teorie, které 17. listopad obestírají. „Některé dokumenty mohou být pro historiky velmi zajímavé. Před komisí vypovídali lidé, kteří měli vysoké rozhodovací pravomoci – od funkcionářů strany až po lidi z krajské správy StB Praha,“ dodává historik.
Vznik komise patřil mezi klíčový požadavek studentů zbitých na Národní třídě. Federální shromáždění komisi zřídilo ještě na konci listopadu 1989. Jejím šéfem se stal komunistický poslanec Jozef Stank. Na její chod dohlíželi čtyři studentští vůdci – například Jan Bubeník nebo Václav Bartuška, který o práci komise vydal knihu Polojasno. Po volbách nový parlament činnost komise v září 1990 pod vedením Jiřího Rumla obnovil.
Menší část dokumentů dovolil parlamentní archiv okopírovat Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten z nich chce k výročí 17. listopadu připravit edici dokumentů.
